VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Režisér Zdeněk Tyc: V dětech Romů vidím budoucnost

Ústí nad Labem - Snímek El Paso natočil podle skutečného příběhu režisér Zdeněk Tyc s profesionálními herci Lindou Rybovou, Davidem Prachařem, Vladimírem Javorským i neherečkou Irenou Horváthovou v hl. roli ovdovělé mladé romské matky.

31.3.2009 4
SDÍLEJ:

David Prachač hraje ve filmu terénního sociálního pracovníka, ktzerý se snaží romské matce Horváthové se sedmi dětmi pomáhat.Foto: Falcon

Premiéru mělo El Paso na festivalu o lidských právech Jeden svět v Praze. Při předpremiéře v Ústí na stejné akci po projekci vypukla bouřlivá diskuze. Poté Tyc odpovídal na otázky Ústeckého deníku.

Bylo těžké sehnat na film peníze?

Ano. Myslím, že to je téma, o které málokdo stojí. Přestože jsem tomu rozuměl, mrzelo mě to. Myslel jsem si, že se to snažíme dělat nově, jinak.

Hlavní herečku jste našel sám?

Ona mi přivedla své děti, aby hrály ve filmu. Role nakonec nedostaly, ale ona – tím jak vystupovala, jak se chovala a že chtěla hrát – se mi líbila na první pohled už na konkurzu. Vlastně to byla náhoda.

Mohlo to, nebýt náhody, dopadnout hůř?

Myslím že ne, nalézt dobré herce je pro mě klíčové. Herci jsou krví filmu, zaslouženě na sebe strhnou pozornost a proto musí být přesvědčiví. Nemít Irenu Horváthovou, hledal bych, dokud bych nenašel jinou dobrou herečku. Dokud bych ji neměl, nezačali bychom točit. To by ani nešlo.

Hlavní hrdinka má stejné příjmení, je také Horváthová. Je to náhoda?

To proto, aby ona se s tím mohla ztotožnit. Zdálo se mi to důležité, Ona jako neherečka, Romka, ve filmu mluví cizí řečí – tedy česky – a potřebovala ještě symbol, aby si to mohla přisvojit. Při shodném příjmení si tedy mohla říct: „Je to o mně – jsem to já.“

Dá se říct, že nebýt vašich úspěšných Smradů, nebylo by ani El Paso?

Dá. Smradi pro mě byli takový vryp, na ten jsem nezapomněl, na něj jsem nezapomněl a mohl na něj navázat. Smradi tomu moc napomohli.

Hudba Vojty Lavičky z Gipsy.cz k El Pasu je podobně lehká jako ta, kterou ke Smradům napsal Michal Němec a natočila jeho skupina Jablkoň. Souhlasíte?

Já u El Pasa složitě řešil, co s hudbou. Nechtěl jsem, aby byla typicky romská, proto je hlavní motiv Vojty Lavičky valčík, tedy neromská melodie. Oni mají buď tesklivou hudbu, nebo čardáš, oboje je ale dost folklorní. U El Pasa je hudba spíš komorní, mírná, aby na sebe moc nestrhávala pozornost. Aby film připomínal tu dokumentární, nebo spíš autentickou polohu.

Je podle vás o Romech rozšířená nepravda, kterou jste filmem chtěl „bourat“? Říct „Je to jinak?“

Jediné takové pravidlo je, že – dejme tomu – každý Rom je zloděj. To si myslím pravda není. Byť se to třeba týká mnoha z nich, myslím, že se má rozlišovat, že se má brát každý jako jedinec. Aby nespravedlivě někdo nespadnul do křivdy, protože křivda pak dělá další křivdu. Zlo dělá zlo a to se vrší do nekonečna a nemá to pak řešení.

Toužím, aby lidé negeneralizovali, snažili se přemýšlet a brali Romy individuálně.

Proto ve filmu není žádný zločin?

Ti kluci na začátku ukradnou jinému dítěti kolo (a utíkají s ním pryč s voláním El Paso – Přepadení – pozn. aut.), což není správný. Ale já to beru tak, že si jejich matka, romská vdova, uvědomuje, v jaké je svízelné situaci a ví, že takové věci by jí neprošly. Takže se snaží je vést k tomu, co vyžaduje majoritní společnost. A oni navíc mají tolik starostí, že moc času na zločiny neměli. A já nechtěl svět zločinu, který se pořád tak nabízí, do filmu dávat. Šlo mi o příběh matky a jejích dětí. Film, myslím, nemá pokrývat všechny problémy: nestihnul by je, klopýtal by za tím. Má se něčemu věnovat důkladně.

Klíčová postava je „Prachařův“ kamarád (Leoš Noha, herec z Ústí), k němuž si děti – díky sociálnímu pracovníkovi – chodí plnit sen, jezdit autem. I když jim to matka zakazuje, protože jí auto zabilo muže. Ten muž je chladný, ale pak se k dovádění přidá, v dobrém podlehne.

Leoš Noha, můj kamarád, tu roli hraje krásně. Já to bral tak, že on je přirozeně nedůvěřivý, skeptický jako každý – a to jen proto, že tam jsou pořád jen děti. Ale když přijde advokátka, slušně oblečená a hezká, je překvapený. Pak překoná sám sebe a jde je roztlačit ze vrat svého domku.

Motivy, proč někdo chce pomáhat, jsou různé. Nemusí být úplně nezištné, ale i mírně sobecké… Ale to nevadí, když je tam vůle se chovat lidsky.

Setkáváte se i s negativními reakcemi na El Paso? A dají se čekat?

Asi dají, ale všechny ještě nenastaly. Má–li někdo negativní postoje k filmu a není ochoten podívat se na to z druhé strany, jeho postoje se nezmění. Ale vzdá–li se předsudků, posun je možný.

Oslovují vás teď lidé jako odborníka na romskou problematiku?

Ano, ale odpovídám, že se orientuji jen v úzkém spektru problémů. Univerzální řešení ale neexistuje, budoucnost vidím v romských dětech. Dospělé už nezměníme, ale budeme–li se věnovat dětem Romů, za 30 let tu může být jiná, přívětivější, situace.

Dává váš film naději?

Myslím že ano. Lidi jsou pak schopni – díky emočnímu zážitku – i drobné pomoci. Já to vidím i v tom, jak je nazývat. Vadí mi, že spousta Čechů není ochotná používat slova Romové či Rom. Přijde jim to, že to je umělé, legrační. Používají to staré označení, které já ani nechci vyslovovat, a mě to hrozně štve. Myslím si totiž, že už to dělá problémy. To, jak se lidé osloví, pojmenují, buď okamžitě udělá překážku, a nebo tam ta překážka nemusí být. Těch překážek je na světě tolik, že dělat další je škodlivé.

Autor: Radek Strnad

31.3.2009 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies