VYBERTE SI REGION

Rebelka Marta je uměním možného

Praha /RECENZE/ - Diváci umějí překvapit. Na letošním karlovarském festivalu dali nejvíc hlasů filmu Olgy Sommerové Magický hlas rebelky. Poprvé v historii této ceny zvítězil dokument, navíc nový.

17.7.2014
SDÍLEJ:

Marta Kubišová s Anetou Langerovou.Foto: archiv

Režisérka pokračuje v linii děl, jež zasvětila silným ženám s příkladným etickým postojem (Moje 20. století, Do samoty v tanci, Věra ´68). Marta Kubišová, hvězda populární hudby 60. let, která svůj talent položila na oltář občanské cti, je v této řadě ženských portrétů pochopitelnou volbou. Připusťme ovšem, že v kontextu její dosavadní tvorby jde tentokrát více než o provokativní dílo spíše o tradiční portrét, díky němuž objevuje hrdinku před kamerou především mladá generace. Zasvěceným divákům nepřináší zase tolik nového.

Krotký dokument

Otázkou je, jakou koncepci zkraje natáčení režisérka měla a nakolik se jí podařilo ji realizovat. Při filmařské úpornosti, s jakou obvykle Olga Sommerová své hrdiny zpytuje, je trochu s podivem, jak je její dokument krotký. Přitom svému způsobu práce zůstala autorka věrná. Citlivě pracuje s četnými archivy (televizní klipy, dobová hudební vystoupení, rodinná alba zpěvačky, politické momenty třeba slavné setkání s Alexandrem Dubčekem a předání dárku), jež kombinuje s dotáčkami.

Zpěvačku zachycuje v době zkoušek hudebního představení Touha jménem Einodis v Ungeltu, na které nabaluje další motivy z jejího života: plzeňské začátky, Rokoko, úspěch tria Golden Kids, občanskou angažovanost, osudové muže, ztrátu prvního dítěte, narození dcery Kateřiny, protestní ústup ze slávy, ochranu zvířat, triumfální návrat při sametové revoluci…

Díky režisérčině citu pro rytmus film nenudí promluvy na kameru střídá s koncertními i divadelními záběry, připomíná zasutá fakta, třeba nabídku pařížské Olympie nebo manžela Jana Moravce, jenž na zpěvačku donášel tajné policii, nabídne široký rejstřík těch, kteří o Martě něco podstatného sdělují (Václav Neckář, Václav Havel, Pavel Kohout, Vlastimil Třešňák, Milan Hein, Iva Janžurová, Fero Fenič).

Silné kontrapunkty

Filmu by nicméně slušelo méně záběrů s Anetou Langerovou ze zkoušek v Ungeltu, zato víc ponoru do zpěvaččina soukromí, zejména zásadnější komentář ze strany jejích dvou stále žijících manželů Jana Němce a Jana Moravce.

Naštěstí jsou jako vždy u Sommerové nejpůsobivějšími momenty kontrapunkty, jež zesilují emoce: třeba slavná píseň Modlitba pro Martu z Lucerny prostříhávaná záběry do pražských ulic srpna 1968.

Písně tu mají vůbec klíčovou roli, dávají filmu náladu a dynamiku jako by režisérka tušila, že její hrdinka nemá tak velké charisma jako třeba předchozí Věra Čáslavská. Důležité jsou i detaily vypovídající o dané době („manželky funkcionářů ji nesnášely, říkaly vypadá jak děvka, zpívá jako děvka") či okouzlenosti jejích mužů (Němcův pokus vystřílet zpěvaččin monogram do arkýře). Nechybí ani pohled do složky, kterou o ní vedla StB, a konfrontace s fakty, u níž je kamera decentním pozorovatelem.

V kostce shrnuto, práce s dostupným materiálem prozrazuje radikálnější přístup než předtím na place. Je ovšem otázkou, kam zpěvačka kameru pustila a kde dostala dokumentaristka červenou.

Bez zatrpklosti

Jedno slouží každopádně ke cti oběma: nenajdeme tu ani stopu zatrpklosti. V tom jsou všechny hrdinky Olgy Sommerové stejné: ať už působí na diváka více či méně charismaticky, jsou přirozeným vzorem. Člověka, který to nevzdal, obhájil své přesvědčení a podržel si pozitivní přístup k životu.

V kontextu dnešní doby tento vzor paradoxně potřebujeme možná víc než v hořkých sedmdesátých… V tom je cena rebelky s magickým hlasem asi největší.

Autor: Jana Podskalská

17.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies