Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Švejk, povstalci a Hoferik aneb první světová ve filmu

Praha - První světová válka, která vypukla přesně před sto lety, našla odraz i na filmovém plátně. Nejen v krátkých dobových záznamech různých kinoamatérů, jež jsou k nahlédnutí na internetu díky projektu European Film Gateway (EFG1914), ale i v hrané tvorbě. Asi nejslavnější postavou, inspirovanou literární předlohou Jaroslava Haška, byl voják Švejk.

28.7.2014
SDÍLEJ:

VLADO MÜLLER. Na karlovarském festivalu v r. 1979 před plakátem k filmu Signum laudis. Foto: ČTK/Karel Kouba

Dočkal se několika zpracování, prvním byl Lamačův němý film z roku 1926 Dobrý voják Švejk s Karlem Nollem v titulní roli. Známá je také Fričova adaptace se Sašou Rašilovem, natočená na počátku třicátých let, či dvoudílná a asi nejznámější verze Karla Steklého, kde ztvárnil dobrého českého vojáka procházejícího s osobitým zemitým humorem prvoválečnou frontou Rudolf Hrušínský. Za pozornost ale stojí i dnes téměř zapomenutý loutkový film Jiřího Trnky Dobrý voják Švejk (1954), na jehož scénáři pracoval režisér s Janem Werichem, který k vybraným třem epizodám z Haškova románu namluvil i komentář.

Rumburská tragédie

O tři roky později vznikl jiný, válečnými událostmi inspirovaný snímek, Štyridsaťštyri. Slovenský režisér Paľo Bielik v něm vypráví příběh trenčínského pěšího pluku, který se v Kragujevaci vzbouří proti důstojnické zvůli. Obdobné téma navíc podle skutečné události vypráví i film Hvězda zvaná pelyněk (1964). V tomto případě jde o volnou variaci režiséra Martina Friče a scenáristy Jiřího Procházky na tragické dny v Rumburku roku 1918.

VLADO MÜLLER. Na karlovarském festivalu v r. 1979 před plakátem k filmu Signum laudis.  Tehdy 29. května salva dvanáctky hrůzou vyděšených mladíků v uniformách salzburského regimentu Jeho císařského Veličenstva Karla I. Habsburského ukončila na sportovním hřišti za rumburským hřbitovem životy třiadvacetiletého telegrafního úředníka plzeňského nádraží Stanka Vodičky, třiadvacetiletého zaměstnance plzeňského divadla Františka Nohy a dvaatřicetiletého rodáka z Čepince u Plzně Vojtěcha Kováře. Revolta českých vojáků se stala jednou z nejvýznamnějších událostí v Čechách, vedoucí následně k 28. říjnu a konci Rakouska-Uherska.

„Drahá maminko! Přijměte nejsrdečnější pozdrav a vřelé políbení už poslední proč, dozvíte se později. Bylo u nás v Rumburku něco nepředvídaného, čehož jsem se musil též zúčastnit, a to má za následek, že stojím nyní před stanným soudem a budu odsouzen k smrti…", tolik z dopisu hlavního protagonisty rumburské vzpoury vojína Františka Nohy, který napsal krátce před vyhlášením rozsudku smrti a který cituje Jindřich Marek ve svém textu věnovaném na serveru luzicke-hory.cz srovnání filmové fikce a skutečnosti. Květnová vzpoura českých vojáků v severočeském Rumburku se řadí k největším protiválečným vystoupením domácích vojáků, ve Fričově filmu se v krušných chvílích ocitli Radoslav Brzobohatý, Jan Tříska, Jiří Sovák a Rudolf Deyl ml.

A do třetice ještě jedna vzpoura. V roce 1980 natočil Martin Hollý své Signum laudis strhující protiválečné drama, jehož antihrdina kaprál Hoferik (v bravurním podání Vlado Müllera) ztělesňuje válečný fanatismus, který se vymkl kontrole. Film, který získal Velkou cenu na karlovarském festivalu, vznikl podle výtečného scénáře Jiřího Křižana. Ten za něj dostal cenu Klementa Gottwalda, kterou odmítl převzít s tím, že Gottwald podepsal jeho otci v 50. letech trest smrti.

Autor: Jana Podskalská

28.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americká hudební skupina Guns N' Roses vystoupila 4. července v Praze. Na snímku je zpěvák Axl Rose.
6

Na retro vlně. Největší koncerty mají letos Guns N’ Roses a vzpomínající U2

Po výbuchu ve vládní a diplomatické čtvrti Kábulu
AKTUALIZOVÁNO
7

Dvanáct mrtvých. Sebevražedný atentátník se odpálil v Kábulu

Hyperloop porazil rychlovlak. V ekonomické výhodnosti

/INFOGRAFIKA/ Rychlovlak si na sebe nevydělá, hyperloop to ale zvládne. Takový je závěr bakalářské práce Petra Šlapala, kterou úspěšně obhájil na Mendelově univerzitě v Brně.

Vnitro chce zvýšit bezpečnost na mimopražských letištích

Na mimopražských mezinárodních letištích by měly být podle ministerstva vnitra zavedeny systémy pro rozpoznávání obličejů a registračních značek vozidel. Počítá s tím materiál o zvýšení jejich bezpečnosti, který v pondělí projedná vláda. Na letišti Václava Havla už stejný systém funguje, jiný dokument ale počítá s jeho rozšířením na další části budovy.

Jsou tam? Ochránci hledají v Brdech vzácné netopýry

V nedotčené oblasti CHKO se mohou skrývat i méně obvyklé lesní druhy.

Veřejné prostory v moderních kancelářských budovách musí být odvážnější

Světelné prvky putující po rampě, dekorační panely měnící se podle ročního období, květinová výzdoba v podobě zavěšených orchidejí a skleněné prvky v různých podobách. I tak může vypadat moderní veřejný prostor v kancelářských budovách v Praze. Zatímco v zahraničí jsou tato místa mnohem odvážnější a zajímavější, u nás jsou spíše nudné a často plná klišé.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení