VYBERTE SI REGION

Pomocníky Otce Vánoc v norské pohádce oblékli do uniforem ze Švejka

Praha /DVOJROZHOVOR/ - Cesta za Vánoční hvězdou je výpravnou norskou pohádkou, která osloví malé i velké diváky svým poutavým, dobrodružným příběhem odehrávajícím se v čase předvánočním, ale také úchvatnou krajinou a kouzelnými lokacemi. Většina z nich se natáčela v České republice, koprodukční společností se stala Sirena Film a na části výroby se také podílelo Barrandov Studio.

17.11.2013
SDÍLEJ:

Norská pohádka Cesta za Vánoční hvězdou se točila v Česku. Foto: Film Europe

Jaká byla spolupráce se zahraničním štábem, čím je Cesta za Vánoční hvězdou výjimečná a ve kterých lokacích se film přesně natáčel? Na tyto i další otázky odpovídají producent Sirena Film, Pavel Muller, a vedoucí Fundusu kostýmů a rekvizit Barrandov Studio, Věra Krátká.

Jak jste se dostali ke spolupráci na filmu Cesta za Vánoční hvězdou?

Pavel Muller: Czech film commission nás mezi jinými doporučili producentovi filmu panu Janu Eirik  Langoenovi a zároveň na nás získal dobré reference od dánských kolegů, se kterými jsme v Praze již natáčeli.

Věra Krátká: Přes kostýmního výtvarníka pohádky Kjella Nordströma, který s námi spolupracoval již v minulosti na několika norských projektech a vždy byl velmi spokojen. Nejen se zapůjčenými kostýmy, ale i s prací našich krejčí, kteří dokonale ovládají své řemeslo.

Čím vás Cesta za Vánoční hvězdou oslovila? Čím je, podle vás, výjimečná?

Pavel Muller: Cesta za Vánoční hvězdou je klasická vánoční pohádka, oslovil nás její příběh a výtvarný koncept. Pro Nory je tento pohádkový příběh tím, čím jsou pro nás Tři oříšky pro Popelku. Tvůrci si od remaku hodně slibovali a podle výsledků sledovanosti v Norsku se jim to povedlo.

Věra Krátká: Tradice dětského filmu a pohádek je na Barrandově i historicky velice silná a vždy přinášela zajímavé pracovní příležitosti. I Cesta za Vánoční hvězdou tak svým způsobem navazuje na historické úspěchy koprodukčních pohádek jako Tři oříšky pro Popelku nebo Princ a Večernice. Barrandov Studio i v nedávné době koprodukčně vstoupilo do několika pohádkových projektů. Zahraniční partneři se díky této tradici mohou opřít o bohaté řemeslné zkušenosti místních pracovníků.

Jaká byla vaše role ve výrobním procesu filmu?

Pavel Muller: Naše společnost Sirena Film zajišťovala v Čechách natáčení celého filmu, kromě pár exteriérových scén, které se natáčely v Norsku.

Věra Krátká: Barrandovský Fundus se podílel na rekvizitní a kostýmní výpravě projektu. Tvůrci filmu nejen vybírali z dostupného skladového inventáře, ale rovněž v našich krejčovských dílnách vznikla řada kostýmů, či kostýmních doplňků.

Kolik kostýmů a rekvizit jste pro Cestu za Vánoční hvězdou vyráběli?

Věra Krátká: Šili jsme například zdobený kostým krále a dalších dvacet renesančních dámských kostýmů se speciálně upravovalo podle zadání kostýmního výtvarníka Kjella Nordströma. Dále se šilo například sedm vlajek, jeden kropíř, tedy ozdobný přehoz přes koně, nebo čtyřicet košil pro pomocníky Otce Vánoc. A v rámci zápůjčky putovalo „na plac" ze sbírek Fundusu přes dvě stě kostýmů a na šestnáct set kusů drobných rekvizit a dobového nábytku.

Jak byli herci s kostýmy spokojeni? Museli jste dělat hodně úprav nebo se v nich cítili pohodlně již od začátku?

Věra Krátká: Úpravy na herce se prováděli jen v rámci práce na přímo zhotovovaných kostýmech, respektive během klasických krejčovských zkoušek - jiné úpravy nebyly potřeba. A to nejen díky kvalitě práce naší krejčovské dílny, ale také proto, že zkoušky kostýmů, které jsme šili, probíhaly v Norsku. V Norsku průběh krejčovských zkoušek vedl osobně výtvarník Kjell Nordström.

Měli jste přesně zadané požadavky od režiséra na výrobu nebo vám nechal volnou ruku?

Pavel Muller: Ano, snažili jsme se splnit požadavky režiséra ohledně lokací, kostýmů i rekvizit.

Věra Krátká: I práce na kostýmní a rekvizitní výpravě je především otázkou tvůrčího procesu a přirozeně s sebou nese nutné nároky. Tak například kostýmní výtvarník filmu chtěl, aby vánoční svět (hlavně postava Otce Vánoc) v žádném případě nepůsobil jako televizní spot na onu známou americkou limonádu, a proto nechal například i pomocníky Otce Vánoc obléknout do šedých uniforem z Dobrého vojáka Švejka.  Kostýmy dokreslují atmosféru filmu, a tak se v průběhu děje mění i speciální výšivka na šatech dvořanů: ze světlé verze „šťastného království" do temné verze „království zasaženého smutkem".

Ve kterých českých lokacích se film natáčel?

Pavel Muller: Natáčení probíhalo zejména na hradě Pernštejn, v Průhonickém parku, či na Hamousově statku u Křivoklátu. Tvůrce oslovil jejich pohádkový vzhled a hlavně zachovalý dobový ráz. Při natáčení se nám snažili správci lokací vyjít maximálně vstříc. Zejména Národní památkový ústav a pan kastelán z hradu Pernštejn nám byli velmi nápomocni.

Zahráli si ve filmu i čeští herci?

Pavel Muller: Ano v menších rolích se objevilo několik českých herců. Například Karel Polišenský, Richard Fiala či Julius Novák. Komparzní role pak obsadila řada méně známých, avšak velmi zkušených českých herců.

Ve filmu hrají také zvířata. Jak se vám s nimi pracovalo?

Pavel Muller: Všechna zvířata byla z Čech, na place byl český koordinátor Ota Bareš, který je zkušený a často je zván ke spolupráci do zahraničí.  Natáčení se zvířaty probíhalo zcela bez problémů. (Ota Bareš spolupracoval také na filmech Hannibal – Zrození, Kletba bratří Grimmů či Oliver Twist – pozn. Film Europe)

Jaký čas jste celkově měli na přípravu? Jak dlouho se film v České republice natáčel?

Pavel Muller: Film jsme připravovali 8 týdnů a natáčeli 6 týdnů, z toho téměř 4 týdny na Pernštejně.

Máte nějaké zajímavosti z natáčení?

Pavel Muller: Ano, králův pes Brutus je ve skutečnosti fenka Barča, která byla největší českou hvězdou filmu - 4 měsíce natáčela film s Kevinem Costnerem.

Jak se vám spolupracovalo se zahraničním štábem?

Pavel Muller: Často a rádi spolupracujeme se skandinávskými kolegy, kteří si pochvalují vysoké odborné znalosti našich štábů.

Věra Krátká: Spolupracovat se zahraničními profesionály je vždy příjemná a inspirativní práce. Naším primárním zájmem navíc je, aby se k nám klienti vraceli opakovaně. U filmu, jako i v mnoha jiných oborech, prodává především vzájemná důvěra a spolehlivost.

Jaké další filmy jste pro zahraniční tvůrce tvořili, na kterých jste spolupracovali?

Pavel Muller: V oblasti filmové produkce se pohybujeme již řadu let. Jedním za našich prvních projektů byl snímek Praha očima… (1999) pěti režisérů. Dále jsme pokračovali například filmy, jako jsou Harrisonovy květy (2000, r. Elie Chouraqui), Obchodník se smrtí (2005, r. Andrew Niccol) nebo Čistá srdce (2006, r. Kenneth Kainz). Z poslední doby bych zmínil filmy Nejvyšší nabídka (2013, r. Giuseppe Tornatore), který byl letos uveden na Berlinale, a Královská aféra (2011, r. Nikolaj Arcel), která byla nominována na Oscara pro nejlepší zahraniční film.

Věra Krátká: Máme-li zmínit přímo výrobu kostýmů, pak to určitě je Královská aféra s populárním Madsem Mikkelsenem, další pohádkový příběh, tentokrát německá produkce Malé mořské víly, francouzské dobové drama Černá Venuše, několikadílný historický film televizní stanice Sat 1 Kastelánka nebo ruský hororový příběh V.I.J. A například snímek Hannah Arendt získal hned šest nominací na Německou filmovou cenu 2013, včetně kategorie kostýmní výpravy. Z českých filmů připomenu z posledních let Normal, Habbermannův mlýn, Šťastného smolaře, koprodukční projekt Barrandov Studia Ve stínu nebo právě vznikající novou pohádku Jana Svěráka Tři bratři, která bude uvedena do kin v příštím roce.

Jaká je v současné době situace s natáčením zahraničních filmů v České republice a čím je, podle vás, pro zahraniční tvůrce zajímavá?

Pavel Muller: Díky pobídkám je situace v současné době dobrá, systém pobídek láká více zahraničních producentů, aby realizovali své filmy v České republice. Zahraniční tvůrce také láká profesionalita a řemeslo českých filmových štábů, konkurenční ceny, infrastruktura, lokace, které jsou skutečně poutavé, a v neposlední řadě již zmíněné pobídky.

Kolik kostýmů a rekvizit se celkově nachází na Barrandově? Které jsou něčím specifické, unikátní?

Věra Krátká: Barrandovský Fundus uchovává na tři sta tisíc kostýmů a kostýmních doplňků a přes šedesát tisíc rekvizit a dobového nábytku, což nás řadí k největším filmovým půjčovnám v Evropě. Jelikož se vznik části našeho inventáře datuje až do čtyřicátých let minulého století, přirozeně jsme před časem dospěli k tomu, že ty nejvzácnější kusy si zasluhují zvláštní ochranu. Vybrané kostýmy či rekvizity jsou proto součástí sbírek českého kulturního dědictví, sem patří například kostýmy z již zmíněných Tří oříšků pro Popelku nebo Prince a Večernice, ale také Pyšná princezna, Šíleně smutná princezna nebo pohádkové komedie Tři veteráni. Mnoho dalších kostýmních kolekcí je rovněž vyňato z režimu běžného půjčování a poskytujeme je pouze pro výstavní účely a to za zvláštních podmínek, například manipulaci s nimi a instalaci takových expozic zařizujeme pouze my sami.

Autor: Redakce

17.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies