VYBERTE SI REGION

Režisér Václav Vorlíček: Nápady se dnes kradou

Zlín /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ – Jeden z nejúspěšnějších českých režisérů a scenáristů Václav Vorlíček opět zavítal na 51. ročník mezinárodního filmového festivalu Zlín, který v neděli skončil, aby tam představil svůj nový film Saxána a Lexikon kouzel. Jedno odpoledne tak strávil s dětmi na autogramiádě, kde neúnavně a ochotně rozdával podpisy. I když bylo velice těžké dostat se přes hromadu nadšených dětí, nakonec se přece jen podařilo ukradnout si naši českou legendu pro rozhovor Deníku.

6.6.2011
SDÍLEJ:

51. ročník Zlín Film festivalu pokračoval v úterý 31. května druhým dnem, během kterého tvůrci představili svůj nový film Saxana a lexikon kouzel. Na snímku Václav Vorlíček a Naďa KonvalinkováFoto: Deník/Matej Slávik

Pane režisére, pamatuji se, že jste měl minulý rok ve Zlíně velkou oslavu osmdesátých narozenin…

Máte pravdu, byla to nejmonumentálnější oslava mého života, zlínští se vyznamenali a udělali mi opravdu pořádnou oslavu. Samozřejmě to mám tvrdě v paměti, třeba okamžik, kdy se přede mnou svíjely orientální tanečnice nebo když mě samotného zavřeli do mýdlové bubliny. Celého! (Smích.)

Takže se do Zlína určitě vracíte rád.

Víte, já se sem vracím v podstatě už více než jedenapadesát let. Poprvé jsem tady byl v roce 1960 se svým prvním filmem, který směroval právě na děti a mládež. A protože jsme to chtěli pojmout trošku netradičně, tak jsme vymysleli, že natočíme detektivku pro děti. Bylo to pátrání po ztracených loutkách.

Natáčíte nový film Saxána a Lexikon kouzel, který jste předvedl i zlínským divákům. Jak jste zatím spokojený s natáčením?

Tak to nemohu zatím jednoznačně říct, jelikož ten konečný výsledek se zatím klube a já mohu svůj dojem vyjádřit, až to bude všechno pohromadě. Teprve vzniká hudba a další, takže to je vše zatím ve stavu zrodu. Každopádně se už pomalu blížíme ke konci, takže premiéru, doufáme, uskutečníme v polovině září.

V nové Saxáně jste použili různé triky. Jak náročné takové natáčení bylo?

V té první jsme udělali triky a kameraman si usmyslel, že všechny uděláme během natáčení, to znamená bez nějakého dalšího laboratorního zpracování, kopírování, prolínání… zkrátka dělali jsme to svépomocí. Tentokrát, po skončení hrané části, čili natočení toho vlastního příběhu, se do toho dodávají postavy, protože v pohádkovém světě bude převážná většina postav uměle udělaných, počítači v třídimenzio­nální formě.

Jak se vám po tolika letech točila nová Saxána s vašimi kolegy – hercem Hrušínským, Petrou Černockou, Naďou Konvalinkovou?

My jsme v podstatě naskočili do rozjetého vlaku. Já jsem jim nabídl ty role a oni je moc rádi vzali a natáčeli jsme. Už tenkrát jsme byli bezvadná parta, tak se to prostě jen opakovalo. Herci ovšem měli komplikace třeba s tím, že mluvili s abstraktními partnery. Já jsem jim vždy říkal: „Podívej, tady stojí trpaslík velký šedesát centimetrů. Já ti budu říkat, co říká trpaslík, a ty mi odpovídej.“ Herci tedy hráli s imaginárními partnery. Osobně si myslím, že když se to dá celé dohromady a bude to dobře vypadat, tak to rozhodně bude dobrá zábava.

Došlo během natáčení k nějakým nečekaným událostem?

Víte, tady došlo k věcem, které byly spíše neštěstí a ne nějak veselé, protože nám hodně zkomplikovalo život právě to natáčení živých herců. Dělali jsme tam nějaké chyby a museli jsme to pak dost nákladně opravovat.

Tvorba pro děti s sebou také nese spolupráci s malými herci. Je s nimi pro režiséra komplikovanější natáčet film?

To záleží na tom, jaké dítě si člověk vybere. Když to dítě má schopnost odpoutat se od toho, že na něj svítí reflektory, že tam chodí spousta lidí, starají se o něj maskéři a kostymérky, tak když takové dítě najdete, tak je to prostě výhra. Pokud je ještě pilný a naučí se dialogy, tak je to hotový herec. Já jsem měl zatím nejlepšího partnera, který byl naprosto spontánní, a jmenoval se Lukáš Bech. Konkrétně se to týkalo seriálu Létající Čestmír.

Nemohu se nezeptat na vaše další plány. Máte v hlavě něco nového, na čem pracujete?

Po pravdě, dostal jsem takový nápad, který vypadá velice slibně, ale protože nápady se kradou, tak si to nechám pro sebe. (Smích.)

Co byste popřál ZFF?

Já bych si přál, aby pokračoval právě v tom duchu, v jakém je. Je úžasné, že kdysi to byl jednoduchý filmový festival českých a slovenských filmů pro děti a mládež a najednou tady máme celý svět. Můžeme tady vidět filmy, které bychom jinak neviděli. Já sem jezdím velice rád a pravidelně, a budu-li zdráv, tak samozřejmě se tady další rok rozhodně ocitnu znova.

ZUZANA MOLKOVÁ

6.6.2011
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

EXKLUZIVNĚ

Hit Deep Purple vznikl kvůli Čechovi, který zapálil kasíno

Montreux, ČR /VÝROČÍ, TIP NA VÝLET/ - Díky nešťastné náhodě, která se přihodila 4. prosince roku 1971 nahráli Deep Purple svou nejslavnější skladbu. V neděli uplynulo 45 let od ničivého požáru, který spálil do základů slavné Casino de Montreux. V jeho prostorách se od roku 1967 koná Montreux Jazz Festival. Zahráli si v něm ovšem i zásadní rockové kapely jako Led Zeppelin, Pink Floyd, Deep Purple nebo Frank Zappa, při jehož koncertě kasíno vzplálo a který shodou okolností zemřel před 23 lety.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies