Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Filmové nebe: křeslo pro Karla Černého

Praha – Bonviván, milovník vína, dobře oblečený muž, který nezkazil žádnou legraci a uměl si povídat s režiséry, herci i posledním osvětlovačem na place. A především výsostný profesionál. Tak vzpomínají filmaři i přátelé na architekta Karla Černého, držitele Oscara, který zemřel v pátek ráno doma v Táboře. Bylo mu 92 let.

5.9.2014 AKTUALIZOVÁNO 5.9.2014
SDÍLEJ:

Ve věku 92 let zemřel 5. září 2014 filmový architekt Karel Černý, držitel Oscara za film Amadeus.Foto: David Peltán

Mezi desítkami děl, pod nimiž je jako filmový architekt podepsán, je Cesta do pravěku, Zatykač na královnu, Řeka čaruje, Král Šumavy, Hoří, má panenko, Amadeus, Jak dostat tatínka do polepšovny nebo Podzimní návrat – který byl jeho poslední filmovou prací. Podílel se i na seriálech, mj. Hříšní lidé města pražského, Tajemství proutěného košíku či My všichni školou povinní. Loni mu domácí filmová akademie udělila Českého lva za celoživotní dílo.

Filmový architekt Karel Černý s Oskarem.„Výtvarně čněl vysoko nad ostatními," míní filmový architekt Jan Vlček, který Černého zažil za studií na přednášce na UMPRUM. „Jeho a skladatele Zdeňka Lišku považuji za špičku v těchto domácích filmových profesích. Dokázal se pohybovat napříč různými žánry a všude byl dobrý. Uměl perfektně vyplnit kompozici, vynalézavě členil prostor. I u toho ideologicky pochybeného seriálu o majoru Zemanovi byla jeho práce dokonalá. Když srovnáte interiér kanceláří v seriálu o případech rady Vacátka a téhož u majora Zemana, najdete styčné body. Cokoli dělal, dělal důkladně."

Poprvé se s filmaři potkal plzeňský rodák jako osmnáctiletý během prázdnin v Bechyni. Dvě prvorepublikové hvězdy, Lída Baarová a Svatopluk Beneš tu natáčeli film a Karel Černý se svou tehdejší dívkou v něm dostali náhodně dvě malé role. U herectví nicméně nezůstal, objevil kouzlo filmové architektury. A tahle parketa mu nejspíš byla souzena, tady byl na špičce. Což ostatně ocenila i americká akademie, když mu v roce dala za výpravu k Amadeovi Oscara. „Myslel jsem, že jedu do Los Angeles jen do počtu, ale nakonec se k mému překvapení dostalo i na mě," svěřil se po návratu médiím. Nabídku Ivana Passera, aby v Americe zůstal, ale odmítl. „Co bych tam v šedesáti dělal?" vysvětlil věcně.

Herecký svět mu i jako architektovi zůstal blízký. S jeho aktéry před kamerou si dobře rozuměl. „Byla s ním sranda, nikdy nic nezkazil, nerozčiloval se. Skvělý parťák," potvrzuje Luděk Munzar, který se s ním potkal na více filmech, mj. Poslední propadne peklu.

Karel Černý s Českým lvem a Oscarem.Karel Černý má na kontě takřka stovku filmů, stejný počet televizních inscenací, přes deset seriálů a šedesát krátkých snímků a reklam. Jeho prvním samostatným filmem byl Machův Jeden ze štafety věnovaný Emilu Zátopkovi. Často pracoval s Karlem Kachyňou, Jaroslavem Papouškem či Marií Poledňákovou. V roce 1953 realizoval s Karlem Zemanem mezinárodně oceněnou trikovou Cestu do pravěku. Když se o deset let později poznal s Milošem Formanem, stal se jeho dvorním architektem. Počínaje Černým Petrem podílel se na všech jeho filmech, které vznikly v tehdejším Československu, včetně zmíněného Amadea, k němuž v Praze postavil „Vídeň". „Nechápu dodnes, jak se to podařilo. Ale my to všichni dělali pro Formana. I když díky aparátčíkům jsem měl zákaz styku s Formanem, nesměl jsem s ním ani na večeři," svěřil se Marku Ebenovi v jeho „Plovárně".

Na loňské udílení Českých lvů do pražské Lucerny už nepřijel, věk a zdravotní stav mu to nedovolil. Zůstal na svém mlýně u Tábora. Lesk slavnostních akcí ale dobře znal a mohl srovnávat: „Dnes je každý V.I.P. a všude o něm píšou. Ale dokonalost vypadá jinak. Když kdysi vstoupila do společnosti Lída Baarová nebo Adina Mandlová, to byl někdo… Ale vyprávějte to dnes někomu."

Jan Vlček, filmový architektZažil jsem jednu jeho přednášku na UMPRUM a musím říct, že vlastně může za to, že mě tahle profese začala zajímat. Nesmírně barvitě o ní vyprávěl. Pobavil nás tím, když nám ukázal Oscara, kterého si přinesl v taštičce.

Vladimír Drha, režisérDělali jsme spolu Citlivá místa. Nic jsme pro tenhle komorní psychologický film nestavěli, ale pamatuji si, jak pečlivě a dlouho hledal vhodnou porodnici, aby souzněla s náladou filmu. Byl to neuvěřitelně laskavý člověk, který si rozuměl s herci i techniky, nikdy nerozlišoval. V hospodě byl skvělý společník. Měl rád víno a dobré jídlo a jako architekt dbal na svůj styl. Vždycky dobře oblečen a naladěn. Bude mi chybět.

Luděk Munzar, herecPotkali jsme se náhodně loni v Táboře v rámci pořadu Českého rozhlasu, který se vždy točil ve vybraném městě některého pamětníka. A řeknu vám - na co vzpomínat, když jsme oba byli rádi, že jsme došli k té židli a sedli si. Ale byl to pečlivý profesionál a fajn chlap. Byla s ním sranda, nic nekomplikoval, nerozčiloval se. Ideální spolupracovník.

Miroslav Ondříček, kameramanTo je hrozné… Dělali jsme spolu skoro všechno a moc jsme si vyhovovali. Byl úžasný. Parťák, samostatný umělec. Nejraději vzpomínám na práci při filmu Hoří, má panenko. 

Autor: Jana Podskalská

5.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Z Brna do Prahy nově jezdí více spojů. Dopravce FlixBus přidal nové autobusy (do zelena). Chce porazit dominantní RegioJet (žluté).
6

Souboj žluté a zelené. Cestující z Brna do Prahy svezou další autobusy

z filmu Jana Svěráka Po strništi bos
1 9

RECENZE: Retro pro tátu. Strniště pro Jana Svěráka

Nepřekračujte červenou linii, varuje Jižní Korea severního souseda

Pokud Severní Korea vypustí mezikontinentální raketu s jadernou hlavicí, překročí "červenou hranici", prohlásil ve čtvrtek jihokorejský prezident Mun Če-in. Spojené státy jsou připraveny zasáhnout, ale slíbily, že jakoukoli vojenskou akci si dají schválit jihokorejskou vládou.

Pohledem Stanislava Šulce: Slyšet HDP růst

Výkon ekonomiky je stále obdivuhodnější. Tedy alespoň to tak vypadá u stolů makroekonomů, kteří sledují výlučně růst hrubého domácího produktu. Růst HDP o 4,5 procenta by nám mohli ostatní snad i závidět. Proti tomu však stojí rostoucí počet nespokojených lidí, kterým je růst HDP lhostejný, protože jej jednoduše neprožívají. Kvalita jejich životů stagnuje stejně jako platy, mírný růst vyváží stále sílící zdražování, které se zdaleka neomezuje jen na máslo.

RECENZE: Retro pro tátu. Strniště pro Jana Svěráka

Laskavé retro z těžké doby. Natočené podle klíče Obecné školy. To je v kostce nový film Jana Svěráka Po strništi bos, který režisér natočil spíš kvůli otci nežli kvůli sobě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení