VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zkáza krásou. Dokument o Lídě Baarové přijde do kin na začátku ledna

Praha /VIDEO/ – Životní příběh české herečky Lídy Baarové líčí nový dokument režisérky Heleny Třeštíkové. Ve filmu s názvem Zkáza krásou se herečka zaměřuje nejen na svou oslnivou kariéru, ale také na roky po válce, kdy byla kvůli vztahu s Josephem Goebbelsem obviněna z kolaborace s nacisty a strávila více než rok ve vězení. Hlavním materiálem pro film byl rozhovor, který Třeštíková s Baarovou udělala už v roce 1995 v Rakousku.

9.12.2015
SDÍLEJ:

Prvorepubliková filmová hvězda Lída Baarová měla barvitý život, který se z pohádky v závěru změnil v tragédii.Foto: ČTK

Film bude do kin uveden v lednu. Příští rok bude mít premiéru i životopisný film o Baarové v režii Filipa Renče.

„Soustředili jsme se na nadčasovost příběhu, a tou je pomíjivost slávy a krásy," řekla Hana Třeštíková, producentka filmu. Ve filmu se prolínají záběry z roku 1995 společně s materiály z několika evropských filmových archivů. Tvůrci ukazují také nejslavnější herecké role Baarové.

Materiály pro dobové ukázky hledali tvůrci v tuzemských i v zahraničních archivech. České filmy prý byly dobře dostupné, v německých ale bylo hledání složitější. Velmi důležitý byl prý snímek Barkarola, což byl první německý film Baarové, při jehož natáčení se seznámila s Goebbelsem i s Adolfem Hitlerem.

Natáčení rozhovoru v roce 1995 bylo prý podle Heleny Třeštíkové velmi náročné. Baarová prý byla první den natáčení ve velmi špatném rozpoložení. „Za to natáčení se vystřídaly všechny nálady, co si lze představit, od absolutní deprese po docela příjemný stav, kdy se paní Lída docela rozmluvila," řekla režisérka..

Baarová se před kamerou ocitla poprvé v roce 1931. Sedmnáctiletá debutantka zaujala filmaře. Stala se první mezinárodní hvězdou českého původu. Mnohé z jejích snímků, například Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932) nebo romantická komedie Dívka v modrém (1939), se na televizních obrazovkách objevují dodnes. Její život i kariéru však osudově poznamenal vztah s říšským ministrem propagandy Goebbelsem. Po válce herečku obvinili z kolaborace a strávila více než rok ve vězení. Po únoru 1948 emigrovala a v 50. letech se několikrát objevila v italských a španělských filmech. Zemřela v roce 2000 ve věku 86 let v rakouském Salcburku.

Autor: ČTK

9.12.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
5 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies