VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Trikař Půdy: Aby nebylo přešrekováno

Praha - Měl supervizi nad speciálními triky v animovaném filmu Na půdě, který ve středu večer představí Jiří Barta v premiéře prvním divákům.

4.3.2009
SDÍLEJ:

Pan trikař. Boris Masník působí v jednom z největších postprodukčních studií ve střední Evropě UPP přes deset let. Počítačům se ale snaží nepodlehnout.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Boris Masník je Bartovým spolužákem a na společné práci se sešli potřetí.

Potěšila vás jeho nabídka?
Moc. V UPP děláme spoustu zajímavé práce do různých filmů, ale já vystudoval animovaný film a pořád k němu tíhnu. Když jsme končili, byli jsme všichni hodně unavení, ale já si přál, abychom měli ještě aspoň týden. Byla to moc krásná práce.


Ve filmu je hodně trikových záběrů. Který byl z vašeho pohledu nejnáročnější?
Je to skoro pět set trikových záběrů. Nejtěžší bylo zpracování hlavy Jiřího Lábuse. Respektive najít poměr mezi bustou a skutečnou hercovou hlavou. Původně se mělo pracovat jen s bustou, ale pak se ukázalo, že emoce se sádrou prostě neuhrajete. Tak jsme natočili všechny záběry s bustou v originální dekoraci a s loutkami, pak ve stejném pohledu kamery s Jirkou Lábusem, namaskovaným na bronzovo a na zeleném pozadí. Podle grimas jeho tváře se po bodech v počítači pohybovalo i s bustou, aby dojem byl přesný – mimika obličeje, emoce, hledali jsme určitou míru – aby ve výsledku ladila s výtvarnou koncepcí filmu.


Co ještě bylo vysloveně trikovou záležitostí?
Moucha a hřebík padající z výšky na zem. Mouchu za letu prostě nenaanimujete, nemůžete jí dát na křídlo pidikamerku. Ta vznikla celá v počítači. A zdánlivě prostý hřebík bohužel v reálu taky nepůsobí tak, jak jsme potřebovali – zvlášť při dopadu. Animovali jsme ho v počítači, kde se přesně vypočítal potřebný pohyb, gravitace a zvuk po dopadu, i to, jak odskočí. Počítačová byla i šňůra od vysavače, vytržená ze zásuvky a padající k zemi.


Jak jde dohromady „klasik“ animace Jiří Barta a moderní počítačová technika?
Docela dobře. To nebyl problém. Spíš nastávaly některé úsměvné situace na place. Protože Jirka vyhlíží jako tichý a nenápadný člověk, ale když něco prosazuje, umí být úporný. Kluci třeba za ním přišli, že s postavičkami uvnitř kamínek se špatně manipuluje, jestli by nemohli kamna trochu posunout. Ale kamínka stojí vždycky v rohu, ta tam musí zůstat, řekl jim něžně Jirka. - Jasně, chápeme, oponovali kluci, stačilo by prostě kousek je šoupnout, abychom měli k loutkám lepší přístup. – Ne, kamínka musí stát v rohu, tak je tam nechte, pravil pořád něžně, ale neústupně Barta. Načež odešel. A bylo to.


Objevil jste při téhle práci něco nového i pro sebe?
Určitě. Počítače už dnes dokážou napodobit skoro všechno. Díky různým programům, jež vám spočítají na milimetry, co potřebujete. Udělají celý reál. Ale já se střežím absolutního okouzlení, protože člověk musí vědět, k čemu je použít. Když se to přetáhne, najednou máte přešrekováno, není v tom život. My jsme třeba záměrně některá čísla v počítači posouvali, abychom dosáhli ne maximální kopie reality, ale pravdivosti s určitými chybami, jestli mi rozumíte. Život kolem nás taky není stoprocentní.


Co máte aktuálně za sebou a na kterých dalších zakázkách v UPP pracujete?
Pro film Protektor Marka Najbrta doplňujeme dekorace, retuše (třeba ceduli na budově rozhlasu) nebo vize v grafickém stylu černobílých koláží, to je zajímavé. Ze zahraničních se pracuje na druhém filmu Francise Forda Coppoly Tetro. Před časem jsme úspěšně realizovali vizuální efekty k filmu Parfém, příběh vraha režiséra Toma Tykwera, také jsme mohli spolupracovat i na jeho The Internationalu. Ten je už hotov.


Uvidíme ho brzo v našich kinech. Jaké triky jste pro něj vyráběli?
Jednou z nejzajímavějších a nejnáročnějších byla scéna s „lustrem“, který se při přestřelce zřítí. Lustr je celý vymodelován v počítači a do záběrů je komponován. Šlo o náročnou práci, protože se částečně skládá ze skleněných panelů, na kterých celou dobu běží projekce. Během přestřelky je pomalu ničen, proto bylo třeba vyrobit speciální lustr a částečně i rozstřílené skleněné panely, vlastní praskání a tříštění skla. Upravovaly se i záběry v Guggenheimově muzeu – pro scény v interiéru bylo vyčleněno jen několik pater, zbytek pohledů kamery nahoru i dolů je dokreslován, stejně jako stopy po kulkách a další poškození. Dokreslovala se i stříkající krev. Počítače umějí spoustu věcí, pořád ale platí, že u klávesnice má sedět člověk, který nesmí zapomenout, proč a k čemu co dělá.

Autor: Jana Podskalská

4.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

V New Orleansu najel muž s autem do lidí, tři desítky zraněných

Soška Oskara
DOTYK.CZ

Deset filmů, které měly získat Oscara

Kláštercem se line nebeská vůně. Otevřeli čokolatérii

Klášterec nad Ohří – V čokolatérii si vyrábí vlastní pralinky, pečou originální čokoládové zákusky a v létě chtějí prorazit se zmrzlinou.

Rychlobruslařka Erbanová je druhá na pětistovce

Rychlobruslařka Karolína Erbanová vstoupila do mistrovství světa ve sprintu v Calgary druhým místem v závodě na 500 metrů. V čele je favorizovaná Japonka Nao Kodairová, která jako jediná zajela čas pod hranici 37 sekund. Čtyřiadvacetiletá česká reprezentantka si časem 37,06 vytvořila nový osobní rekord.

Mezinárodní konference přinese nové pohledy na Hrabala

 „Pojídač dějin Bohumil Hrabal,"„…a z malýho vápna nezadržitelně vsítil míč pod futro" (S Hrabalem za fotbalem) a další originální přednášky přinese mezinárodní konference k 20. výročí Hrabalova úmrtí, která se uskuteční díky iniciativě Města Nymburk od 30. března do 1. dubna.

V Emauzích byla zahájena výstava o osudů Němců bojujících s nacismem

Praha - V Emauzském klášteře v pražském Podskalí byla v sobotu zahájena výstava mapující osudy sudetských Němců, kteří se z křesťanského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to životem. Úvodní slovo pronesli kardinál Dominik Duka a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Expozice nese název Svědkové lidskosti - Odpůrci nacismu z řad sudetoněmeckých křesťanů v letech 1938 - 1945 a je součástí víkendové konference Ackermannovy obce, která se snaží o rozvoj česko-německých vztahů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies