VYBERTE SI REGION

Ve věku 100 let zemřel režisér Otakar Vávra

Praha /VZPOMÍNKOVÁ FOTOGALERIE/ – Ve věku 100 let zemřel ve čtvrtek režisér Otakar Vávra. Před měsícem a půl podstoupil známý filmař operaci nohy v krčku, ze které se vzpamatovával v nemocnici na Homolce. Vávra je autorem přes 80 scénářů a režíroval padesátku filmů. Natočil dodnes oblíbenou komedii Velbloud uchem jehly, Krakatit s výborným Karlem Högerem, ceněné je zpracování Hrubínovy slavné básně Romance pro křídlovku a k vrcholům jeho tvorby patří i Kladivo na Čarodějnice o čarodějnických procesech na Šumpersku v 17. století. Vytýkány jsou mu někdy snímky poplatné komunistické ideologii.

16.9.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
8 fotografií
Režisér Otakar Vávra

Režisér Otakar VávraFoto: Šíp/Tilen Vajt

Vávra, který své významné narozeniny oslavil koncem února v pražském Mánesu a v červnu převzal za celoživotní přínos světové kinematografii Grand Prix mezinárodního festivalu ve Zlíně, si zlomil krček kosti stehenní při letním pobytu na chalupě. Vávrova životní partnerka, režisérka Jitka Němcová před dvěma týdny sdělila, že operace dopadla dobře. Podotkla nicméně, že „náročný zákrok v tak vysokém věku je vždy rizikový“.

Z architektury zběhl k filmu

Otakar Vávra se narodil 28. února 1911 v Hradci Králové. Jako mladík studoval v Brně a Praze architekturu. Z vysoké školy záhy zběhl k filmu. Svůj první film natočil Vávra už před osmdesáti lety, poslední jeho režií byl v roce 2006 videoklip k jedné z písní pro DVD k albu Michala Horáčka a Petra Hapky Strážce plamene. Po roce 1989 se režisérovi však nesplnil velký sen, když chtěl natočit příběh vraždy Jana Masaryka. Potřeboval na to 50 milionů korun, které nesehnal. Své vzpomínky shrnul v knize Paměti aneb Moje filmové století, kterou představil právě při příležitosti svého kulatého životního výročí.

Netočil však jen poetickou Romanci pro křídlovku, existenciální Zlatou renetu či temné Kladivo na Čarodějnice, ale i ideologicky zabarvené tendenční filmy. Právě to, že sbíral pocty za každého režimu, mu někteří vyčítají. Upozorňují na dvě trilogie – válečnou Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy a husitskou Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem, které tento držitel medaile Za zásluhy či Českého lva za dlouholetý přínos domácí kinematografii natočil.

Autor Romace pro křídlovku, ale i Sokolova

„Musel podléhat tlakům svého okolí; pokud bylo politicky vyhraněné, nemohlo se to neprojevit v jeho tvorbě,“ řekla o Vávrovi v dokumentu nazvaném Stovku má člověk jednou za život kritička a publicistka Eva Zaoralová. Začátkem roku ho o něm natočila jeho životní partnerka Jitka Němcová.

Za svého pedagogického působení na pražské FAMU, kde založil katedru režie, Vávra vychoval i generaci režisérů československé nové vlny. Když byl Jiří Menzel ve druhé polovině 60. let postaven před své první velké a nelehké úkoly – převést na plátno Hrabala a pak Vančuru ve snímcích Ostře sledované vlaky a Rozmarné léto, věděl jak na to právě díky Vávrovi. „Vděčím mu za všechno, co mě naučil – a je toho dost. A jsem to nejen já, ale i řada dalších, kteří své profesionální schopnosti získali právě díky němu,“ řekl letos v březnu při křtu knih Otakar Vávra – 100 let režisér Jiří Menzel.

Úcta k řemeslu, napsal Menzel

Menzel o svém profesorovi kdysi napsal, že ovládá techniku, jak vyjít s každou vrchností. Měl-li by někdy někde stát nějaký český filmový památník, mělo by na něm podle něj být, že Otakar Vávra se zasloužil o český film. „Úcta k řemeslu, věcnost a vědomí souvislostí – to byly Vávrovy devizy,“ napsal Menzel. Ostatně Vávra byl vždy přesvědčen, že umění kompromisu patří k základním dovednostem režiséra. Chytrostí i kličkováním si poradil s mocipány, kouzlem osobnosti a rozhledem očaroval studenty.

Slavní Vávrovi žáci vzpomínají na svého profesora s uznáním

Na režiséra a profesora pražské FAMU Otakara Vávru, který zemřel ve čtvrtek ve věku 100 let v nemocnici na Homolce, s uznáním vzpomínají jeho slavní žáci. Na přelomu 50. a 60. let například v jedné třídě studovali Vávrou vybraní Jan Schmidt, Jiří Menzel, Věra Chytilová a již zesnulý Evald Schorm. Tento ročník se později stal nejslavnějším v historii FAMU a jedním z hlavních pilířů takzvané české Nové vlny.

„Byl to můj učitel a myslím, že to pro mě bylo velké štěstí. Nejen pro mě, ale i pro český film. Když se podíváme na dějiny českého filmu, tak vlastně až do Panenství nebo Filozofské historie snímky neměly tu uměleckou ctižádost, kterou do českého filmu přivedl Otakar Vávra,“ řekl ČTK Menzel.

Držitel Oscara za snímek Ostře sledované vlaky Menzel o svém profesorovi kdysi napsal, že ovládá techniku, jak vyjít s každou vrchností. Měl-li by někdy někde stát nějaký český filmový památník, mělo by na něm podle něj být, že Otakar Vávra se zasloužil o český film. „Úcta k řemeslu, věcnost a vědomí souvislostí – to byly Vávrovy devizy,“ napsal letos Menzel v předmluvě knihy Otakar Vávra – 100 let.

Chytilová, o které se někdy mluví jako o první dámě české kinematografie, původně studovala architekturu, ale ještě před dokončením školy se upsala filmu, kde začínala jako klapka, skriptka a asistentka režie. Pak odešla studovat na FAMU, kde byl jejím pedagogem právě Vávra.

„Vávra mě přijal jako jedinou ženu na filmovou režii díky mé znalosti literatury a předešlému studiu architektury. Jako můj hlavní profesor byl velmi přísný, ale současně přístupný jiným názorům. Umožňoval nám ve svých seminářích nejostřejší debaty. Nejenom my od něho, ale i on od svých žáků mnohé přejímal. Nebyl ortodoxní,“ uvedla dnes pro ČTK k úmrtí Vávry Chytilová.

Před pěti lety na besedě s diváky plzeňského filmového festivalu v Plzni Vávra řekl, že Chytilová, Menzel a Schmidt, který v roce 1990 natočil pozoruhodný film Vracenky, jsou nejlepšími českými studenty, které kdy učil.

„Já jsem na ně hrdý, každý z nich je velká a silná osobnost,“ prohlásil při besedě Vávra, jehož rukama prošly desítky českých i zahraničních studentů.

Jedním z nich je i slavný bosenský režisér Emir Kusturica, který se setkal se svým učitelem po dlouhých letech letos na Letní filmové škole v Uherském Hradišti „Profesor Vávra je pro mě vším, co stálo na začátku mé filmové kariéry. Jestli jsem se něco naučil o filmových formách, tak od něho,“ prohlásil tehdy Kusturica, který FAMU absolvoval v roce 1978.

Podívejte se na jeden z Vávrových nejznámějších filmů - Kladivo na čarodějnice - z roku 1969. Zdroj: www.youtube.com

Filmografie

1931 Světlo proniká tmou
1934 Žijeme v Praze
1935 Listopad
1936 Velbloud uchem jehly
1937 Panenství
1937 Filosofská historie
1938 Na 100 %
1938 Cech panen kutnohorských
1939 Dívka v modrém
1939 Humoreska
1939 Kouzelný dům
1939 Maskovaná milenka
1940 Pacientka Dr. Hegla
1940 Podvod s Rubensem
1940 Pohádka máje
1941 Turbína
1942 Okouzlená
1942 Přijdu hned
1943 Šťastnou cestu
1945 Rozina sebranec
1945 Vlast vítá
1946 Cesta k barikádám
1946 Nezbedný bakalář
1947 Krakatit
1947 Předtucha
1949 Láska
1949 Němá barikáda
1953 Nástup
1954 Jan Hus
1955 Jan Žižka
1956 Proti všem
1958 Občan Brych
1959 První parta
1960 Policejní hodina
1960 Srpnová neděle
1961 Noční host
1962 Horoucí srdce
1965 Zlatá reneta
1966 Romance pro křídlovku
1968 Třináctá komnata
1969 Kladivo na čarodějnice
1973 Dny zrady
1974 Sokolovo
1976 Osvobození Prahy
1977 Příběh lásky a cti
1980 Temné slunce
1983 Putování Jana Amose
1984 Komediant
1985 Veronika
1985 Oldřich a Božena
1989 Evropa tančila valčík
2003 Moje Praha
2006 Hlava kance – videoklip

Zdroj: http://cs.wikipedia.org

Čtěte také:

Režisérka o Otakaru Vávrovi: Recept na dlouhověkost? Nejezte zeleninu, jezte párky!


Stoletý Vávra představil nové vydání svých pamětí

Autor: ČTK

16.9.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Jídlo zdražuje. Kvůli EET to není, tvrdí Babiš

Praha – Doby, kdy se ceny skoro nehýbaly a inflace byla téměř na nule, minuly. Drahota roste a nová data Českého statistického úřadu to potvrzují. V listopadu byla inflace meziročně vyšší o 1,5 procenta, v říjnu to bylo meziročně „jen" 0,8 procenta.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies