VYBERTE SI REGION

Páni kluci? Pro mě bylo tenkrát natáčení dobrodružstvím

Praha, Levín /ROZHOVOR/ - Milé ohlédnutí 35 let zpátky zažije v sobotu náves obce Levín. Bude se tu vzpomínat na natáčení skvělé dobrodružné dětské komedie Páni kluci, film režisérky Věry Plívové–Šimkové z roku 1976. Návštěvníci se setkají s některými herci i tvůrci filmu, uvidí i projekci a čeká je překvapení. Tím ovšem není fakt, že do Levína po roce zavítá herec Michael Dymek (ročník 1962), který jako dětská filmová hvězdička hrál ve svých dvanácti letech svou první a hned hlavní roli ve filmu Páni kluci. Byl správným rošťákem Tomášem z časů první republiky – a užíval si to. Ale aby ne, vedle Ivy Janžurové, Petra Nárožného, Karla Augusty, Jiřího Lábuse, Václava Lohniského, Magdy Reifové či zpěváka Josefa Laufera… Michael už sice ve filmech nehraje, ale po návratu z emigrace opět začal v Čechách tančit. Jako absolvent tance na Státní konzervatoři je nadšený ze spolupráce s netradičním souborem Taneční divadlo BUFO, v němž působí od roku 1998. Jako pozvánku na program od 20.00 hodin v Levíně vám nabízíme s Michaelem Dymkem nostalgické povídání.

29.7.2011
SDÍLEJ:

Pán kluk v roce 1976 a v loniFoto: Dalibor Gluck

Loni jste se vydal s rodinou po stopách filmu Páni kluci (1976), ve kterém hrajete rošťáka Tomáše. Věděly vaše děti, co je čeká?

Nevěděly. Akci, kterou jsem pro ně loni rád připravil jako překvapení hned po vysvědčení, jsem nazval Po stopách Pánů kluků.

Co na to děti? Byly hodně zvědavé?


(smích) Jo jo. Ta historka začíná někdy v únoru 2010, kdy jsem se v rozhovoru zmínil, že bych se rád vrátil na místa natáčení. A že jedna z věcí, která mě zajímá, je, kde se nachází hrad, který se ve filmu jmenoval Pokštejn. Když to otiskli, začaly mi lidi psát tipy. V podstatě se rozdělili na dva tábory a já při hledání pravdy narazil na webové stránky Filmová místa.cz, kde je i film Páni kluci. Tak mě napadlo, že to můžu pojmout takto. Udělali jsme si hru na čtyři dny a já si na každý den vytvořil itinerář, která místa chceme najít. Tak jsme se tam vydali a mimo jiné navštívili i zarostlou zříceninu hradu Rýzmburk v Oseku – a to byl on. Děti z toho měly krásné prázdninové dobrodružství, bylo to príma. A já si v Oseku vzpomněl, co jsme kde na hradě točili. I pro mě to tedy bylo dobrodružství.

Když jste natáčel Pány kluky, znal jste knížku Dobrodružství Toma Sawyera, podle které vznikli?

To samozřejmě ano.

Čtěte také: Páni kluci se vrátí do Levína po 35 letech. A v plné parádě

Tak jste se při natáčení „propadl“ do dobrodružného světa svého dětství?

Ne až tak úplně. Spíš jsem ujížděl na Foglarovky, Verneovky, Májovky… Při natáčení mě víc lákala role Huckleberryho Finna, než Tomáše, ale moc jsem to neřešil. A vlastně jsem tehdy měl úplně jiný starosti. Jako dvanáctiletý kluk jsem tam třeba pro sebe objevil tresčí játra – a mám je rád dodnes. Dával jsem si je snad denně v hospodě k večeři. Zaujalo mě tam i dopravní hřiště a krásná skokanka na trampolíně na plavečáku… To jsou střípky, které mám v paměti. Takové věci mě tenkrát upoutaly…

Která scéna vám dala nejvíc práce?


Byl to zdánlivě jednoduchý záběr – byl jsem v něm jen já, můj obličej mezi dvěma příčkami čerstvě natřeného plotu. Měl jsem říct větu jako „Nebo ne, tak si ty lístečky nech“. Paní režisérka měla přesnou představu, co se v tu chvíli v mém obličeji musí odehrát za změnu. Předváděla mi to, pak se to jelo poprvé a podesáté, podvacáté, mockrát, ale já to nedokázal zopakovat. Tak jsem se rozbrečel, protože ten „nátlak“ byl v tu chvíli už tak veliký, že to mou klukovskou duši unavilo. Museli udělat pauzu a pak se to dotáčelo. A ani vám nepovím, jestli použili scénu před pláčem nebo po něm. Ale dodnes, když jde ta scéna ve filmu, mám husí kůži. Ta vzpomínka je nepříjemná.

Paní režisérka byla drsňačka?

Ne, vůbec ne. Byla úžasná a díky tomu, že se dokázala vžít do našeho věku, nám uměla vysvětlit a ukázat vše sama.

Na Pány kluky jste vzpomínal v roce 2004 v Litoměřicích, tuším i loni na Mezinárodním filmovém festivalu ve Zlíně. Je pro vás tedy výjimečné být na akci, jaká nás čeká v Levíně?

Těch akcí je v posledních letech poměrně dost. Občas mě někam pozvou. Film Páni kluci neodmyslitelně patří k těm lepším filmům české kinematografie, speciálně tvorby pro děti. I já mám na ten film pěkné vzpomínky, mám ho rád. Takže se rád podobných akcí zúčastním, povídám si s lidmi, vzpomínám.

Pochvaloval jste si, jak příjemní na vás byli herci Iva Janžurová, Petr Nárožný, Josef Somr, Lubomír Kostelka… Uměla ale Iva Janžurová i praštit, když vás honila po nádraží s plácačkou na koberce? A praštila?

Kdyby mě byla dostihla, tak by mě i praštila (smích). Ta scéna tak dobře dopadla díky tomu, že se mě opravdu snažila praštit a já se opravdu snažil utéct. To bylo věrné, v tom to bylo dobré.


Pro vás byli Kluci první role. Kde vás paní režisérka Plívová-Šimková našla? Hrála v tom roli náhoda?

Ohromná náhoda! Tehdy nebyly castingové agentury, proto už dlouho před natáčením chodili paní režisérka i Zdeněk Zelenka – tehdy student a asistent režie, dnes známý režisér a scénárista – po školách a hledali herce. Zdeněk dorazil i do naší školy v Praze na Strossmayeráku, kde jsem chodil do 6., gymnastické třídy. Jen se tak od dveří rozhlédl po třídě, nevím z jakého důvodu jsem mu padl do oka právě já, vytáhl si mě za dveře… Trochu jsme si povídali, pozval mě na první konkurz. Pak jsem prošel sérií dalších konkurzů, pořád nás bylo míň a míň – až už jsem se ocitl na natáčení.

Hlavní dívčí roli měla Magda Reifová, oproti vám začátečníkovi „zkušená herečka“; byla to její asi čtvrtá role, dávala to najevo?

Já nevím, já to nepocítil. V tom věku mě zajímaly jiné věci. Prostě jsme tam byli parta dětí a přes den jsme natáčeli. Já to nevnímal jako práci, vždyť v mezičase jsme si hráli. Magdu jsem znal ze školy, byli jsme téměř spolužáci. Ona taky chodila do školy na Strossmayerák, na nesportovní část. Díky tomu, že už hrála ve filmech a byla pionýrka, na všech školních akcích a akademiích byla vidět: vystrkovali ji dopředu, recitovala básničky, zdravila paní učitelky a maminky… Už jsem ji znal, líbila se mi a nepřišlo mi vůbec divný, že spolu natáčíme film. Ale nepřipadala mi nijak namyšlená.

#nahled|http://g.denik.cz/96/b1/cb_p_ni_3_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/96/b1/cb_p_ni_3.jpg|Michael Dymek a Magda Reifová v české dětské klasice Páni kluci#

Hráli jste oba i v seriálu Tajemství proutěného košíku. Byla náhoda, že jste opět spolu stáli před kamerou?

Ona byla takový souputník mojí herecké kariéry, hráli jsme spolu třeba i ve filmech Indiáni z Větrova nebo Leť, ptáku, leť . V tom prvním, to už jsem byl taky na konzervatoři – ale taneční – hrála chovankyni v dětském domově a já náčelníka větrovských indiánů a v druhém o putovním pionýrském táboře taky hrála. My se spolu potkávali pracovně téměř ve všem, kde jsem kdy hrál, mám pocit.

Těšíte se do Levína? Přijedete opět na sever Čech se svou rodinou?

S rodinou přijedu, ale jen s částí. Děti ten den odvezeme na dětský tábor, na který se strašně těší. Ale i my s manželkou se těšíme. Byť máme naše dětičky rádi, zažijeme tak týden bez dětí. A první povyražení, které si dopřejeme, bude, že na severu Čech zažijeme hezký filmový večer s příjemnými lidmi v krásném prostředí…

Autor: Radek Strnad

29.7.2011
SDÍLEJ:

Policie vyšetřuje učitele, který se ve škole zamykal s žáky

Šumperk – Nestandardní chování pedagoga v Základní škole Sluneční v Šumperku vyšetřují kriminalisté. Učitel se koncem minulého týdne zamkl s několika žáky čtvrté třídy v jedné z učeben. Co se za zavřenými dveřmi dělo, je nyní předmětem dohadů. Údajně si kantor na mobilní telefon fotografoval hochy vysvlečené v prádle. Později měl učitel vysvětlovat, že se jednalo o projekt do hodin anglického jazyka.

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

AKTUALIZOVÁNO

Trump pozval Zemana na návštěvu Bílého domu

Praha - Příští americký prezident Donald Trump pozval českého prezidenta Miloše Zemana k návštěvě Bílého domu. Řekl mu to v dnešním telefonickém rozhovoru, sdělil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Návštěva by se mohla uskutečnit v dubnu příštího roku. Zeman zároveň Trumpa pozval na návštěvu České republiky, americký prezident pozvání přijal.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies