Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Teď je zpátky. „Nejhorší bylo nicnedělání. Mohl jsem jen ležet, sedět a trochu chodit," líčí 32letý středopolař Šachtaru Doněck. „Bral jsem antibiotika, měl jsem kapky do očí, speciální gel, a navíc jsem se nesměl zpotit. Dokonce jsem ani skoro nemohl vycházet ven."

Ale že by měl kvůli nemoci problémy s viděním, jak se během srpna divoce spekulovalo? „Nesmysl. Tak zlé to nebylo."

Doktory ovšem musel poslouchat, jinak by se uzdravování protáhlo. „Nesměl jsem vystavovat oči zbytečné zátěži, na televizi a do počítače jsem koukal jen minimálně. Když máte angínu, taky asi nevyrazíte v minus dvou stupních v trenkách na mráz. S rohovkou to bylo podobné."

V první fázi léčení byl raději bez rodiny doma v Praze. A i potom zůstával v jiném pokoji než ostatní. „Pořád ta samá zatemněná místnost. Ale nic jiného mi nezbývalo, chtěl jsem být zase fit," vypráví.

Kvalifikaci MS rozhodně nevzdává

Po měsíci konečně začal trénovat a 13. září odehrál první zápas. „Teď už se cítím zase jako před pauzou," říká Hübschman, jehož Šachtar stihl v prvních dvou partiích Ligy mistrů nasbírat čtyři body: po výhře 2:0 v aréně Realu Sociedad přišla domácí remíza 1:1 s Manchesterem United.

Překvapivá plichta, Tomáši? „Ten zápas se nevyvíjel podle našich představ, takže jsme byli za bod rádi. Navíc United mají pořád velkou sílu, jejich údajné problémy jsou podle mě jen mediální konstrukce. Nemyslím si, že by po odchodu trenéra Fergusona zapomněli hrát fotbal."

Teď čeká Hübschmana pokračování zpackané kvalifikace na mistrovství světa. V pátek hraje reprezentace na Maltě a příští úterý v Bulharsku. „Musíme oba zápasy vyhrát, to je základ," velí blonďatý záložník. „Smutné je, že už to nemáme ve svých rukách, že se musíme ohlížet na výsledky soupeřů. Ale dokud naše šance žije, musíme se o postup poprat. Možná je to trochu klišé, ale ještě se může stát cokoliv."

MARTIN MLS