Majitel klubu popřel celý rok a půl naší spolupráce, vypráví trenér Habanec

Osobnost Deníku

Není Chytil jako Chytil. Mladík obdivuje Ronalda, studuje a sní o divizi

/VIDEOROZHOVOR/ Má stejné příjmení jako slávistický klenot Mojmír Chytil. Také pochází ze…

Přečíst článek >

„Zbrojovka je moje srdeční záležitost a nadále jí budu fandit,“ přesto říká sedmačtyřicetiletý brněnský rodák Habanec.

Jak přijímáte rozhodnutí o svém konci ve Zbrojovce?
Byla to nastavená cesta, která skončila dřív, než jsem předpokládal. Když mě majitel oslovil, schůzkami a setkáním si mohl udělat obrázek o mém pohledu na koncepční fotbal. Takový prostor při hledání trenéra už mít nebude. V Teplicích, v Ústí nad Labem nebo na Slovácku jsem vždy pracoval dlouhodobě a koncepčně. To je slovo, které se svým způsobem momentálně vnímá v Brně jako urážka. Málokdo koncepci vnímá jako dlouhodobý proces, který není spojený jen s A mužstvem, ale klubově od mladších žáků až po áčko, což jsme ve Zbrojovce společně načali.

Proč podle vašeho názoru už s koncepcí nepokračujete?
Protože se tak majitel rozhodl ze dne na den a popřel tím celý rok a půl naší nastavené spolupráce. Nejdůležitější je, aby od prvního do posledního člověka platila jednota myšlení. Jenže poslední dobou už jsme často odcházeli z cesty a nechával jsem se ovlivnit neodbornými názory. Bylo to pro mě varování, že se v tom nechtělo pokračovat.

Můžete být konkrétní?
Ještě tři dny před mým koncem se neustále mluvilo o tříletém až pětiletém angažmá. Nebavím se jen o trenérovi, ale měl přijít hlavně manažerský posun, neměl jsem zůstat doživotně trenér. Tým nebo skupina většinou zkolabují zevnitř, což se ve Zbrojovce stalo. Bohužel se nedalo pokračovat, jestliže majitel nebyl přesvědčený o tom, o čem jsme si říkali od začátku.

Majitel přestal stát na vaší straně?
Řekl bych, že ano, přestože mne v tom dennodenně v diskuzích ubezpečoval, ale popsal to trochu jinak, že došlo k neakceptovatelnosti hráčů směrem ke mně.

Tedy že proti vám šla kabina?
Tak popsaný důvod je asi horší, než kdyby mi někdo řekl, že jsem nějaké tři tečky. Dělal jsem kapitána mančaftu jako hráč v Teplicích, stmeloval jsem kabinu, tvořil jsem její chemii jako hráč i trenér, ať už v Teplicích, Ústí nebo na Slovácku. Měl jsem k sobě samozřejmě i lídry, kteří mi napomáhali. Došlo k obrovským změnám v kádru Zbrojovky, takže si nedokážu představit, že kabina, kterou jsem si skládal, byla proti mně.

Původně jste měl opustit pouze trenérskou funkci, jenže za pár dní už vás klub vůbec nechtěl. Zaskočilo vás to?
Slovo majitele, které jsem znal jako opravdu pevné, už neplatilo. Ještě v pondělí jsem se dozvěděl, že mám čekat na telefon a v úterý ráno rozebereme situaci. Z rána se stal týden, což mě srdečně mrzelo, ale majitel asi potřeboval čas, aby byl přesvědčený o správnosti svého rozhodnutí.

Byl to pro vás šok?
Nepočítal jsem s tím a velmi mne to lidsky zklamalo, ale jedno velké upozornění nastalo tehdy, když mi po druhém kole volali zničehonic trenéři, které oslovila osoba z klubu s nabídkou jít trénovat do Brna. Ptal jsem se majitele, co se děje, a ten mi řekl, že osoba, která volala trenérům, už se nebude dál v klubu angažovat. Za tři dny se to otočilo tak, že ve Zbrojovce nepracuju já.

Narušilo takové jednání vaše vztahy s majitelem klubu Václavem Bartoňkem?
Zaprvé Vašek Bartoněk je jeden z neskutečných fanoušků a patriotů Zbrojovky. Jak jsem nahlédl i do nitra klubu, je až k nevíře, kolik peněz do něj dává. Druhá věc je, že jsme měli velmi dobrý vztah. Jenže došlo k narušení zevnitř některými lidmi. Pak přišel tlak fanoušků, kteří tlačili na mé jméno, a Václav jim podlehl.

Na druhou stranu výsledky minulé sezony i letošní měla Zbrojovka tristní, za což nese trenér zodpovědnost, nemyslíte?
Výsledky jsou velké zklamání. Fanoušek čeká výhru jakýmkoli způsobem, jestli fotbalově, nebo náhodně, ho až tak nezajímá. Má chyba byla, že jsem od začátku mluvil o fotbalovosti, hře v držení balonu, což se neprojevilo do výsledků, ale čísla jako držení míče, přihrávky či střely na branku soupeře se jednoznačně zvedla oproti minulým dobám. Za tohle hovoří statistiky, kterými klub disponuje.

Jenže na výsledek tahle čísla vliv neměla…
To ano. Měli jsme čtrnáct remíz v loňské sezoně, kdybychom třikrát vyhráli, máme o šest bodů víc a pohybujeme se někde na devátém místě. Bylo by to něco úplně jiného. Neuvědomil jsem si, že v klubu není odborný oponent, který mě bude směřovat tak, aby z názorového rozdílu vzešlo něco, co tým posune.

Děti ve finále olympijského víceboje uspořádaly v Brně hon. Na Dostálův podpis

Potřebuje trenér oponenta?
Tady si musím nasypat popel na hlavu. Doufal jsem, že se odbornou oponenturou o někoho opřu, ale měl jsem si to lépe vyhodnotit. Vykonával jsem dvě funkce a naložil jsem si toho na sebe opravdu moc. Spousta lidí řekne, že na koho si Habanec ukázal, toho měl, takhle to však nebylo.

Chtěl jste do Brna jiné hráče?
Když jenom uvedu jména jako Navrátil, Chrien, Poznar a Tecl. Kdyby se povedli tihle hráči, které jsem v konečném důsledku nemohl časově řešit, neděláme tento rozhovor.

Proč do Zbrojovky nepřišli?
V mnoha případech jsem byl ujištěn, že je to hotové, ale výsledek takový nebyl. Potřebovali jsme minimálně tři hráče za Řezníčka a vzešel z toho jeden. Nechci urazit jakéhokoli hráče, protože jsem měl možnost si vybrat z dalších, ale k mání nebyla jména, která jsem již zmiňoval.

Měl jste se zaměřit na jednu funkci, když obě nešlo stíhat?
Zpětně bych řekl, že asi ano, přesto bych nechtěl, aby fotbalovou koncepci v Brně rozjížděl někdo jiný. Od začátku jsme měli představu, že současná dvojice trenérů, kteří vedli zápas se Spartou a mají důvěru na další duel, za rok a půl nebo za dva možná tým povedou.

Hastík o novém stylu házenkářů: Hra je plynulejší a rychlejší

Celou dobu se ozývaly kritické hlasy vůči vám, i po konci v klubu. Co si o nich myslíte?
Myslel jsem si, že náročné publikum nebude tak agresivní a asi trochu naivitou jsem čekal, že fanoušci mají v klubu Brňáka, který tady vyrůstal, jako dorostenec udělal titul Československa, ke Zbrojovce má opravdu srdcový vztah. Když v desátém kole zazněly hledištěm hlasy: Habanec, ven! Samozřejmě to pro mě bylo trochu utrpení srdečního stavu, ale fanouška vnímám opravdu tak, že miluje klub, chce výsledek a ten nepřicházel.

Jak vám bylo, když jste předstoupil před rozhořčené fandy po prohře 0:3 v Olomouci?
Jeden hlas z klubu mi říkal, ať uteču zadním vchodem, ale tohle nejsem já, chtěl jsem k fanouškům jít a vyříkat si to. Výkon, co jsme předvedli za pětadvacet minut, není možné akceptovat a je potřeba udělat radikální řez. Po poradě s majitelem jsem řekl pět zásadních věcí, které mají nastat, aby i hráči zodpovídali za předvedený výkon. Něco z toho samozřejmě nastalo, ale už prakticky beze mě.

Co se vám v Brně povedlo?
Tolik prostoru jako za poslední rok nedostávali v Brně mladší hráči již dlouhodoběji. Tohle vnímám jednoznačně jako pozitivum. Ať jsou to hráči Šural, Přichystal, Krejčí, Sedlák nebo Růsek, mladé fotbalisty jsem využil jako ve svých předešlých angažmá. Není možné, aby Brno nemělo v mančaftu mladé hráče, protože do budoucna tady musí mládež být tak silná, aby je první tým využil.

Kdo vás ve Zbrojovce příjemně zaujal?
Petr Švancara. Za prvé to je obrovský srdcař, za rok a čtvrt jsem nezaznamenal ani náznak, aby mluvil o Zbrojovce v jakémkoliv negativu. Ať se na mě nezlobí, ale předtím jsem ho nazval profesionální roztleskávač dělnické třídy, což musím opravit: Petr Švancara je otvírač správných dveří a myslím, že má být v jiné funkci, než ve Zbrojovce je.

Za gól jsem rád. Ale hra je daleko od standardu, říká útočník Svoboda

Donedávna se špílmachr týmu Pavel Zavadil po odchodu nechal slyšet, že se v Opavě trénuje víc a váš konec musel nastat. Jak to na vás působí?
Nedávno jsem viděl hodinu, kterou zaměřil přednášející na téma negativního vůdce, a největší část měl o Pavlu Zavadilovi, který byl schopen v rozhovoru po zápase zkritizovat spoluhráče, předchozího trenéra, taktiku vedení mužstva, takže jsem ani nečekal, že Pavel Zavadil bude lídr, jakého jsem měl v podobě Libora Doška nebo Veliče Šumulikoského. Už minulý brněnský trenér mě upozorňoval, že možná problém nastane. I přes to vše jsem věřil, že Zbrojovce pomůže a nabídl mu smlouvu, kterou odmítl.

Jaká bude vaše budoucnost?
Po šestnácti letech trénování bylo možná trochu z vrchu dané, že mám zbrzdit a jednoznačně se okamžitě nepoženu do angažmá. Do konce roku absolvuji tři stáže. Zaměřím se na studium a vzdělávání, aby se do budoucna neopakovaly chyby, které jsem udělal.

Co Zbrojovka potřebuje, aby se už zvedla z podprůměru?
Zbrojovka se musí dát směrem odborníků na fotbal, jednoznačně uvnitř klubu oddělit názory a vytvořit opravdovou strukturu k řízení profesionálního fungování, a ne aby vše zahlcovalo majitele klubu.

Den náborů na Kraví hoře: děti si zkusí až osmdesát sportů