VYBERTE SI REGION

Útěk ze Sibiře: Nekonečná cesta Weirových hrdinů

Praha /EXKLUZIVNÍ RECENZE/ - Krále Odyssea provázela na cestách láska k Penelopě a vlasti. Hrdiny velkofilmu Petera Weira Útěk ze Sibiře, který vstoupil ve čtvrtek do kin, pohání nekonečná touha po svobodě a lidské důstojnosti. Kromě vlastních nohou a vnitřní síly však nemají nic, ani přízeň bohů Olympu. Nicméně drama Útěk ze Sibiře je určeno spíš pro oči Američanů, zasvěcení evropští diváci ocení spíš jen kameru a herce…

8.4.2011
SDÍLEJ:

Slavný australský režisér Peter Weir se po sedmi letech vrátil do kin. Příběhem o skupině uprchlíků z gulagu, inspirovaným skutečností. Foto: Bioscop

Australský režisér, který má na kontě komedie i dobrodružné snímky (Zelená karta, Master&Commander: Odvrácená strana světa) a působí v Hollywoodu, natočil příběh podle skutečných uprchlíků z ruského gulagu v roce 1940, tj. za druhé světové války. Inspirací ke scénáři mu byla kniha Slawomira Ravicze, o jejíž autenticitě se hodně spekulovalo, nicméně cestu v ní popsanou skutečně za války absolvovala jistá skupinka Poláků.

Strastiplná cesta z gulagu na svobodu

Příběh začíná v sibiřském táboře, kde Weir exponuje hlavní postavy, zvyklosti a kruté podmínky, v nichž odsouzení Rusové, Poláci, Američané či Angličani živoří. Tady nepřežívají „hodní“, nýbrž jen ti, kteří dřív pochopí drsné zákony gulagu. I proto mají navrch zabijáci, jakým je třeba Valka, Rus, který si tu respekt drží pomocí ostrého nože a loktů. Když se malá skupinka rozhodne pro útěk, vnutí se díky své zbrani mezi ně. Začíná pouť, o níž nikdo netuší, kde a kdy skončí. Je to ale jediná možnost, jak přežít a svobodně se nadechnout. Cesta vede přes neprostupné lesy Sibiře a oblast Bajkalu, posléze mongolskou stepí a pouští Gobi, nakonec do Tibetu a Indie. Odtud je už „jen“ kousek do první svobodné zóny a tedy i domů. Nedojdou všichni, útrapy mrazů a pouštního sucha přestojí jen nejodolnější, a tak za nimi zůstávají uprostřed plání i kříže.

Pro zasvěceného diváka je film příliš dlouhý

Weirův film má několik nevýhod. Diváci, znalí ruských filmů a dokumentárních svědectví z ruských lágrů, autenticitě jeho gulagu viděného americkýma očima neuvěří. Navzdory solidním hereckým výkonům působí tato část filmu málo přesvědčivě a zaujme možná spíš publikum na západ od Evropy. Epičnost příběhu a cesta dlouhá čtyři tisíce mil, kde se režisér velkoryse rozmáchl v lokacích, se při vší snaze nevešla pod dvě hodiny (film má 133 minut). Strastiplná pouť pochodujících hrdinů na plátně, kde se s pokročilou únavou minimalizují dialogy a děj, tak automaticky nastoluje i únavu diváckou.

Skvělí herci i kamera, to nelze Weirovi upřít

Což je škoda – už jen kvůli hereckým výkonům a kameře. Kromě Jima Sturgesse a Eda Harrise se skvěle porovnali s údělem postav hlavně Colin Farrell v roli ruského rabijáta Valky a Saoirse Ronan, jež na sebe upozornila už v Jacksonově thrilleru Pevné pouto o zabité čtrnáctileté dívce a která v sibiřské anabázi znovu prokazuje mimořádný cit pro charakter svých postav. Její mladičká Irena prchá před ruskou komunistickou zvůlí a jako jediná žena výpravy probouzí i v těchto krutých podmínkách ve svých průvodcích smysl pro galantnost. Velkým kladem filmu je ale bezesporu kamera Russella Boyda, jehož snímání nedozírných pouštních dálav vyvolávajících pocit fata morgany i horských hřebenů nabízí na plátně úchvatné obrazy a zároveň demonstruje miniaturnost trpícího člověka odkázaného napospas monumentální přírodě a krajině.

Trpělivý divák si tohle všechno ve Weirově filmu snad najde. A možná docení i závěrečný sestřih archívních záběrů – ilustrující marnost i paradoxy lidské existence, když na poutníky místo svobody nakonec čeká nová železná brána, pardon opona…

Autor: Jana Podskalská

8.4.2011
SDÍLEJ:
Dům U zlatého orla na náměstí Svobody. Majitelé chráněných památek v Brně volí jejich odstranění ze seznamu památek. Usnadňuje jim to úpravy domů. Památkářům se takový postup ale nelíbí.
22 7

Brno přišlo o 23 památek. Kvůli administrativní chybě

Hodný doktor, ale kritický komunální politik Jiří Biolek zpochybnil pověst Aleny Dernerové jako senátorky a kandidátky. „Velmi mě zklamal,“ řekla Dernerová.
6

"Ona selhala!" - "On manipuluje!" Biolek zaútočil na Dernerovou jako Trump

Co by měly děti jíst, aby byly zdravé

Praha - Nutriční specialistka Jana Spáčilová radí, jak děti učit správným stravovacím návykům.

Aby smrt nebyla tabu. Vyšla kniha "o posledních věcech člověka"

Ondřej Nezbeda, bývalý uznávaný novinář Respektu, se rozhodl radikálně změnit svoji profesi. Stal se pečovatelem domácího hospice Cesta domů. Své zkušenosti z péče o nevyléčitelně nemocné sepsal do knihy Průvodce smrtelníka: o posledních věcech člověka. Nedávno ji spolu s kolegy z hospice představil na besedě v Knihovně Václava Havla. 

Poláci utratili drůbež. Ptačí chřipka je v sousedství

Královéhradecko /FOTOGALERIE/- Kurníky u sousedů osiřely. Náchodští jsou ve střehu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies