VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Režisér Zdeněk Tyc: V dětech Romů vidím budoucnost

Ústí nad Labem - Snímek El Paso natočil podle skutečného příběhu režisér Zdeněk Tyc s profesionálními herci Lindou Rybovou, Davidem Prachařem, Vladimírem Javorským i neherečkou Irenou Horváthovou v hl. roli ovdovělé mladé romské matky.

31.3.2009 4
SDÍLEJ:

David Prachač hraje ve filmu terénního sociálního pracovníka, ktzerý se snaží romské matce Horváthové se sedmi dětmi pomáhat.Foto: Falcon

Premiéru mělo El Paso na festivalu o lidských právech Jeden svět v Praze. Při předpremiéře v Ústí na stejné akci po projekci vypukla bouřlivá diskuze. Poté Tyc odpovídal na otázky Ústeckého deníku.

Bylo těžké sehnat na film peníze?

Ano. Myslím, že to je téma, o které málokdo stojí. Přestože jsem tomu rozuměl, mrzelo mě to. Myslel jsem si, že se to snažíme dělat nově, jinak.

Hlavní herečku jste našel sám?

Ona mi přivedla své děti, aby hrály ve filmu. Role nakonec nedostaly, ale ona – tím jak vystupovala, jak se chovala a že chtěla hrát – se mi líbila na první pohled už na konkurzu. Vlastně to byla náhoda.

Mohlo to, nebýt náhody, dopadnout hůř?

Myslím že ne, nalézt dobré herce je pro mě klíčové. Herci jsou krví filmu, zaslouženě na sebe strhnou pozornost a proto musí být přesvědčiví. Nemít Irenu Horváthovou, hledal bych, dokud bych nenašel jinou dobrou herečku. Dokud bych ji neměl, nezačali bychom točit. To by ani nešlo.

Hlavní hrdinka má stejné příjmení, je také Horváthová. Je to náhoda?

To proto, aby ona se s tím mohla ztotožnit. Zdálo se mi to důležité, Ona jako neherečka, Romka, ve filmu mluví cizí řečí – tedy česky – a potřebovala ještě symbol, aby si to mohla přisvojit. Při shodném příjmení si tedy mohla říct: „Je to o mně – jsem to já.“

Dá se říct, že nebýt vašich úspěšných Smradů, nebylo by ani El Paso?

Dá. Smradi pro mě byli takový vryp, na ten jsem nezapomněl, na něj jsem nezapomněl a mohl na něj navázat. Smradi tomu moc napomohli.

Hudba Vojty Lavičky z Gipsy.cz k El Pasu je podobně lehká jako ta, kterou ke Smradům napsal Michal Němec a natočila jeho skupina Jablkoň. Souhlasíte?

Já u El Pasa složitě řešil, co s hudbou. Nechtěl jsem, aby byla typicky romská, proto je hlavní motiv Vojty Lavičky valčík, tedy neromská melodie. Oni mají buď tesklivou hudbu, nebo čardáš, oboje je ale dost folklorní. U El Pasa je hudba spíš komorní, mírná, aby na sebe moc nestrhávala pozornost. Aby film připomínal tu dokumentární, nebo spíš autentickou polohu.

Je podle vás o Romech rozšířená nepravda, kterou jste filmem chtěl „bourat“? Říct „Je to jinak?“

Jediné takové pravidlo je, že – dejme tomu – každý Rom je zloděj. To si myslím pravda není. Byť se to třeba týká mnoha z nich, myslím, že se má rozlišovat, že se má brát každý jako jedinec. Aby nespravedlivě někdo nespadnul do křivdy, protože křivda pak dělá další křivdu. Zlo dělá zlo a to se vrší do nekonečna a nemá to pak řešení.

Toužím, aby lidé negeneralizovali, snažili se přemýšlet a brali Romy individuálně.

Proto ve filmu není žádný zločin?

Ti kluci na začátku ukradnou jinému dítěti kolo (a utíkají s ním pryč s voláním El Paso – Přepadení – pozn. aut.), což není správný. Ale já to beru tak, že si jejich matka, romská vdova, uvědomuje, v jaké je svízelné situaci a ví, že takové věci by jí neprošly. Takže se snaží je vést k tomu, co vyžaduje majoritní společnost. A oni navíc mají tolik starostí, že moc času na zločiny neměli. A já nechtěl svět zločinu, který se pořád tak nabízí, do filmu dávat. Šlo mi o příběh matky a jejích dětí. Film, myslím, nemá pokrývat všechny problémy: nestihnul by je, klopýtal by za tím. Má se něčemu věnovat důkladně.

Klíčová postava je „Prachařův“ kamarád (Leoš Noha, herec z Ústí), k němuž si děti – díky sociálnímu pracovníkovi – chodí plnit sen, jezdit autem. I když jim to matka zakazuje, protože jí auto zabilo muže. Ten muž je chladný, ale pak se k dovádění přidá, v dobrém podlehne.

Leoš Noha, můj kamarád, tu roli hraje krásně. Já to bral tak, že on je přirozeně nedůvěřivý, skeptický jako každý – a to jen proto, že tam jsou pořád jen děti. Ale když přijde advokátka, slušně oblečená a hezká, je překvapený. Pak překoná sám sebe a jde je roztlačit ze vrat svého domku.

Motivy, proč někdo chce pomáhat, jsou různé. Nemusí být úplně nezištné, ale i mírně sobecké… Ale to nevadí, když je tam vůle se chovat lidsky.

Setkáváte se i s negativními reakcemi na El Paso? A dají se čekat?

Asi dají, ale všechny ještě nenastaly. Má–li někdo negativní postoje k filmu a není ochoten podívat se na to z druhé strany, jeho postoje se nezmění. Ale vzdá–li se předsudků, posun je možný.

Oslovují vás teď lidé jako odborníka na romskou problematiku?

Ano, ale odpovídám, že se orientuji jen v úzkém spektru problémů. Univerzální řešení ale neexistuje, budoucnost vidím v romských dětech. Dospělé už nezměníme, ale budeme–li se věnovat dětem Romů, za 30 let tu může být jiná, přívětivější, situace.

Dává váš film naději?

Myslím že ano. Lidi jsou pak schopni – díky emočnímu zážitku – i drobné pomoci. Já to vidím i v tom, jak je nazývat. Vadí mi, že spousta Čechů není ochotná používat slova Romové či Rom. Přijde jim to, že to je umělé, legrační. Používají to staré označení, které já ani nechci vyslovovat, a mě to hrozně štve. Myslím si totiž, že už to dělá problémy. To, jak se lidé osloví, pojmenují, buď okamžitě udělá překážku, a nebo tam ta překážka nemusí být. Těch překážek je na světě tolik, že dělat další je škodlivé.

Autor: Radek Strnad

31.3.2009 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
19 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
50 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

S prezidentem je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

S prací prezidenta republiky jako instituce je spokojeno 57 procent Čechů. Podle nadpoloviční většiny lidí Miloš Zeman plní předvolební sliby a je prezidentem všech občanů. O tom, že Zeman vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí, je přesvědčeno 42 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Kantar.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies