VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sny a touhy mezi zdmi a skoky

Praha /RECENZE/ - Ani ve snu. Tak pojmenoval producent a režisér Petr Oukropec svůj druhý snímek, který s úspěchem uvedl na letošním Berlinale a který teď vstoupil do kin. Poprvé v něm na plátně figuruje komunita českých parkouristů, do jejichž světa se snaží proniknout hlavní hrdinka filmu.

29.4.2016
SDÍLEJ:

Z filmu Ani ve snu.Foto: CinemArt

Patnáctiletá Laura je dívčí samorost, pohybující se mezi rozvedenými rodiči – s matkou žije, s otcem se občas vydává do hor. A jako každý teenager rozkolísaný ztrátou rodinného zázemí hledá únik i svou identitu mimo domov, Laura oboje hledá v adrenalinu. Komplikuje jí to její zmatený vnitřní svět, respektive snové vize, do nichž se propadá, když jede výtahem a zradí ji vlastní tělo. Ve snech se barvitě odrážejí její složité vztahy, pocit samoty i obtížně překonávané limity. Skrze různá přátelství, neporozumění i sblížení s opačným pohlavím se snaží v sobě vyznat a zdoláváním parkourových překážek a strachu vítězit i sama nad sebou.

Petr Oukropec zaslouží chválu už tím, že – dnes prakticky jako jediný český filmař – navazuje na opuštěnou tradici domácích filmů pro děti a mládež. Už jeho režijní debut Modrý tygr byl pohledem do zákulisí dětského světa a hledání dobrodružství v městských kulisách. Svým hrdinům a jejich tápání a nalézání se přibližuje právě pomocí snů či fantazijních světů, jež hrají v jeho příbězích významnou roli. Z jejich konfrontace s realitou vyrůstá a mění se svět režisérových hrdinů.

Odtud i titul Ani ve snu, tak trochu dvojsmyslný a zkoumající představy a možnosti hlavní hrdinky. V tom je asi největší síla Oukropcových filmů - sice víceméně rezignují na pevnou dějovou linku, takže občas ztěžují udržení pozornosti, zato ale zdařile zachycují vnitřní pocit mladých aktérů. Ve snech je možné prakticky všechno – i proto mají ty Lauřiny sytější barvy a symbolické kulisy (pláž, mořské pobřeží, maják), zatímco městská realita střídá ponuré odstíny šedé či modré. Vynikající službu dělá Oukropcovu filmu a celkové náladě hudba Filipa Míška a kamera Tomáše Sysla, jenž svými kompozicemi skvěle vystihl osamocenost uprostřed odcizeného města, i svobodu mladých parkouristů, kterou nacházejí v akčně extrémním pohybu městským prostorem. Nic tu přitom není vykalkulováno a přetaženo, Oukropec vypráví civilně a s citem pro autenticitu daného prostředí.

Dobrou volbou je hlavní protagonistka Barbora Štikarová, již režisér objevil mezi skutečnými parkouristy (které obsadil i v dalších rolích) a jejíž střídmý projev i neokoukaná tvář působí na plátně přesvědčivě. Není divu, že snímek zaujal po Berlinale i jiné festivalové dramaturgy – zejména ve Skandinávii. Snad se na téhle slibné štafetě režisér někde cestou neztratí.

Autor: Jana Podskalská

29.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Bydlení. Ilustrační foto.
1

Byty pro chudé v Brně: Projekt je překvapivě úspěšný, hodnotí opozice

Generální ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek
1 8

Odměna pro šéfa VZP? Správní rada mu přiklepla rekordní sumu 1,3 milionu

Poslední rozhovor Věry Špinarové pro Deník: Stále miluji živá vystoupení

/ROZHOVOR/ Připomeňte si spolu s námi Věru Špinarovou v posledním velkém rozhovoru, který poskytla Deníku loni v prosinci - tři dny před svými půlkulatými narozeninami. Rozjímala tehdy například nad vánoční svátky, které měla moc ráda. Jen se jí nelíbil ten shon a nakupování…

DOTYK.CZ

Zbloudilé kulky v Riu: Násilí v brazilských ulicích má čím dál více obětí

Jedné letní noci šla brazilská rodina do restaurace v Iraja, v severní části Ria de Janeira. Pár nechal svoji dvouletou dceru Sofii hrát si na venkovním hřišti. Prostor byl chráněn od ulice bránou, takže se zdál ve městě s šokující mírou kriminality ještě relativně bezpečný. Bezpečí je v Riu stále jedním z hlavních témat. Iraja, kde bydlí hlavně příslušníci střední třídy, je obklopena nejvíce násilnými oblastmi a zločinci jsou tam poměrně aktivní.

Provozovatel kiosku skončil kvůli EET. Hledá se náhrada

Polná – Polná na Jihlavsku hledá nájemce bufetu v rekreačním a sportovním areálu u rybníka Peklo. Současný provozovatel bufetu skončil, dle vyjádření starosty kvůli elektronické evidenci tržeb (EET).

Porno na počítači prezidenta. Národní bezpečnostní úřad o tom nevěděl

Pražský hrad se v případě dětské pornografie, kterou podle prezidenta Miloše Zemana někdo nainstaloval na jeho počítač v Lánech, na Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) neobrátil. Mluvčí úřadu Radek Holý řekl, že daný počítač zřejmě nespadá pod zákon o kybernetické bezpečnosti. Povinnost obrátit se na úřad tak Hrad neměl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies