VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dobrý scénář přitáhne i peníze, tvrdí producenti

Praha - Domácí peníze, osobní kontakty v zahraničí a cit pro to, kterým z nich jaký typ filmu nabídnout. To je základ úspěšné produkce domácích filmů. Alespoň to potvrzuje drtivá většina českých producentů.

10.5.2008
SDÍLEJ:

HLÍDAČ Č. 47. Jeden z nových projektů letošního roku – druhá adaptace románu Josefa Kopty v režii Filipa Renče (na snímku vpravo s herci Janem Sedalem, Lucií Siposovou a Karlem Rodenem).Foto: DENÍK

„Mám za sebou jeden film, absolvenťák na FAMU. Tehdy jsem oslovila školu v zahraničí, Univerzitu umění a designu v Helsinkách a v česko-finské koprodukci vznikl film Restart. Stejnou cestou jsem se vydala u filmu Normal,“ říká Karla Stojáková, zakladatelka společnosti Axman Production. „Máme část domácích peněz a část zahraničních – tentokrát z Německa. Ale žádnou televizi, jak mívají někteří mí kolegové.“ Stále významnější roli sehrává projekt Media podporující filmaře, producenty i distribuci filmů a fungující jako prostředník k osobním pracovním kontaktům, který chválí i Stojáková. „Byla to škola života, na kurzu a seminářích jsem se potkala se zajímavými lidmi, kteří jsou na tom podobně jako já. Zjistila jsem, že spolupráce různých fondů, např. pod ministerstvem, televizí a distributorů funguje venku mnohem líp než u nás. Máme co dohánět.“ Jedna z aktuálních možností je výroční informační setkání na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes, které nabízí semináře o posledním vývoji v aktivitách a financování programu MEDIA.

„Je pozitivní, že ve státním fondu je víc peněz a že jsme se s českým filmem víc propracovali na mapu Evropy,“ potvrzuje Vítězslav Šlajer z Bionaut Films (který má za sebou i úspěšný seriál Letiště). Ideál je, když rozpočítáte rozpočet a seženete přesně tolik peněz. Záleží samozřejmě na projektu.“ Podle Šlajera bychom se měli také naučit podporovat filmy druhých. „Když žádáme spolupráci zahraničních partnerů, měl by státní fond nebo i televize umět přispívat na filmy našich sousedů, jít cestou minoritní koprodukce. Aspoň tam, kde podporují filmy naše,“ soudí producent, který na letošek chystá do kin poetický snímek Marie Procházkové Kdopak by se vlka bál?

I Jiří Konečný z Endorfilmu (který ohlásil tři nové projekty – adaptaci Topolovy Sestry, animované Poslední děti z Aporveru a Josefovu cestu) má jasno, jak sehnat peníze: „Dostat se ven z České republiky. Jen z domácích zdrojů film nezafinancujete. Bez podpory doma to ovšem také nejde. Zvlášť když nabízíte vysloveně nekomerční tvorbu.“ Jak to vypadá v praxi? „Jezdím po Evropě a snažím se hledat vhodné partnery. Nelze kooperovat jen na bázi pracovního vztahu, každý projekt musí být založen na osobní důvěře,“ vysvětluje producent, který se právě chystá na festival do Cannes domlouvat finální dohody. „Také se předpokládá, že pro koprodukci nabídnete řekněme obecně platné filmy, které mají určitý přesah – ne to, co si někdo myslí, že se právě u nás nosí…“ Je důležité mít svého partnera v dané zemi, který osobně zažádá o příslušnou dotaci (veřejnou podporu) pro koprodukční film. Zdroje mohou být různé – nadnárodní fondy (Eurimage), peníze distributora či televizní společnosti. „Má to jediný háček – bývá to zdlouhavý proces,“ varuje Konečný. „Někdy se to vleče rok i déle. Čekáte na různá potvrzení partnerů o zájmu do projektu vstoupit, čili sladit fondy časově dohromady je docela umění.“ Zatímco v Americe dáte film do výroby během dvou měsíců, v Evropě je to běh na dlouhou trať. Česká republika teď navíc není právě ve „fóru“, jako potenciální partneři lákají prý zahraničí víc Maďarsko nebo Rumunsko. „Na druhé straně, máte-li zajímavý projekt, je jedno, jestli je z Čech nebo Hollywoodu. Dejte mi dobrý scénář a já vám garantuju, že seženu peníze,“ tvrdí Konečný, který podpořil i dokument Eriky Hníkové Ženy pro měny.

Fakt, že poslední léta se vyrojila řada mladých producentů a malých produkčních společností, ho nechává v klidu. Zatím je prý pořád, byť malý, český trh přehledný. „Zahustilo se to, rojí se spousta filmů, ale proč ne? Ze stovky snímků jsou nakonec opravdu dobré čtyři. Venku se hodně odpadu ani nedostane do distribuce, to u nás ještě pořád neznáme. Ale přijde to. Jsem pro to, aby byl boj náročný a korektní,“ uzavírá Konečný.

Autor: Jana Podskalská

10.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zaměstnanci slovenského Volkswagenu stávkují za vyšší mzdy.
5

Stávka v bratislavském VW končí, zaměstnanci se dočkají vyšších mezd

Kuchař Michael Solnička alias Mr. Steak bude od podzimu šéfkuchařem nového steakového restaurantu v Olomouci.
1 2

Mr. Steak: Gastronomický boom? Olomouc teď dává zbytku republiky na frak

AKTUALIZOVÁNO

Kvitová opět šampionkou. Svůj návrat dokonala triumfem v Birminghamu

/VIDEO/ O takovém návratu se jí ani nesnilo. Tenistka Petra Kvitová korunovala svůj comeback po prosincovém napadení neznámým útočníkem triumfem na trávě v Birminghamu. Pro českou lvici šlo přitom o teprve druhý turnaj od zranění. V novém vydání žebříčku se posune na dvanáctou příčku.

Babiš opět zrušil návštěvu České televize. Mám důležitější věci, sdělil

/ANKETA/ Předseda ANO Andrej Babiš se opět nedorazil na politickou debatu Otázky Václava Moravce v České televizi. Účast v dnešním přímém přenosu podle moderátora pořadu Moravce Babiš původně slíbil, ale pak ji zrušil kvůli nemoci člena rodiny.

AKTUALIZUJEME

V Kolumbii se potopila loď se 150 turisty na palubě

/VIDEO/ Ve vodní nádrži Guatapé na severovýchodě Kolumbie se potopila třípatrová turistická loď s přibližně 150 pasažéry.

Hurá do plavek! Ale do jakých? Hitem jsou jednodílné, radí ostravský stylista

Léto. Rtuť teploměru šplhá výš a výš. Oblékáme se do koupacího oděvu, jehož historie sahá až do antického Řecka. Po jakém typu plavek ale letos mají ženy sáhnout? Co zrovna letí?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies