Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Útočníka, který z podivných fotbalových štací v nižších soutěžích dokráčel až do nejbohatšího českého klubu, pražské Sparty. A také do národního mužstva.

Nastoupil v osmi z dvanácti kvalifikačních utkání o červnový evropský šampionát v Rakousku a Švýcarsku. Vstřelil i dvě branky. Proti San Marinu a Slovensku. Ta proti východním sousedům měla dokonce vítězný punc.

Jenže na EURO si nezahraje. Nevešel se ani do širší nominace kouče Karla Brücknera, kterou čeká soustředění v rakouských Korutanech. „Oprávněně ho předběhli jiní hráči,“ vysvětlil svou volbu český stratég na lavičce národního týmu.

Není se čemu divit. Průniky s vtipným a nečekaným řešením vystřídalo střelecké i herní trápení. Na Letné se mu nedařilo v útoku. Trenér Bílek ho zkoušel i v záložní řadě. Podzimní křeč nezmizela ani na jaře.

Výsledek: desetkrát v základní sestavě při ligovém utkání, ani jeden gól. Nakonec z elitní jedenáctky vypadl nadobro.

„Potřebuji dávat branky,“ opakoval letenský útočník do nekonečna po nepovedených zápasech. „Nebojte se, jaro mám vždycky lepší,“ vzkazoval. Z jeho slov byla cítit touha. Ale hlavně bezradnost.

Přesto reprezentační pozvánky přicházely. Zahrál si i v únorovém přátelském utkání na kyperském soustředění proti Polsku. Jenže to byla zřejmě jeho labutí píseň v národním dresu. Osmiminutová…