Kliknutím zvětšíte
Odpočinek dělá mistry.
Prověřený slogan mnoha sportovců teď využívá v praxi i kouč české fotbalové reprezentace Ivan Hašek před sobotním zápasem kvalifikace o mistrovství světa s Polskem.
Už v pondělí označil za nejdůležitější část přípravy důkladnou regeneraci. Ve středu dokonce zrušil dopolední trénink a poslal hráče na golf. Až včera pustil kompletní tým na hřiště do přípravy společně.
Známý sportovní lékař Josef Maurer, který působil i ve Slavii, potvrzuje: „Při těchto blocích jde o udržovací tréninky. Kondice je otázkou několika týdnů, ne pár dní. A hráči, co v klubech nehrají, tam dostanou zabrat jinak. Rozdíly spočívají v herní praxi.“
V tradičním týdenním režimu fotbalistů bývá den po zápase vyklusání, někdy lehký trénink, začíná rehabilitace. Druhý den, kdy se únava provrtá tělem nejvíc, se často skutečně jen odpočívá.
„Dva dny jsme se hýbali lehce,“ říká záložník David Jarolím, který hrál bundesligu v neděli. „Byli jsme rozdělení podle zátěže o víkendu.“
Stačí jen letmý pohled do soupisek (a klubových příslušností) a je jasné, že čeští fotbalisté nastřádali za podzim víc ostřejších zápasů než Poláci.
Ti působí většinou jen v domácí lize. V cizině v menších klubech. Na méně důležitých postech. „Kvalita zápřahu v náročnějších zápasech se projeví dlouhodobě. V jednom zápase se dokáže vymáčknout i horší hráč ze slabšího týmu,“ tvrdí Jarolím.
Z českého týmu hrají nejvíc stoper Hubník a záložníci Jarolím s Pudilem. Naopak méně nastupují brániči Grygera, Jankulovski, Hübschman a samozřejmě Rosický, který se teprve vrací do hry po zranění.
Ale už i on zasáhl do sedmi ostrých utkání. Nepočítáme místní pohárové soutěže, neboť tam jde v úvodu o slabší soupeře. „V Arsenalu mě zatěžují postupně,“ vysvětlil muž, který chyběl dvacet měsíců.
„Jsme v polovině podzimu, ta únava ještě není tak hrozná, i když hrajeme každé tři nebo čtyři dny,“ říká také Jarolím.
„Záleží na typech hráčů, ti rychlostní se vyčerpají dřív než stopeři. Některé somatypy mají pomalejší regeneraci,“ dodává další ze záložníků Libor Sionko.
„Jedinkrát v kariéře jsem byl rád, že jsem dostal jeden zápas volno. Loni na podzim v Kodani. To jsem hrával pořád a všechno, v klubu i reprezentaci.“
Teď naopak nastupuje ze všech českých reprezentantů nejmíň. „Jsem hladový… O víkendu jsem se dostal do základu, trenér mě chválil. Ale přesto mě stáhl ze hry v 55. minutě,“ bručí. „Připravuju se stejně a čekám na šanci.“
Pak přidává zkušenost z mnoha předcházejících kempů národního mužstva. „Za týden se ale tady stihneme všichni sladit do stejné pohody.
36
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
