VYBERTE SI REGION

Román pro muže utekl k popcornu

Praha /EXKLUZIVNÍ RECENZE/ - Jako hodně uvolněnou komedii bez větších nápadů a se scénářem, nad kterým člověk chtě nechtě kroutí hlavou – tak natočil Tomáš Bařina adaptaci stejnojmenné knihy Michala Viewegha Román pro muže, který měl ve středu premiéru v pražském Slovanském domě. Překvapení je tím větší, že ho podle své předlohy psal sám autor, od něhož jsme zvyklí přece jen na solidnější porci zábavy než je tato. Tomáš Bařina se v adaptaci Vieweghovy předlohy zkrátka zalekl vážných tónů a vsadil na exhibice herců.

23.9.2010 2
SDÍLEJ:

Miroslav Donutil v hlavní roli Románu pro mužeFoto: BontonFilm

Nejde jen o to, že ze svého románu převzal většinu komediálních situací a minimum těch vážných. I tak šlo z dané látky udělat milou zábavu, a přitom neuhnout ze zajímavě rozdaných karet tří charakterově odlišných postav, jejich povah, osudů a životních přístupů, jež se tříští o holý fakt blížící se smrti jedné z nich. Tvůrci se o to zjevně ani nepokusili (a jestli to třeba alespoň Tomáš Bařina trochu zkusil, není to na výsledku vidět). Jako by se společně s producentem Rudolfem Biermannem báli, že diváka příliš vystraší.

Osvědčené gagy a obhroublý slovní humor

A tak se uchýlili k osvědčeným gagům, obhroublému slovnímu humoru a hereckým škatulkám a exhibicím, jež bilanční výlet tří sourozenců posadily úplně jinam, než by měl být. Vždy, když na plátno proklouzne posmutnělý tón, který do příběhu vnáší postava vážně nemocného Bruna a jeho posledního přání a kdy to začne být zajímavé, uteče režisér rychle k osvědčeným gagům, aby divák nepřišel o svou porci lidové zábavy. Není divu, že pak některé vážné výroky („hele ségra, věříš v Boha?“) působí jak pěst na oko. A přitom motiv smrti, sourozeneckých vztahů a ohlížení se zpět mohl z filmu udělat zajímavou a nosnou konfrontaci životních názorů a priorit. Dva diametrálně odlišné mužské typy a jedna samostatná žena za střední věkovou hranicí toužící po citové jistotě – ti všichni na poslední společné výpravě, to je slušná startovní rovinka. Stačilo jen otočit knoflíkem víc ke smutné grotesce a přemýšlivějším dialogům a naopak utlumit laciné šarádní výstupy. Kamera Tomáše Sysla velebící poezii vysokohorské přírody v Tatrách by už s hudbou náladu hořké komedie dotáhla.

Herecky nejzajímavější je Vanda Hybnerová

Místo toho sledujeme po první slibné čtvrtině vesměs jen exhibici Miroslava Donutila ve stylu arogantního „macha“ a tentokrát i Jana Budaře, z něhož udělali autoři klišovitou figurku žárlivého burana. Herecky je nejzajímavější (a nejpřesvědčivější) Vanda Hybnerová, jejíž Aneta má uvěřitelnou dávku ženského nadhledu, sebeúcty i empatie vůči nemocnému bratrovi. Potěšení pro mužské oko a erotické scény obstarává křehká Táňa Pauhofová, víc prostoru jí scénář nedal. Trochu nevděčný úkol dostal kromě Jana Budaře (i jeho kamaráda Filipa Čapky) Miroslav Vladyka – jakkoli hraje Bruna dobře, nesmělost jeho postavy je zkrátka veliká a v Bařinově režii z ní vychází až příliš nudný jeliman.

Zbytečný balast popcornové veselice

Zasvěcený divák sice ocení jemné vtípky (třeba miniroličku pana režiséra ládujícího se u vchodu do luxusního hotelu vlašákem), paradoxně však právě tyhle působí upřímněji, než kabaretní čísla ve vířivce nebo výstup s číšníkem v motelu u pumpy. Román pro muže mohl být dobrou výpovědí o dnešní době, životní panovačnosti a ješitnosti, mužských slabostech i touhách, ženské prozíravosti a odstupu. Ale není. Jen to tam všechno někde vzadu tušíme. Za balastem popcornové veselice.

Autor: Jana Podskalská

23.9.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies