VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Všiváci se rozpadli na zmatené kousky

Praha /RECENZE, VIDEO/ - Celovečerní hraný debut Romana Kašparovského Všiváci, který včera vstoupil do kin, působí dojmem, jako by autor svedl neúspěšný zápas sám se sebou. Nebo přesněji: jako by věděl, že si chce hrát, ale nevěděl, jak na to. Vizuálně totiž jeho drama o životních cestách, střetech a smíření dvou bratrů nabízí občas zajímavé momenty – celkově ale nedrží pohromadě. Což je jeho klíčový problém.

20.6.2014 2
SDÍLEJ:

Nový snímek Všiváci představili jeho tvůrci a herci (na snímku Ondřej Vetchý). V úterý přijeli na jeho předpremiéru do Brodu. V kinech se hraje od čtvrtka.Foto: Deník/Libor Plíhal

Jak se režisér a autor scénáře vyjádřil, je pro něj film osobním příběhem. Což o to, zažité zkušenosti jsou dobrým startujícím momentem. A rivalita bratrů bývá vděčné téma. Těžila z něj už řada jiných filmařů – namátkou Thomas Vinterberg v dramatu Submarino, Susan Bierová v Bratrech nebo v půli 80. let u nás Miloš Zábranský v Domu pro dva. Ten měl evidentní inspiraci v biblických motivech, kterých se možná chtěl dotknout i Kašparovský. Se Zábranského „evangeliem" z moderní doby mají Všiváci společné téma dvou mužů, jež rozdělí jedna žena. A hereckou účast Ondřeje Vetchého. Z případného srovnání vychází ovšem Kašparovského počin hodně nevalně.

Největší potíž leží ve scénáři. Samotná zápletka není nijak složitá. V centru pozornosti jsou dva bratři, jejichž vztah poznamenaly už zkraje dvě neblahé události: brzká ztráta otce a táž osudová žena. Oba mají své noční můry. U úspěšnějšího chirurga Mikiho je to kromě alkoholismu a partnerské neukotvenosti zmíněná osudová žena (kterou vidí ve všech  partnerkách, jež mu projdou postelí). U osamělého Rikiho péče o dvě dcery, dluhy a tísnivé vzpomínky na afghánskou misi. A v kostce řečeno: oba si musí projít svým očistcem, než naleznou odpuštění a klid… Autor měl potřebu doplnit základní kostru o další motivy a postavy a rozehrát více časových rovin i stylů vyprávění. Ale ztratil smysl pro míru. Zahltil příběh nejrůznějšími odbočkami a postavami (dvojice zlodějů najatá k pomstě, flashbacky do dětství, Afghánistánu, k první lásce), ba i na prvoplánové výstřednosti došlo (sexuální scény).

Všiváci.

Těžko říct, jak spletitá cesta k finálnímu tvaru vedla a kolik verzí scénář dostal, jisté je jedno – i u té poslední měl mít hlavní slovo dramaturg. A odhadnout úskalí textu, který má v dané podobě, převyprávěné na plátně, minimální šanci potkat se s divákem. Motivace postav pro jejich jednání je zmatečná a místy nelogická (která matka by synovi na válečnou misi volala, že ho opustila žena?), děj kvůli rozvolněné struktuře a střídání stylů vyprávění nepřehledný, brutality a katastrof je přespříliš (utopeným otcem a žehličkou popáleným bratrem počínaje a scénou v bance konče).

Režiséra jeho hra s různými styly vyprávění očividně bavila, takže tu potkáme prvky černé komedie připomínající Tarantinův styl (motiv s králíčkem na střeše), asijské akční podívané (třeba ve zpomalených záběrech) či psychodramatu (veškeré vypjaté komorní scény), zapomněl ale při tomto komplikovaném způsobu vyprávění na diváka. Orientaci v příběhu, už ve scénáři nepříliš přehledném, tak divákovi ještě více ztížil. Na drama, v němž by se dalo ztotožnit s figurami a odtrpět s nimi jejich (místy krvavé) drama téměř antických rozměrů, zvolil režisér příliš zcizující způsob pohledu. A na brutální černou komedii hrající si s absurditami života je tu prostě málo humoru. Respektive, skoro žádný.

Co dodat? Kamera Vladimíra Smutného je tradičně vynikající, včetně záběrů nasnímaných v autentických afghánských lokacích, herecké výkony výborné (Ondřej Vetchý, Marek Taclík, Jiří Langmajer či Jiří Mádl – jehož postižený mladík je bravurní a hoden ocenění za vedlejší roli). Co je to ale platné, když s pokračujícím dějem člověk čím dál hůře udržuje pozornost a tápe, co že tím vším chtěl autor vlastně sdělit…

Autor: Jana Podskalská

20.6.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Pohřeb kardinála Miloslava Vlka v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Zádušní mši sloužil pražský arcibiskup Dominik Duka.
AKTUALIZOVÁNO
12 16

Pohřeb kardinála Vlka: rozloučit se přišly tisíce lidí, nechyběli členové vlády

Ilustrační foto
29

EET, vysoké nájmy a další problémy: Hospody bez personálu a hostů zavírají

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

V Minsku to vře. Ulice obsadili policisté se samopaly a vodní děla

Běloruská policie dnes odpoledne zablokovala pochod stovek demonstrantů v centru Minska, cestu jim přehradila policejní vozidla. Podle očitých svědků byly zatčeny desítky lidí, jsou mezi nimi údajně i novináři včetně místních zpravodajů stanice BBC. Do protestního protivládního pochodu, který minská radnice nepovolila, se podle agentury AP zapojilo kolem 700 lidí.

AKTUALIZOVÁNO

Evropa je naší budouností, řekl Tusk. Lídři zemí EU jsou pro jednotu

Odhodlání pokračovat v Evropě společně i po odchodu Velké Británie dnes v Římě potvrdili vrcholní představitelé 27 členských států Evropské unie. V den 60. výročí podpisu římských smluv, které se staly základem evropské integrace, se lídři sedmadvacítky podpisem prohlášení přihlásili k myšlence, že EU musí být jednotná a nedělitelná. Musí se ale také změnit tak, aby byla bezpečná, prosperující, konkurenceschopná, sociálně odpovědná a dokázala hrát ve světě klíčovou roli.

AKTUALIZOVÁNO

Americký konvoj projíždí ČR. Součástí jsou i obrněné vozy Stryker

Hraničním přechodem v Rozvadově dnes postupně projíždí konvoj britských a amerických vojáků. Prvních 18 z celkem 125 vozidel vyrazilo z Rozvadova směrem do vnitrozemí před půl desátou. Zhruba o dvě hodiny později přejely českou hranici čtyři části konvoje z celkových sedmi. Po dálnici D5 pak vojáci zamířili do Ostrova u Stříbra, aby natankovali svou vlastní naftu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies