VYBERTE SI REGION

Dostálka ligová rozlučka nedojala

Brno /ROZHOVOR/ - Hromadný potlesk vyprodaného stadionu a skandování tisícovek diváků. Tak si možná představoval rozloučení s prvoligovou kariérou fotbalista Richard Dostálek. Uherskohradišťský rodák a dlouholetá opora brněnské Zbrojovky při sobotním zápase proti Jablonci nastoupila k poslednímu zápasu v nejvyšší domácí soutěži.

29.5.2011 3
SDÍLEJ:

Richard Dostálek.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Místo bouřlivé atmosféry vyprovodila ikonu brněnského fotbalu do prvoligového důchodu hrstka pěti set nejvytrvalejších fanoušků. Těm se Dostálek odvděčil gólem a věnováním kompletního zápasového úboru. „S něčím podobným jsem počítal, proto jsem si oblékl spodní prádlo, které jinak nenosím. Lidi si to zasloužili za to, že přišli a fandili mi celý zápas. Šlo o moje poděkování fanouškům,“ vysvětloval střelec jedné branky Zbrojovky po sobotní porážce 3:4 s Jabloncem.


Rozloučil jste se s první ligou zajímavým způsobem…
Že jsem dál gól? (úsměv)

Spíš že jste se po zápase vysvlékl skoro do naha.
S něčím podobným jsem počítal, proto jsem si oblékl spodní prádlo, které jinak nenosím. Lidi si to zasloužili za to, že přišli a fandili mi celý zápas. Šlo o moje poděkování fanouškům, kteří přišli i při jistotě pádu Zbrojovky do druhé ligy. Snažil jsem si utkání užít, co to šlo.

Kopačky i „boxerky“ jste si ale nechal. Nepřemýšlel jste, že byste je také věnoval?
První věc určitě ne, protože jako stará garda se ještě budeme scházet a já bych si neměl co obouvat. Manželka na mě volala, jestli zůstalo ještě taky něco pro ni. Tak to budou asi ty trenýrky. (smích)

Kolik členů rodiny vás přišlo povzbudit?
Všichni nejbližší, kteří mě podporovali už od roku 1993, tedy rodiče, manželka a také postupně narozené děti. Pozval jsem i kamarády, známé a bývalé fotbalisty. Sice přišlo jen kolem pěti set diváků, ale ode mě všichni. Možná kdybychom hráli na tréninkovém hřišti, kde je ochoz jen pro dvě stě lidí, bylo by to důstojnější loučení.

Hřiště v zápase proti Jablonci jste opustil po vystřídání v 76. minutě za potlesku prořídlých tribun. Jak se vám odcházelo?
Chvilku jsem měl dojem, že bych mohl být dojatý. Slzy by mi hrkly do očí, ale to by musela přijít podstatně vyšší návštěva.

Byl to váš definitivní konec v první lize. I v brněnském dre­su?
To zatím nemohu říct. Uvidím, co bude.

Porážka 3:4 od Jablonce vám odchod z nejvyšší soutěže asi nezpříjemnila…
Když budu hledat slušné výrazy, bylo to smutné loučení. Začali jsme dobře, dokonce jsme se dostali po krásné akci do vedení, což jsme ani nečekali. Místo toho, abychom pokračovali ve stejné hře, začali jsme hrát úplný opak, antifotbal. Nadělali jsme tolik chyb, že Jablonec většinu potrestal. Poločasová ztráta o tři branky byla důsledkem špatné hry.

Ve druhé půlce se Zbrojovce dařilo už o poznání lépe. Dokonce jste vstřelil pátou branku sezony a společně se spoluhráčem Tomášem Doškem jste vyhrál střeleckou tabulku klubu. Potěší to?
O to mi šlo. Jinak bych už asi v tu chvíli na hřišti ani nebyl, protože jsem byl zklamaný z našeho výkonu. S trenérem jsme se domluvili, že půjdu po poločase na hřiště na prvních pět minut a pak mě vystřídá. Ale když jsem viděl, že jsme se dostali zpátky do tempa a jakž takž obstojně hráli, přiběhl jsem za ním k lajně, ať mě nechá na hřišti ještě déle, že zkusím dát gól, což se nakonec podařilo.

Svou prvoligovou statistiku jste tak zaokrouhlil na 350 stratech a 67 gólech. Jak to hodnotíte?
Když jsem v poslední době dostával dotazy na konec kariéry, trochu jsem se vrhl na statistiky a zastavil jsem se na krásných číslech, které mě překvapily. Myslím, že se nemám za co stydět. Jen mě mrzí poslední moc špatná sezona. Nemůžu se na ni dívat jinak. Fotbal je kolektivní sport a jako kolektiv jsme se Zbrojovkou propadli a sestoupili do druhé ligy. To je obrovské zklamání.

Autor: Tomáš Valaškovčák

29.5.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies