VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tísnivý dnešek Kober a Užovek

Praha /RECENZE, VIDEO/ - Na první pohled vyhlíží nový film Jana Prušinovského Kobry a Užovky jako další sociální drama typu Poupat či Štěstí. Jeho síla je ale hlavně v uvěřitelných postavách, zakotvených pevně v dnešní době a prostředí, jež ovlivňuje jejich postoje a skutky.

17.2.2015
SDÍLEJ:

Jan Prušinovský udeřil na brutálnější strunu: v novém filmu s bratry Hádkovými vypovídá o poměrech v mnoha místech republiky. Foto: Falcon

A přináší dvě příjemná překvapení: dobrý text Jaroslava Žváčka, autora scénáře a spisovatele, který se před dvěma roky stal se svou prvotinou Lístek na cestu z pekla objevem roku cen Magnesia Litera. A nečekaně zralou režii Jana Prušinovského, jehož parketou byly zatím až na výjimky (vybrané díly televizních Soukromých pastí a Nevinných lží) černé komedie.

S Jaroslavem Žváčkem si ovšem musel padnout do noty – přinejmenším v tom, jak oba vnímají českou povahu i malou domácí kotlinu a jakou optikou se na ni ve své tvorbě dívají. Pravda, tentokrát se režisér s postavami tolik nemazlí, ubylo laskavosti (kterou známe například z jeho filmového přepisu úspěšného Okresního přeboru), zato přibylo sarkasmu a tísně. Stejně jako Žváčkův hrdina v oceněné knize pohybují se i jeho Kobry a Užovky (k jejichž hadím projevům odkazují charaktery postav) v omezených mantinelech od planých řečí k neschopnosti změnit smysluplně svou existenci. Filmové drama vyplývá z konfliktu mezi jejich představami a realitou, mezi vysokými nároky a vlastním každodenním selháváním.

Příběhu dominují dva bratři žijící v nehostinném městě bez pracovních příležitostí, kde vládnou místní veksláci, kulturní život začíná i končí hospodou a láska má podobu sexu na jednu noc. Užovka je zodpovědný muž na prahu čtyřicítky, který si uvědomuje tíhu své existence a snaží se chytit poslední dech („si prochlastal dekádu, co?"). Pronajme si prostor v zaplivaném „obchodním centru" a prodává relativně kvalitní zboží. Naráží ale na apatii a pohodlnost místních poměrů: na lenivost kamarádovy manželky, kterou zaměstná, vypráskanost veksláckého dodavatele a především na chování svého bratra smažky, jehož ustavičně tahá z průšvihů. A postupně zjišťuje, že s takto rozdanými kartami nelze hrát důstojnou hru…

Většina filmových postav se podobá hrdinovi Žváčkova literárního debutu. Od velkohubých žvástů „mám plán" (kde je nejtypičtější Kobra, Užovkův bratr na hraně) je daleko k jakékoli sebedisciplíně a aktivitě, zato si ale libují v pocitu obětí osudu. Výmluvná je hned úvodní scéna, v níž sjetý Kobra vyleze frajersky na střechu kulturáku, aby z ní po pár dobře mířených slovech svého bratra zase poníženě slezl. S výjimkou finální honičky, kde člověk dopředu tuší, jak dopadne, nabízí film silné a příznačné momenty. Pohledy do rodinného zázemí bratrů s věčně opilou, osamělou matkou (ztělesněnou téměř k nepoznání Janou Šulcovou), hospodské výjevy, opilecké řeči („Jsme lepší, nejsme průměrní!"), rvačky. A z věty, kterou v jedné z nejsilnějších scén pronese babička, ztvárněná výtečně Věrou Kubánkovou: „To je pěkný, že jsme se jako rodina sešli kolem stolu." Z její beznaděje mrazí… Tak jako z vyústění celého filmu, kde se při nastalé kolizi zajímavě lámou charaktery a kde nastupuje neodvratný pocit marnosti.

Vynikající tah obsadit hlavní dvojici reálnými bratry, Matějem a Kryštofem Hádkovými, je velkou devizou filmu. Oba své party sehráli brilantně: z Kryštofova feťáka je až nesnesitelně úzko, Matějův Užovka budí porozumění měnící se v úžas i soucit. Bezvadná je práce kameramana Petra Koblovského navozující náladu neutěšeného bezčasí, kam se člověk podívá. Autoři se přitom nesnaží hrdiny hodnotit ani (nedej bože) vysílat k divákovi nějaké poselství. Jejich film je osobně prožitou zprávou. O dnešní době, jejím marasmu i o touhách, jež jsou zkraje rozmáchlé, ale končí u první lavičky před hospodou. Není to zpráva veselá. Ale Žváčkův a Prušinovského film ji podává přesvědčivě a naléhavě. A to je naopak informace dobrá. Pro český film určitě.

Autor: Jana Podskalská

17.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Vladimír Mečiar
AKTUALIZOVÁNO
6

Sporné Mečiarovy amnestie. Slovenští poslanci otevřeli cestu k jejich zrušení

Vinotéka. Ilustrační foto.
10 8

Provozovatel ústecké vinotéky říká: Zákon nás zlikviduje

Zemina zasypala dva dělníky, nehodu nepřežili

Dva muže zasypal a usmrtil sesuv zeminy u statku v Zahořanech nedaleko Přestavlk u Čerčan. Na pomoc dělníkům, které při výkopových pracích zasypal nenadálý sesuv svahu, pod nímž kopali, přijeli do Zahořan, hasiči ze širokého okolí.

AKTUALIZOVÁNO

Rusnok: Konec intervencí může nastat prakticky kdykoli

/ANKETA/- Konec režimu devizových intervencí může nastat kdykoliv po konci tzv. tvrdého závazku, tedy od dubna, řekl dnes guvernér ČNB Jiří Rusnok. Zároveň upozornil, že centrální banka již nebude zveřejňovat možné scénáře načasování konce kurzového závazku.

Youtuber před soudem: Dostal podmínku za vulgarismy

Petr Jelínek z Jihlavy s přezdívkou Pstruh103 je na Vysočině vůbec prvním tvůrcem videí na internetu, takzvaným youtuberem, který skončil před soudem.

Vyceněné zuby a vypoulené oči. Ronaldova busta terčem vtípků

Při slavnostním pojmenování letiště na Madeiře po Portugalci Cristianu Ronaldovi vzbudila velkou pozornost fotbalistova busta, která se stala terčem kritiky i mnoha internetových vtípků. Sochař Emanuel Santos hájí výtvor tím, že se řídil zadáním hvězdného útočníka Realu Madrid, a tvrdí, že sám Ronaldo byl s výsledkem spokojený.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies