Osobnost Deníku
Přečíst článek >

U reprezentačního A-týmu působíte čtrnáctým rokem. Jak se za tu dobu změnil Jiří Vít jako fanoušek a masér národního týmu?
Myslím, že to bude už můj čtvrtý evropský šampionát, ale těším se na něj úplně stejně jako na ten první. Je to ve Francii, což je krásná země, chtěl bych, aby to dopadlo co nejlíp. Jinak co se mé práce týče, je to všechno už zase mnohem dál, více modernější. Máme o dva fyzioterapeuty víc, klade se vyšší náročnost na techniku léčení úrazů, ale zejména i na jejich prevenci.

Na rozdíl od hráčů je vás v realizačním týmu dost z Moravy, k vám a Karlu Brücknerovi přibyl Přerovák Pavel Vrba. Držíte spolu hanáckou basu?
Každý trenér je v něčem specifický, ale myslím, že jak Pavel, tak Karel jsou oba vynikající. Moc se však nerozlišuje, odkud kdo je. Jestli jde Čech na masáž k Moravákovi nebo naopak. Jsme národní tým, držíme basu celkově a udržujeme pořád příjemnou pohodu. Stejně tak se vůbec neřeší nějaké skupinky mezi Plzeňáky a sparťany. Jsme dobrý kolektiv vybudovaný na pevných základech, nějaké rozbroje nepřichází v úvahu.

Hodně času na cestách na reprezentační srazy trávíte právě s Karlem Brücknerem. Jak se těší na šampionát on v nové roli konzultanta?
Zrovna v neděli po zápase s Jižní Koreou jsme spolu jeli autem z Prahy do Olomouce. Moc se na turnaj těší, protože se o fotbal stále hodně zajímá. Vždycky má k tomu co dodat a říct, to tak asi už zůstane napořád.

Když jsme se bavili před rokem, říkal jste mi, že se těšíte, až budete na Euru ve Francii koštovat jejich víno. Platí to?
To víte, že jo (úsměv). Říkal jsem si, že bych si rád po každém vítězném zápase ty dvě nebo čtyři deci dobrého francouzského červeného vína dal. Tak doufám, že se mi to splní!

Na turnaji v Japonsku jste si kdysi chválil výbornou kuchyni, teď vás čekají další gastronomické lahůdky.
My tam budeme mít svého kuchaře a musím říct, že když pořád jíte cizí jídla, tak po vítězném zápase je ta naše svíčková, řízek nebo gulášek stejně tou nejlepší odměnou (smích).

Není tajemstvím, že maséři musejí být takovými vrbami, které si vyslechnou od hráčů všechno možné. Jaká je tedy nálada v týmu?
Všichni už to vnímají pozitivně, ale teď jsme byli ještě v Rakousku, pak v Praze, takže je to ještě taková předzvěst samotného Eura. Až to úplně vypukne a hráči budou na místě dění, tak to každého chytne úplně na sto procent. To je něco zcela jiného, než když se na to připravujeme někde jinde a nevíme, jak to tam bude chodit.

O Mourinhovi Čech nerad mluví

Přece jenom, u reprezentace působíte hodně dlouho, můžete porovnávat. Cítíte nějakou změnu v tom, že na rozdíl od minulých let nejsou v kádru až takové hvězdy evropského formátu, ale spíš hráči z naší ligy?
Není to jiné. Jsem rád, že se tam dostali hráči z české ligy, aspoň se ukazuje, že česká liga zase až tak špatná není. Jenom ať jich tam je co nejvíc. A ti kluci, co hrají v zahraničí, zase musí potvrdit tu kvalitu, že tam nepůsobí jen tak nadarmo.

Pavel Vrba si vás v rozhovoru pro Deník chválil, že kromě masáží zastanete mnohem více rolí. Je to pro vás zpestření, nebo to berete jako další náročnou činnost?
Baví mě úplně všechno, co u reprezentace dělám. Pomáhám Honzovi Stejskalovi s brankáři, on je snad taky rád, že mě tam má, jsme na sebe zvyklí. A že je se mnou trenér spokojený? To jsem jedině rád, že mě v tomto podporuje.

Do styku tak přicházíte často s Petrem Čechem, o kterém jste mi loni prozradil, že je smutný, že nechytává v Chelsea. Je na něm po roce stráveném v brance Arsenalu vidět nová chuť?
Je v Arsenalu moc spokojený, to na něm vidím. Nicméně musím říct, a doufám, že neprozradím něco tajného, že jeho modré srdce stále bije pro Chelsea. To mu už zůstane asi na celý život, vždyť tam zažil krásné časy.

Nedávný příchod trenéra Joseho Mourinha do Manchesteru United jste neprobírali?
To ne, Petr se měl v Chelsea dobře, ale pak se s ní rozešel a o Mourinhovi moc nechce s nikým mluvit.

Pomohlo Čechovi, že šel do týmu, kde stále ještě působí Tomáš Rosický?
Určitě, Wenger je dobrý trenér a manažer, prý se Tomáše na Petra vyptával a oťukával ho. Myslím, že Petr ukázal, že je pořád velmi kvalitním brankářem nejen pro Premier League, ale i pro takový tým, jako je Arsenal.

Nebyla by škoda skončit po Euru s reprezentací, jak Čech plánuje?
Nechci ani nemůžu o tom hovořit (smích). Nejen Petr, ale třeba i Jarda Plašil a Tomáš Sivok sami vědí, co je pro ně nejlepší. Navíc si myslím, že všechno ukáže až šampionát.

V reprezentaci by rád pokračoval

A jaké plány s reprezentací máte vy?
Mám to asi tak stejně jako ti, o kterých jsem mluvil. Třeba právě s Petrem Čechem jsem totiž v národním mužstvu začínal, jsme tam spolu dlouhých čtrnáct let. Ale určitě se nebráním tomu pokračovat, kdyby mi pan Vrba nabídl další dvouletku. Ale jestli to skončí už teď po Euru, vždycky na to budu vzpomínat jen kladně. Zážitků mám za ty roky víc než dost. A myslím, že i když skončím a pak se s kluky uvidím, vždy si podáme ruce a budeme dobří přátelé jako dosud.

Často se v médiích řeší obavy z teroristů ve Francii. Také vás napadají takové myšlenky?
Ptal jsem se Jardy Plašila, který je tříčtvrteční Francouz, a říkal mi, že to bude bezvadně zařízené. Sakramentsky se budou asi muset hlídat fanzóny, ale na stadionech bude všechno v pořádku.

Budete mít vůbec čas si trochu odpočinout a podívat se po okolí?
Myslím, že trenér nám i hráčům nějaké to volné odpoledne vyčlení, abychom si od sebe odpočinuli a přišli na jiné myšlenky. I když třeba s mým masérským kolegou Edou Poustkou v životě nemůže přijít nějaká ponorka. To je člověk, který rozveseluje duši a má takovou kytici nápadů, že to vystačí i na další mistrovství.

V Rakousku byly s hráči rodiny. Přijede někdo do Francie navštívit vás?
Ne, my maséři jsme takoví samorosti a vystačíme si sami se sebou.

Bavili jsme se o Čechovi a Plašilovi, což jsou oba vášniví golfisté. Vás tento sport nechytl?
Musím říct, že ne, i když většina kluků tomu hodně propadla. Já se na to rád podívám v klídečku, ale hrát se mi to nechce.