VYBERTE SI REGION

Kalas: Můj sen v Chelsea? Dvacet zápasů za sezonu a pak do Brazílie!

Londýn /ROZHOVOR/ - A co tam jako bude dělat? Když v roce 2010 olomoucký obránce Tomáš Kalas podepsal přestup do Chelsea, našlo se jen málo těch, kteří mu věřili. „Za dva roky je zpátky v lize," prorokoval mu kdekdo osud řady talentovaných mladíků, kteří krok mezi světovou elitu nikdy neudělali. Kalasův případ to ale není.

31.7.2013
SDÍLEJ:

Tomáš Kalas v dresu ChelseaFoto: ČTK/imago sportfotodienst

Tři roky poté, co v Olomouci slavnostně poprvé převzal modrý dres se svým jménem, je na prahu kabiny Chelsea nabité hvězdami světové velikosti. Vlastně ne na prahu. Dvacetiletý bek už jej překročil. S londýnským klubem absolvoval turné po jihovýchodní Asii a s partou kouče Mourinha měl odletět za další přípravou do Ameriky. Na poslední chvíli ale o cestu přišel kvůli zranění.

Když jsme spolu mluvili na konci minulé sezony, říkal jste, že přípravu zahájíte v Anglii, ale pak byste rád na hostování, abyste mohl na další level. Jak se to seběhlo, že jste nakonec odletěl s Chelsea do Asie a kouč Mourinho si vás v týmu nechá?

Už před Asií jsem věděl, že celý rok zůstanu v Chelsea. Hned po prvním tréninku za mnou přišel trenér Mourinho a říkal mi, že se mnou počítá a že zůstanu. Řekl mi, že dva roky v Holandsku mi daly hodně a že podle něj už jsem na takové úrovni, abych patřil do týmu.

Váhal jste? Cítíte, že už přišel čas prosadit se v prvním týmu Chelsea?

Když se mě Mourinho zeptal, jestli bych tuhle výzvu přijal, tak jsem neváhal a řekl ano. Jasně že vím, že nebudu hrát pravidelně. Připravil mě na to, že padesát zápasů v sezoně neodehraju. Ale bavili jsme se o nějakých dvaceti. Pokud by to tak bylo a dostal bych se na takovou hranici, byl by to pro mě velký úspěch. Abych řekl pravdu, tak až tak optimisticky to nevidím. Ale zase mám možnost být přímo v tom týmu. Uvidíme, jak se to vyvine. Z velké části už to teď je jen a jen na mně.

Jaký je to pocit, když vás kouč jako Mourinho přesvědčuje o tom, že už máte na to, být v jeho týmu?

Snažím se být pořád nohama na zemi, takže to pořád beru s určitým odstupem. Je ale pravda, že když vám trenér projeví důvěru a ještě ke všemu je to Mourinho, tak je to parádní pocit. Ohromně povzbuzující. Ale jedna věc jsou slova a druhá věc potvrdit je na hřišti. Jak jsem říkal, je to teď na mně. Budu chtít ukázat, že se nespletl, když mi tu šanci dal.

Mourinho je mezi trenéry fenomén. Spousta hráčů říká, že je spolupráce s ním úplně jiná než s jinými trenéry. Můžete to potvrdit?

Zase tolik trenérů jsem ještě v kariéře nepotkal, abych mohl porovnávat, že nikdo jiný není takový jako on. Ale trochu jiné, než jsem dosud zažil, to je. Už jen složení přípravy je úplně odlišné. Nejdřív jsme byli v Asii, teď letíme zase do Ameriky. I složení tréninků je trochu jiné. Mourinho nám hned na začátku řekl, že do konce asijského turné bude asi 26 tréninků, ale že žádný nebude stejný, což se opravdu stalo. Vážně se vůbec nic neopakovalo. Má v záloze tolik herních situací, pozičních her i her na bránu, strašně moc. A pokaždé je to směřované tak, abychom rozvíjeli činnosti, které nám pomohou v zápase.

V Asii jste odehráli tři zápasy. Jak byste zhodnotil své výkony?

V prvním zápase (se Singha All Stars 1:0) jsem nemusel dělat skoro nic, takže tam nebylo moc co řešit. Co se týká druhého zápasu (IX Malajsie 4:1), tak se nechci vymlouvat, ale terén byl dost nekvalitní, takže jsme jako celý mančaft v tom druhém poločase moc neměli kvalitu na míči. To moc povedené nebylo. Ve třetím zápase (BNI Indonesia All Stars 8:1) jsem si to pokazil vlastním gólem. I když ten si až tolik nevyčítám, spíš to, že jsem se dostal do situace, ke které vůbec nemělo dojít.

Na zápasy chodily vysoké návštěvy. Byla to asi trochu jiná příprava než v Česku, že?

Pro fanoušky to byl obrovský svátek. Fanoušků byla opravdu kvanta. Na prvních dvou zápasech jich bylo asi čtyřicet tisíc, na třetím šedesát. Užívali si to, chodili i na tréninky nebo k hotelu. Ale myslím si, že kdyby se podařilo podobného soupeře domluvit na přátelský zápas Spartě, Slavii nebo Olomouci, tak by taky bylo vyprodáno a ještě by zůstala spousta lidí mimo stadion.

Chelsea pobláznila fanoušky už při příletu. Jaké to pro vás bylo?

Přílet do Jakarty, to byl velký zážitek. Hned na ranveji bylo asi pět nebo šest stovek lidí. Když jsme pak naskočili do autobusu a chtěli jsme se rozjet, tak nám musela policejní auta doslova rozrážet cestu. Málem do těch lidí najížděli, protože jinak by se nerozestoupili. Pro mě to byly doteď nevídané věci. A nebylo to jen v Jakartě, bylo to v podstatě všude. Čtyřiadvacet hodin denně jsme měli lidi u hotelu. Podpisy chtěli hlavně po těch největších hvězdách, ale byl jsem překvapený, že jich dost znalo i mě.

Jaké to je, být součástí tak obrovské globální značky, jako je Chelsea?

Popravdě řečeno si to zatím moc neuvědomuji. A nejspíš je to lepší. Někomu by to mohlo stoupnout do hlavy, někomu zase přitížit a svazovat. Mně to nějak nedošlo a asi budu i rád, když nedojde.

Jak vás vzali mezi sebe hvězdní spoluhráči? Necítí ve vás Cahill nebo Terry konkurenci, která jim co nevidět zkrátí čas na vrcholu?

Rozhodně se mi snaží pomáhat. Nějaké skluzy na tréninku a potírání konkurence, to takoví hráči nemají zapotřebí. Kdyby měli, tak by asi žádný velký klub na světě nemohl fungovat. V tomhle Chelsea není žádná výjimka.

Dostal jste už od některé z hvězd nějakou speciální radu?

Konkrétně se to moc popsat nedá. Spíš to vyplyne ze situace. Nemusí to být zrovna to, že mi řekne, tohle jsi neměl udělat takhle, ale takhle. Spíš pokyny na hřišti, které jsou pro mě v některých případech nové. Používáme třeba pro mě nové způsoby bránění, to jsou zkušenosti do budoucna. Pomáhají mi spíš touhle formou.

S kým jste si v týmu nejblíž. S někým z mladších spoluhráčů nebo s krajanem Petrem Čechem?

Určitě s Petrem. Pokoj jsme měli každý pro sebe, ale jinak jsme spolu strávili dost času. Konečně jsem měl možnost být s ním v trochu užším kontaktu. Když jsem byl v Anglii ještě před Arnhemem, tak jsem nebyl součástí áčka. Občas jsme se potkali na obědě nebo když jsem šel několikrát s áčkem trénovat. V té době mi ale bylo sedmnáct a ani jsem si netroufal ho oslovit. Tuhle bariéru a respekt, který jsem k němu měl, už jsem naštěstí trochu prolomil.

Je to pro vás velká pomoc, že ho máte v týmu?

Petr je výborný člověk, s nímž si můžu vykládat o všem. Ať už jde o srandu, nebo o vážnější věci, když potřebuju něco vědět. Některé věci jsou pro mě nové, co se týká létání na zápasy a tak. Jsem rád, že tady někdo takový je. On si to možná ani neuvědomuje, ale pro mě to znamená dost.

Když se vám bude v Chelsea dařit, pomůžete si i ve vztahu k reprezentaci?

Kéž by to tak bylo. Vždycky platí, že když se hráči daří na klubové úrovni, tak má do reprezentace mnohem blíž. Pokud bych odehrál nějakých těch dvacet zápasů, tak by to znamenalo, že se daří. Věřím, že bych pak šanci dostal i v reprezentaci. Záleží ale i na tom, jak se bude dařit ostatním hráčům na mojí pozici.

Na konci sezony se hraje v Brazílii mistrovství světa. Je to pro vás lákadlo?

Samozřejmě. Bylo by to fajn, dostat se tam. Je to krásný plán. Odehrát co nejvíc zápasů za Chelsea, dostat se do nejužšího kádru reprezentace, probojovat se na mistrovství světa a tam uhrát nějaký pěkný výsledek. Zní to trochu jako pohádka. Nemusí se to podařit, ale může se to stát. Kdo by řekl, že se mi podaří probojovat do Chelsea.

ČTĚTE TAKÉ: Kalasova smůla. Kvůli naštíplé lýtkové kosti zmešká turné Chelsea v USA

Tomáš Kalas Narozen: 15. května 1993 v Olomouci
Výška: 184 cm
Post: obránce (pravý nebo střední)
Klub: Chelsea FC
Číslo dresu: 33
Dosavadní působiště: Sigma Olomouc (2009-2011), Chelsea FC (2011), Vitesse Arnhem (hostování 2011-2013), Chelsea FC (2013).
Bilance v čeké lize: 5 zápasů/0 gólů (debut 5. 5. 2010, Olomouc Liberec 2:0)
Národní tým: U17 12 zápasů/1 gól, U18 5 zápasů/0 gólů, U19 8 zápasů/1 gól, U21 8 zápasů/0 gólů, A tým: 1 zápas/0 gólů (debut 14. 11. 2012 v Olomouci, ČR Slovensko 3:0)
Úspěchy: stříbro na ME U19, Talent roku České republiky (2012) 

Autor: Jiří Fišara

31.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies