Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Útěk ze Sibiře: Nekonečná cesta Weirových hrdinů

Praha /EXKLUZIVNÍ RECENZE/ - Krále Odyssea provázela na cestách láska k Penelopě a vlasti. Hrdiny velkofilmu Petera Weira Útěk ze Sibiře, který vstoupil ve čtvrtek do kin, pohání nekonečná touha po svobodě a lidské důstojnosti. Kromě vlastních nohou a vnitřní síly však nemají nic, ani přízeň bohů Olympu. Nicméně drama Útěk ze Sibiře je určeno spíš pro oči Američanů, zasvěcení evropští diváci ocení spíš jen kameru a herce…

8.4.2011
SDÍLEJ:

Slavný australský režisér Peter Weir se po sedmi letech vrátil do kin. Příběhem o skupině uprchlíků z gulagu, inspirovaným skutečností. Foto: Bioscop

Australský režisér, který má na kontě komedie i dobrodružné snímky (Zelená karta, Master&Commander: Odvrácená strana světa) a působí v Hollywoodu, natočil příběh podle skutečných uprchlíků z ruského gulagu v roce 1940, tj. za druhé světové války. Inspirací ke scénáři mu byla kniha Slawomira Ravicze, o jejíž autenticitě se hodně spekulovalo, nicméně cestu v ní popsanou skutečně za války absolvovala jistá skupinka Poláků.

Strastiplná cesta z gulagu na svobodu

Příběh začíná v sibiřském táboře, kde Weir exponuje hlavní postavy, zvyklosti a kruté podmínky, v nichž odsouzení Rusové, Poláci, Američané či Angličani živoří. Tady nepřežívají „hodní“, nýbrž jen ti, kteří dřív pochopí drsné zákony gulagu. I proto mají navrch zabijáci, jakým je třeba Valka, Rus, který si tu respekt drží pomocí ostrého nože a loktů. Když se malá skupinka rozhodne pro útěk, vnutí se díky své zbrani mezi ně. Začíná pouť, o níž nikdo netuší, kde a kdy skončí. Je to ale jediná možnost, jak přežít a svobodně se nadechnout. Cesta vede přes neprostupné lesy Sibiře a oblast Bajkalu, posléze mongolskou stepí a pouští Gobi, nakonec do Tibetu a Indie. Odtud je už „jen“ kousek do první svobodné zóny a tedy i domů. Nedojdou všichni, útrapy mrazů a pouštního sucha přestojí jen nejodolnější, a tak za nimi zůstávají uprostřed plání i kříže.

Pro zasvěceného diváka je film příliš dlouhý

Weirův film má několik nevýhod. Diváci, znalí ruských filmů a dokumentárních svědectví z ruských lágrů, autenticitě jeho gulagu viděného americkýma očima neuvěří. Navzdory solidním hereckým výkonům působí tato část filmu málo přesvědčivě a zaujme možná spíš publikum na západ od Evropy. Epičnost příběhu a cesta dlouhá čtyři tisíce mil, kde se režisér velkoryse rozmáchl v lokacích, se při vší snaze nevešla pod dvě hodiny (film má 133 minut). Strastiplná pouť pochodujících hrdinů na plátně, kde se s pokročilou únavou minimalizují dialogy a děj, tak automaticky nastoluje i únavu diváckou.

Skvělí herci i kamera, to nelze Weirovi upřít

Což je škoda – už jen kvůli hereckým výkonům a kameře. Kromě Jima Sturgesse a Eda Harrise se skvěle porovnali s údělem postav hlavně Colin Farrell v roli ruského rabijáta Valky a Saoirse Ronan, jež na sebe upozornila už v Jacksonově thrilleru Pevné pouto o zabité čtrnáctileté dívce a která v sibiřské anabázi znovu prokazuje mimořádný cit pro charakter svých postav. Její mladičká Irena prchá před ruskou komunistickou zvůlí a jako jediná žena výpravy probouzí i v těchto krutých podmínkách ve svých průvodcích smysl pro galantnost. Velkým kladem filmu je ale bezesporu kamera Russella Boyda, jehož snímání nedozírných pouštních dálav vyvolávajících pocit fata morgany i horských hřebenů nabízí na plátně úchvatné obrazy a zároveň demonstruje miniaturnost trpícího člověka odkázaného napospas monumentální přírodě a krajině.

Trpělivý divák si tohle všechno ve Weirově filmu snad najde. A možná docení i závěrečný sestřih archívních záběrů – ilustrující marnost i paradoxy lidské existence, když na poutníky místo svobody nakonec čeká nová železná brána, pardon opona…

Autor: Jana Podskalská

8.4.2011
SDÍLEJ:
Lidl
21

Lidl otevřel e-shop. Zboží jde objednat ještě dřív, než bude na prodejně

Ilustrační foto.
23

Příliš levné dálnice. Ať to není na úkor kvality, varují odborníci

Výbuch v kasárnách: munice neměla v administrativní budově co dělat

Armáda ve čtvrtek potvrdila, že v ubytovně Jugo ve vyškovské vojenské posádce byla munice nelegálně. Při explozi tam v úterý zemřel jeden voják.

Modelce, která chtěla dobýt svět, hrozí mnohaletý žalář

Chtěla dobýt modelingový svět, nyní jí však hrozí, že svou krásou bude dlouhé roky ohromovat pouze osazenstvo věznice.

Dědička ĽOrealu a nejbohatší žena světa zemřela ve věku 94 let

Ve věku 94 let zemřela francouzská podnikatelka a dědička globální kosmetické značky ĽOreal Liliane Bettencourtová. Oznámila to její dcera. Rodina Bettencourtů, kteří ĽOreal založili, drží v této společnosti dodnes 33 procent.

Záchranáři v Mexiku stále bojují o životy zavalených

Mexičtí záchranáři se stále snaží vyprostit zpod zřícených budov přežívající lidi, včetně dětí z Rébsamenovy školy a dále pěti tchajwanských továrních dělníků, u nichž je naděje, že stále zůstávají naživu. Při úterním ničivém zemětřesení zahynulo nejméně 233 lidí, 1900 lidí bylo zraněno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení