VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Asistent trenéra Baníku Kočí: Ostrava není šedá!

Ostrava - Nový druhý kouč Baníku se nad nabídkou dlouho nerozmýšlel a mentalitu nových svěřenců zná z minulých štací

7.7.2009 2
SDÍLEJ:

Boris KočíFoto: DENÍK/Archiv

Hráče povzbuzuje, chválí, ale velice často jim i nastavuje zrcadlo kruté reality. Nový asistent trenéra Baníku Boris Kočí si své nové angažmá užívá.

Jak se rodil příchod na ostravské Bazaly?

Byl jsem zrovna na dovolené v Čechách, když mi zazvonil telefon a trenér Koubek se mě zeptal, jestli mám zájem jít s ním dělat do Baníku. To zbýval do startu přípravy asi týden. Pro mě bylo velkým překvapením, že bych se mohl ocitnout v klubu s takovou tradicí. Původně jsem si vzal den na rozmyšlení, ale v podstatě ve chvíli, kdy jsem pokládal telefon, tak jsem věděl, že do toho jdu. Hned odpoledne už jsme se s trenérem sešli a začali se domlouvat.

Neodrazovala vás pokažená poslední sezona, kterou Baník prožil?

Vůbec ne, právě naopak! Ať jsem trénoval mládež ve Slavii, později muže nebo pak béčko Sparty, a měl jsem čas, zápasy dorostenecké ligy jsem navštěvoval velice často. Zejména pak v době, kdy jsem tři roky trénoval ve Spartě, tak jsem těch mládežnických utkání viděl moc. Dobře jsem znal hráče jako jsou Řezník, Wojnar, Vrťo. Říkal jsem si, že při takové spoustě kvalitního ‚materiálu‘ není možné, aby Baník neměl kde brát, aby se tak trápil.

Říká se, že povaha ostravských hráčů je složitá. Už jste to poznal i sám?

Ve Spartě jsem pracoval s Matušovičem, na Žižkově s Pavlem Bestou. Pavel byl svůj, těžko zvládal přesun do Prahy. Podepsalo se to na výkonech. Třeba proti Baníku odehrál na jaře asi nejlepší zápas, ale pak dělal fatální chyby. Nebyl v pohodě. I proto mu Viktoria dala svolení, aby si našel nové angažmá. Celkově si však myslím, že každý kraj má svou mentalitu. Já dlouho trénoval v Plzni – a tam jsou lidé také velicí patrioti. Teď budu poznávat Ostravu, a těším se.

Co jste už z města stačil vidět?

Prvních pár dnů mi stačilo ke zjištění, že Ostrava vůbec není tak šedá, jak jsem si myslel. Já ji předtím znal jen z autobusu, když jsme přijeli do hotelu Atom, a v den utkání se přesunuli na Bazaly. Teď jsem si ale prošel centrum, a to je krásné. Spousta uliček a hezkých míst. Bydlím teď blízko Imperialu, takže si toho budu moci užít, i když teď jsem byl pořád jen na stadionu. Trénovali jsme dost, takže volna na procházky bylo minimálně. Ale jsem mile překvapený!

Jak budete zvládat odloučení od své rodiny?

Zatím to bylo v pohodě, protože jsem tady žil jen fotbalem. V Praze zůstala žena, která je moc spokojená v zaměstnání, navíc mám tři kluky, a nejmladší z nich končí školu. Proto přesun ani nepřichází v úvahu. Je pravda, že zatím jsem v kariéře dojížděl jenom devadesát kilometrů do Plzně, a to jsem zvládal denně. Teď to bude jiné. Když mě oslovil trenér Koubek, hned jsem si pomyslel, že je to hodně daleko. Ale pendolinem je ta cesta v pohodě. Občas vyrazím do Prahy, pak zase rodina přijede za mnou. Zvládneme to bez problémů.

Prozraďte více o tom. Jak spolupracujete s trenérem Koubkem?

Já ho předtím moc neznal, prakticky jsme se potkávali jako soupeři na lavičkách, když jsem trénoval béčko Sparty. Ale je to v pohodě. Každý den si hodinu a půl před začátkem tréninku sedneme a dohodneme se na strategii a koncepci jednotky. Do mé kompetence třeba spadají rozcvičky, pokud je skupinový trénink, takže každý pracujeme s několika hráči.

Kterých svých trenérských úspěchů si nejvíce vážíte?

Jednoznačně postupu s Plzní do ligy. Tehdy tým převzal v průběhu podzimu od Petra Rady zkušený trenér Michálek, vybral si mě za asistenta a my parádně celou soutěž projeli. To byla obrovská euforie. Zážitkem byly pak i zápasy Ligy mistrů se Spartou proti Arsenalu, Ajaxu a Thunu, když jsem dělal asistenta.

Ctíte nějaké trenérské krédo?

Jedno mám. Že trenér dělá hráče – a hráči dělají trenéra.

Boris Kočí
Narodil se 9. října 1964. V nejvyšší soutěži v letech 1985 až 1996 odehrál 128 utkání a dal 7 branek (Sparta 17/1, Bohemians 52/4, Liberec 59/2). Pak rok a půl ve Slavii trénoval mládež, než začal vést divizní muže Rokycan. Následovalo rok a půl trvající angažmá v roli asistenta v Plzni, rok vykonával i pozici trenéra rezervního mužstva. Následně přešel do Sparty, kde tři a půl roku vedl béčko a půl roku asistoval trenérům Hřebíkovi a Grigovi u ligového mužstva. Následně chvíli koučoval druholigový Sokolov, ale od zimy 2008 působil jako asistent na Žižkově, kde mu končila smlouva. Od června 2009 se ujal role asistenta trenéra FC Baník Ostrava.

Autor: Aleš Uher

7.7.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čech odsouzený v Súdánu se vrátil do vlasti, přivezl ho Zaorálek
2 4

Zpátky doma. Čech Petr Jašek byl propuštěn ze súdánského vězení

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
5

Udílení filmových cen Oscar sledujeme on-line

Bouřlivák Johnny Cash přežil bitku s pštrosem i požár národního parku

/VIDEO, FOTOGALERIE/ - Přízvisko legenda si dnes vysloužil kdekdo. Ovšem Johnny Cash jí doopravdy byl. Napsal přes 1500 písní a v žebříčku Billboardu mu figuruje zhruba obdobný počet hitů jako Ro-lling Stones. Muž v černém vypil tisíce lahví alkoholu, vyzkoušel všechny drogy, zapálil národní park, napadl ho pštros a celý život ho strašila předčasná smrt jeho bratra. V neděli by oslavil 85. narozeniny.

Šéfové stran: ANO směřuje k vůdcovskému řízení

Hnutí ANO dnešní změnou stanov, která posiluje pravomoci předsedy, míří k vůdcovskému či autoritářskému řízení hnutí. Shodují se šéfové sněmovních stran. Podobné změny ve svých stranách vylučují, demokratické strany podle nich mají být postaveny na rozhodování kolektivních orgánů.

Věra Jourová: Na prezidenta by měl kandidovat Martin Stropnický

Na sněmu ANO sklidili velký potlesk zástupci hnutí v evropských strukturách, eurokomisařka Věra Jourová, místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička a europoslankyně Dita Charanzová. Vystupovali jako kompetentní zastánci českých zájmů v EU, kterou vnímají coby jediné možné řešení pro Česko. Deník hovořil se zakládající členkou ANO Věrou Jourovou, jež má v hnutí stále silnou pozici.

AKTUALIZOVÁNO

Krpálek patří mezi favority, na medaili v sobotu nedosáhnul

Judista Lukáš Krpálek při premiéře v nejvyšší váhové kategorii ukázal, že bude znovu patřit mezi hlavní favority. Olympijský vítěz sice nakonec skončil na Grand Prix v Düsseldorfu pátý bez medaile, ale v průběhu turnaje porazil světovou dvojku Daniela Nateu, Rumuna vážícího přes 170 kilogramů. Krpálek prohrál až poslední dva zápasy - v semifinále s mladým Japoncem Kokorou Kageurou a v boji o bronz s Kazachem Jeržanem Šynkejevem, přestože byl v obou aktivnější než soupeři.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies