VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Viktor Polesný natáčí pro Českou televizi Zločin v Polné

Polná, Praha – Tělo zavražděné Anežky Hrůzové bylo nalezeno na Bílou sobotu před 116 lety. Z vraždy křesťanské dívky byl neprávem obviněn Žid Leopold Hilsner.

5.4.2015 1
SDÍLEJ:

Režisér Viktor PolesnýFoto: DENÍK/Karel Pech

Přes sto let trvalo filmařům, než se chopili jednoho z nejtajemnějších kriminálních případů v české historii. Událost je známá jako hilsneriáda. Téma si coby předlohu pro dvoudílný film pro Českou televizi vybral režisér Viktor Polesný. Snímek dostane název Zločin v Polné.

Natáčení už je po několikaměsíčních přípravách v plném proudu. První klapka padla letos 7. března. Jde o symbolické datum, protože v tentýž den se v roce 1850 narodil Tomáš Garrigue Masaryk, který sehrál v případu významnou roli. Masaryka hraje ve filmu Karel Roden a také první scény, které filmaři natočili, se týkaly této postavy.

Natáčení je naplánováno na dvaatřicet natáčecích dnů v Praze a okolí. Poslední záběry by měly být dokončeny do 27. dubna. Film by pak měl mít premiéru v České televizi někdy v příštím roce. Snímek si podle filmařů neklade za cíl najít skutečného vraha, ale zrekonstruovat celou událost od nálezu těla až po soudy v Kutné Hoře, Písku a popsání antisemitské hysterie.

Tělo zavražděné devatenáctileté Anežky Hrůzové bylo nalezeno na Bílou sobotu 1. dubna 1899 v lese na cestě mezi Polnou a Věžničkou na Jihlavsku. Dívka byla uškrcena, podříznuta a na hlavě měla několik ran. Protože se na místě našlo jen velmi málo krve, lidé se domnívali, že se Hrůzová stala obětí židovské rituální vraždy. Kvůli tomu se okamžitě zvedla nenávistná antisemitská kampaň. Tu nakonec odnesl tehdy dvaadvacetiletý Žid Leopold Hilsner z Polné. Ve filmu ho bude hrát Karel Heřmánek mladší. Přestože Hilsner od začátku tvrdil, že je nevinný, byl nakonec v Kutné Hoře odsouzen k trestu smrti. Při odvolacím procesu v Písku byl absolutní trest potvrzen a Hilsner byl navíc ještě odsouzen za spoluúčast na vraždě Marie Klímové, která byla zavražděna o rok dříve.

Hilsnerovi byl nakonec trest smrti zmírněn na doživotí a v roce 1918 byl omilostněn a propuštěn z vězení. Hilsner pak žil pod cizím jménem ve Vídni a po deseti letech zemřel.

Případ dodnes budí rozporuplné emoce a názory. Většina jich poukazuje na to, že se Hilsner stal obětí justičního omylu. „Pro mne je toto téma pasé. Mezitím už se stalo tolik jiných krutostí. Holokaust, padesátá léta, Milada Horáková. Tragédií je, že i přesto, co se stalo v Polné a poté následovalo v podobě hilsneriády a antisemitismu, se lidé nepoučili a páchali další zvěrstva. Vina tehdy nebyla nikomu spolehlivě prokázána. Tehdy se navíc vyšetřovalo za podmínek, které byly platné před více než sto lety," řekla o činu Marie Fišerová z Polné.

Polná bude jen jako

Filmaři i s režisérem Polesným navštívili Polnou poprvé loni před letními prázdninami. Zajímali se o vše, co souvisí s případem vraždy Anežky Hrůzové a údajným vrahem Leopoldem Hilsnerem.

Filmaře doprovázel polenský starosta Jindřich Skočdopole. „Byli tady 27. června. V podstatě šlo o to, aby nasáli atmosféru a prohlédli si místa, která jsou pro příběh nějak důležitá. Byli v synagoze, rabínském domě, ve Věžničce, kde bydlela Hrůzová, i u domu Hilsnerů a na místě činu," poznamenal starosta.

V Polné se ale nakonec natáčet nebude. Bylo by to příliš nákladné. Filmaři si vybrali exteriéry, které se podobají těm v Polné. Ve filmu si dále zahrají Jaroslav Plesl, který se vcítí do role obhájce Hilsnera, Zdenko Auředníčka, jeho manželku bude hrát Gabriela Míčová. Anežku Hrůzovou, která bude ve filmu zpodobněna už jen jako mrtvá, bude představovat Simona Kopecká. Antisemitského politika Karla Baxu si zahraje Jaroslav Plesl. Baxa byl soukromým zástupcem matky zavražděné Anežky Hrůzové a případ mu vynesl velkou popularitu.

Čeští filmaři se tématu hilsneriády v minulosti prakticky vůbec nevěnovali. „Ve fondu žádný dokumentární snímek na téma hilsneriáda nemáme. Domnívám se, že se Česká televize tomuto tématu věnovala publicisticky i výrobou vlastního filmu. Hraný film, který snad byl na toto téma natočen v roce 1919 Případ Hilsner, r. Franz Koehler bohužel ve sbírce nemáme," konstatovala Eva Pavlíková z Národního filmového archivu, kurátorka sbírky českého dokumentárního filmu.

„Ani ve fondu zpravodajského filmu do roku 1945, jehož jsem kurátorkou, se bohužel nenachází žádný materiál, který by se týkal tématu hilsneriády," dodala Bohdana Kerbachová z fondu zpravodajského filmu do roku 1945.

Autor: Roman Martínek

5.4.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Pavel Bělobrádek.
19 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
50 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

DOTYK.CZ

Kandidát na šéfa ČT Dvořák: do televize se vrátili respektovaní tvůrci

Představujeme jednotlivé finalisty volby generálního ředitele České televize. Všichni odpovídali na tytéž otázky, jež se týkaly jak zhodnocení současné podoby veřejnoprávní televize, tak i jejich vlastní vize. Dnes odpovídá současný generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies