VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Promítač šumperského kina: Odhadnout vkus diváků je těžké

Šumperk – Snad žádnému vášnivému filmovému fanouškovi se nepoštěstí trávit téměř každý večer před stříbrným plátnem. Pro čtyřiadvacetiletého Jana Glance je to ovšem realita. Pracuje v šumperském kino Oko jako promítač a ve své profesi je jedním z nejmladších lidí v republice. Do kina nastoupil před třemi lety.

24.1.2015
SDÍLEJ:

Promítač šumperského kina Jan Glanc.Foto: DENÍK/Hana Kubová

„Můj předchůdce tu pracoval padesát let a byl ještě ze staré školy. Dříve totiž promítači museli mít speciální zkoušky a dokázali si poradit jak s opravami filmových pásů, tak i promítaček. Vše museli znát do posledního šroubku. Dnes k této profesi stačí slušná počítačová gramotnost. Pětatřicetimilimetrový film promítnout umím, ale nevím, jestli bych si poradil s náročnějším problémem," konstatoval Jan Glanc, který na šumperské průmyslovce vystudoval obor informační technologie.

Šumperské kino bylo postaveno v roce 1928, nejdříve se jmenovalo Varieté, později Kapitol. Do dnešní kabiny promítače, které dominuje počítač, vedou pohodlné schody. Kdysi ale tato místnost byla o patro výš a z přízemí se k ní muselo vystoupat po točitém krkolomném schodišti. „Ty cesty nahoru a dolů byly pro promítače asi náročné, absolvovat bych je nechtěl," zmínil Jan Glanc.

Digitální technologii používá šumperské kino od roku 2010. Vyšší kvalita pak kino vyhoupla do kategorie špičkových promítacích sálů. Podle statistik je Oko čtvrté nejnavštěvovanější jednosálové kino v republice. Před ním jsou na žebříčku biografy v Praze a Brně.

Loni v šumperském kině filmová představení zhlédlo přes padesát tisíc diváků. Jenže málokdo z nich tuší, že i promítač se může dostat do pořádně prekérní situace, se kterou špičková technika nemá nic společného.

„Filmy nám chodí poštou na externích discích, pak je nahrávám na náš server. Několikrát se ale také stalo, že jsem něco nechtěně smazal. To pak musím film sehnat v nejbližším kině, jednou jsem také jel až do Valašského Meziříčí," vzpomíná na horké chvilky usměvavý mladík.

Oblíbeným žánrem Jana Glance je sci-fi, z kabiny ale musí kontrolovat každou projekci. „Přiznávám, že díky své práci jsem se kulturně povznesl. Na některé filmy se rád podívám víckrát, ale u některých je to velmi ubíjející. Zájem diváků také odhaduji těžko. Někdy se mi snímek zdá padlý na hlavu a přitom je kino skoro plné," dodává s úsměvem Jan Glanc.

Autor: Hana Kubová

24.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
20 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies