VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Asistent trenéra Baníku Kočí: Ostrava není šedá!

Ostrava - Nový druhý kouč Baníku se nad nabídkou dlouho nerozmýšlel a mentalitu nových svěřenců zná z minulých štací

7.7.2009 2
SDÍLEJ:

Boris KočíFoto: DENÍK/Archiv

Hráče povzbuzuje, chválí, ale velice často jim i nastavuje zrcadlo kruté reality. Nový asistent trenéra Baníku Boris Kočí si své nové angažmá užívá.

Jak se rodil příchod na ostravské Bazaly?

Byl jsem zrovna na dovolené v Čechách, když mi zazvonil telefon a trenér Koubek se mě zeptal, jestli mám zájem jít s ním dělat do Baníku. To zbýval do startu přípravy asi týden. Pro mě bylo velkým překvapením, že bych se mohl ocitnout v klubu s takovou tradicí. Původně jsem si vzal den na rozmyšlení, ale v podstatě ve chvíli, kdy jsem pokládal telefon, tak jsem věděl, že do toho jdu. Hned odpoledne už jsme se s trenérem sešli a začali se domlouvat.

Neodrazovala vás pokažená poslední sezona, kterou Baník prožil?

Vůbec ne, právě naopak! Ať jsem trénoval mládež ve Slavii, později muže nebo pak béčko Sparty, a měl jsem čas, zápasy dorostenecké ligy jsem navštěvoval velice často. Zejména pak v době, kdy jsem tři roky trénoval ve Spartě, tak jsem těch mládežnických utkání viděl moc. Dobře jsem znal hráče jako jsou Řezník, Wojnar, Vrťo. Říkal jsem si, že při takové spoustě kvalitního ‚materiálu‘ není možné, aby Baník neměl kde brát, aby se tak trápil.

Říká se, že povaha ostravských hráčů je složitá. Už jste to poznal i sám?

Ve Spartě jsem pracoval s Matušovičem, na Žižkově s Pavlem Bestou. Pavel byl svůj, těžko zvládal přesun do Prahy. Podepsalo se to na výkonech. Třeba proti Baníku odehrál na jaře asi nejlepší zápas, ale pak dělal fatální chyby. Nebyl v pohodě. I proto mu Viktoria dala svolení, aby si našel nové angažmá. Celkově si však myslím, že každý kraj má svou mentalitu. Já dlouho trénoval v Plzni – a tam jsou lidé také velicí patrioti. Teď budu poznávat Ostravu, a těším se.

Co jste už z města stačil vidět?

Prvních pár dnů mi stačilo ke zjištění, že Ostrava vůbec není tak šedá, jak jsem si myslel. Já ji předtím znal jen z autobusu, když jsme přijeli do hotelu Atom, a v den utkání se přesunuli na Bazaly. Teď jsem si ale prošel centrum, a to je krásné. Spousta uliček a hezkých míst. Bydlím teď blízko Imperialu, takže si toho budu moci užít, i když teď jsem byl pořád jen na stadionu. Trénovali jsme dost, takže volna na procházky bylo minimálně. Ale jsem mile překvapený!

Jak budete zvládat odloučení od své rodiny?

Zatím to bylo v pohodě, protože jsem tady žil jen fotbalem. V Praze zůstala žena, která je moc spokojená v zaměstnání, navíc mám tři kluky, a nejmladší z nich končí školu. Proto přesun ani nepřichází v úvahu. Je pravda, že zatím jsem v kariéře dojížděl jenom devadesát kilometrů do Plzně, a to jsem zvládal denně. Teď to bude jiné. Když mě oslovil trenér Koubek, hned jsem si pomyslel, že je to hodně daleko. Ale pendolinem je ta cesta v pohodě. Občas vyrazím do Prahy, pak zase rodina přijede za mnou. Zvládneme to bez problémů.

Prozraďte více o tom. Jak spolupracujete s trenérem Koubkem?

Já ho předtím moc neznal, prakticky jsme se potkávali jako soupeři na lavičkách, když jsem trénoval béčko Sparty. Ale je to v pohodě. Každý den si hodinu a půl před začátkem tréninku sedneme a dohodneme se na strategii a koncepci jednotky. Do mé kompetence třeba spadají rozcvičky, pokud je skupinový trénink, takže každý pracujeme s několika hráči.

Kterých svých trenérských úspěchů si nejvíce vážíte?

Jednoznačně postupu s Plzní do ligy. Tehdy tým převzal v průběhu podzimu od Petra Rady zkušený trenér Michálek, vybral si mě za asistenta a my parádně celou soutěž projeli. To byla obrovská euforie. Zážitkem byly pak i zápasy Ligy mistrů se Spartou proti Arsenalu, Ajaxu a Thunu, když jsem dělal asistenta.

Ctíte nějaké trenérské krédo?

Jedno mám. Že trenér dělá hráče – a hráči dělají trenéra.

Boris Kočí
Narodil se 9. října 1964. V nejvyšší soutěži v letech 1985 až 1996 odehrál 128 utkání a dal 7 branek (Sparta 17/1, Bohemians 52/4, Liberec 59/2). Pak rok a půl ve Slavii trénoval mládež, než začal vést divizní muže Rokycan. Následovalo rok a půl trvající angažmá v roli asistenta v Plzni, rok vykonával i pozici trenéra rezervního mužstva. Následně přešel do Sparty, kde tři a půl roku vedl béčko a půl roku asistoval trenérům Hřebíkovi a Grigovi u ligového mužstva. Následně chvíli koučoval druholigový Sokolov, ale od zimy 2008 působil jako asistent na Žižkově, kde mu končila smlouva. Od června 2009 se ujal role asistenta trenéra FC Baník Ostrava.

Autor: Aleš Uher

7.7.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies