VYBERTE SI REGION

Euro 96? Dodnes mám smíšené pocity, mohli jsme být mistři Evropy, říká Šmicer

Jeli si užít Anglii, jeli si zahrát před zaplněné britské stadiony, ale žádná senzace se od nich neočekávala. Čekala je Skupina smrti a oni z ní postoupili. České reprezentanty nezastavilo ani Portugalsko, ani Francie. Z fotbalového výletu se stal fotbalový sen, Češi byli ve finále Eura. S nepříjemným budíčkem přišel až Bierhoff, který v prodloužení rozhodl o triumfu Německa. „Pro nás to byl i tak obrovský úspěch, ale teď si s odstupem času říkám: Ty jo, vždyť my jsme mohli být mistři Evropy!" vzpomíná vítěz Ligy mistrů a dnes vynikající golfista Vladimír Šmicer.

13.8.2016 1
SDÍLEJ:

Vladimír ŠmicerFoto: čtk

S čím jste do Anglie vlastně jeli? Nic velkého se od vás neočekávalo…
Neočekávalo, to je pravda, protože jsme měli hodně těžkou skupinu (Pozn. redakce: Německo, Itálie, Rusko). Byli jsme nový tým, byli jsme první český výběr na mistrovství Evropy a nikdo nám nedával velké šance. My jsme si ten šampionát jeli hlavně užít, protože to bylo v Anglii, kam jsme se moc těšili, jelikož jsme věděli, že budeme hrát na skvělých stadionech, na Anfieldu v Liverpoolu a na Old Trafford v Manchesteru, takže jsme byli hodně natěšení.

Co se vám ve spojení s těmito úžasnými stadiony vrylo do paměti nejvíce?
Já osobně nikdy nezapomenu na druhé utkání ve skupině proti Itálii, protože naši fanoušci tam vytvořili úžasnou atmosféru. Anfield byl takový útulný, u Manchesteru jsou ty vzpomínky trochu zkreslené, protože jsme tam odehráli špatný zápas s Německem. Atmosféra anglických stadionů je úplně jinde.

Jak těžké bylo zkoncentrovat se po porážce s Německém na klíčový zápas s Itálií?
Věděli jsme, že nemáme co ztratit. Italové porazili 2:0 Rusko a byli favoriti, jenže nás trošku podcenili. Udělali asi šest změn v sestavě, nám se povedl úvod a oni poté dostali červenou kartu. Sice nám i v deseti pořádně zatápěli, ale udrželi jsme to a to vítězství bylo strašně důležité.

Oba góly padly z podobných situací. Únik po křídle a centr do vápna…
Hráli jsme na jednoho útočníka, na Pavla Nedvěda, a po stranách jsme měli dobré křídelníky. Úžasnou formu měl hlavně Karel Poborský, takže jsme se snažili hru roztahat do stran a potom posílat dobré balóny do vápna. V zápase s Itálií nám to vyšlo skvěle.

Následoval zápas s Ruskem, ve kterém jste vstřelil veledůležitou vyrovnávací branku. Lze tuto trefu považovat za jednu z nejdůležitějších ve vaší kariéře?
Jednoznačně. Díky tomu gólu jsme postoupili ze skupiny a následně došli až do finále. Jak pro mě, tak pro tým byl hrozně důležitý a navíc šlo o můj první reprezentační gól, na který člověk jen tak nezapomene. Jsem rád, že jsem ho dal v takhle důležitém zápase.

Jak jste reagovali na následný pozitivní výsledek zápasu mezi Itálií a Německem?
My jsme dohráli zápas s Ruskem a ještě asi tři minuty jsme čekali, než se dohraje v Manchesteru. Italové nedali penaltu a Němci nepomohli jenom nám, ale i sami sobě, protože věděli, že když Itálii porazí, tak ji vyřadí z mistrovství Evropy, a vypadne jim tak jeden těžký potenciální soupeř. My jsme se strašně radovali, pro nás to byl obrovský úspěch, protože jsme postoupili jako největší outsideři z takzvané Skupiny smrti. Hned jsme to oslavili, vůbec jsme nebrali v potaz, že nás čeká zápas s Portugalskem a ten večer jsme si pořádně užili.

Tak povídejte…
(rozesměje se) Tak na hotelu padlo nějaké pivo, poseděli jsme a užívali si to, protože to pro nás byl velký úspěch.

Poté jste odehráli úžasný zápas s Portugalskem, který Karel Poborský rozhodl ještě úžasnějším gólem…
My jsme vlastně hráli jenom proti silným soupeřům. V Portugalsku byl Figo, Rui Costa, to byl tým, který nás měl prostě porazit, ale my jsme měli dobrou organizaci hry a drželo se nás i trošku štěstí. Věřili jsme si, že ty zápasy můžeme zvládnout. Hráli jsme hodně odzadu, moc šancí jsme neměli a pak to rozhodl geniálně Karel tím pověstným dloubákem. V bráně stál navíc Vítor Baía, později hráč Barcelony, což ten zážitek ještě podpořilo. Bohužel jsme v tom zápase dostali hodně karet, někteří kluci se zranili a do zápasu s Francií jsme šli dost oslabení.

Přesto jste Francii porazili na penalty. Co se vám tehdy honilo hlavou?
Věřil jsem nám, protože my jsme to na ty penalty tak trochu hráli. Věděli jsme, že jsme o pár hráčů oslabení a proti nám stály hvězdy jako Zidane, Djorkaeff nebo Dugarry, kteří o dva roky později vyhráli mistrovství světa. Říkali jsme si, že penalty jsou naše šance, protože jsme je kopali opravdu dobře, ani jednou jsme neminuli, z Francouzů nedal akorát Pedros a Míra Kadlec dal rozhodující gól. Škoda, že jsme ve finále nehráli proti Anglii, která mohla porazit Německo.

Anglický komentátor před penaltou Karla Poborského prohlásil, že nesmí minout. Poté, co Karel Poborský proměnil, pouze odvětil: „Ne, on je moc dobrý na to, aby minul."
A měl pravdu. Byli jsme ve skvělé formě. S Karlem jsme udělali titul ve Slávii, měl výbornou formu, potom podepsal s Manchesterem, ale byli tam i další, Radek Bejbl šel do Atletica Madrid, Pavel Nedvěd do Lazia, Patrik Berger přestoupil z Dortmundu do Liverpoolu. My jsme sice byli outsideři, ale ta forma nás na Euru trefila a to bylo hrozně důležité.

Ve finále jste začali výborně, co se potom stalo?
Myslím si, že jsme s Němci odehráli dobrý zápas, vůbec jsme se nebáli. Byli jsme pro Němce mnohem vyrovnanějším soupeřem než v prvním zápase. Navíc jsme si mnohem více věřili, protože jsme za sebou měli vítězství s těžkými soupeři. Bohužel nastoupil Bierhoff, byl to jeho den. Někdy se hráč takhle urve a rozhodne zápas, bohužel v tomto případě to bylo proti nám, navíc ve finále Eura. Němci nás netlačili, neměli žádné vyložené šance. Rozhodla jedna dobře kopnutá standardka a smolná sražená střela v prodloužení. Je velká škoda, že to nevyšlo, byli jsme 20 minut od zlata. V tu chvíli nás to tolik nemrzelo, protože to pro nás byl i tak obrovský úspěch, ale s odstupem času si říkám: „Ty jo, vždyť my jsme mohli být mistři Evropy!" Zpětně je mi to trošičku líto.

V čem si myslíte, že tkvělo kouzlo tohoto týmu?
Měli jsme kvalitní hráče, sice jsme nebyli tak známí ve světě, protože jsme hráli třeba ve Slávii nebo ve Spartě, ale zase jsme byli dobře sehraní, protože jsme se znali. Kvalitu jsme měli dobrou, tenkrát ještě nechodilo tolik hráčů do zahraničí. Nejdříve jsme se báli, abychom tam neudělali ostudu a hráli jsme tak obětavě jeden pro druhého, že nám to takhle vyšlo.

Jak vzpomínáte na příjezd do fotbalem zblázněného Česka?
Fanoušci nás přivítali, jako bychom to mistrovství Evropy vyhráli. Hrozně jsme si to užívali, bylo to příjemné. Když člověk pro něco maká a pak ho za to někdo pochválí, poplácá po ramenou, tak je to úžasné. Díky tomu, že jsme došli takhle daleko, se nám výrazně zkrátila dovolená, takže jsme toho oslavování zase tolik nestihli. (směje se) Já osobně jsem měl jenom pět dní, pak jsem musel odjet do Francie. Ta euforie tady byla obrovská, ale Češi jsou prostě takoví. Můžeme to vidět, když udělají dobrý výsledek například hokejisti, celý národ se najednou semkne a drží palce.

ROBERT NOVOTNÝ

Autor: Redakce

13.8.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies