VYBERTE SI REGION

Maloval pokoje, teď pokukuje po králi střelců

Most – Fotbalista Příbrami Daniel Huňa je horkým zbožím ligy. Chtějí ho pražská „S“ i Ostrava.

20.12.2008
SDÍLEJ:

Příbramský Daniel Huňa (vlevo) je ostře sledovaným hráčem. Na snímku si ho vzal pod drobnohled jablonecký Petr Zábojník.Foto: DENÍK/Antonín Bělonožník Antonín

V malém, ale útulném bytě v Mostu zaklouzne do křesla. Lokty se opře v kolena a sem tam si přejede snubní prsten. Zatímco hovoří přímo a jasně o svých těžkých zkušenostech s prací v Americe, o Příbrami, o deseti gólech i o snech, ve vedlejším pokoji si jeho žena hraje s tříletým synem.

„Vše, co mě za poslední půlrok potkalo, je to nejlepší v životě,“ říká devětadvacetiletý fotbalový útočník 1. FK Příbram Daniel Huňa – podle Deníku objev podzimu a horké zboží na českém přestupovém trhu. „Když přijde dobrá nabídka pro mě a klub, klidně se odstěhuju. Kamkoli.“

Zažíváte asi nejlepší etapu ve své fotbalové kariéře. Přitom jste ještě v pětadvaceti, po návratu ze Států, hrál oblastní přebor. Připadá vám přítomnost jako naplněný sen?
Trochu ano. Vše, co jsem za poslední roky prožil, se dá označit za pohádku. Ale nejsem dítě štěstěny, za vším hledejte dřinu.

V lize jste dal deset branek. Ostatně váš povedený podzim trefně vystihl fotbalový internacionál Vladimír Táborský, když řekl: ‚Před tím odehrál padesát zápasů a dal jediný gól, teď jich dal deset za šestnáct kol. ‘
Zdá se to tak. Ale už loni, ve II. lize jsem se cítil dobře a doufal, že svoje ligové konto vylepším. Ale prvních šest kol jsem hrál krajní zálohu. Když mě pak trenér Massimo Morales posunul do útoku, dostal jsem další chuť.

Tu jste ale měl i dřív. Jste pověstný pracovitostí…
Vždycky jsem do fotbalu dával všechno. Vypouštěl jsem školu a chodil radši na tréninky, dřel jsem a dával tomu vždy sto procent. S profesionálním fotbalem jsem ale začal až ve 25 letech, v dresu Bohemky. Tam jsem však spíš střídal. Neměl jsem zkušenosti. Do šanci jsme se dostával, to ano, ale chybělo štěstí.

Teď přišlo. Pošilháváte po korunce krále střelců?
Volal mi Petr Větrovský (marketingový ředitel Příbrami, je mu 22 let, pozn. red.) a říká: ‚Hele Dane, kdybys dal třeba čtyři góly, možná bys korunku krále střelců získal. Necid odešel, Svěrkoš taky. Je to přece reálný. Kdo by tě mohl přeskočit?‘ (smích)

Zmínil jste kouče Moralese. To hlavně pod ním se vám daří?
Ano. Trenér Morales má autoritu. Je to temperamentní a sebevědomý člověk. Vždy koncentrovaný.

Studený čumák?
Kdepak. Je s ním i sranda. V týdnu třeba celý tým vezme na steak.

Pozorujete u něj nějaké speciální cviky?
Snad jen, že s balonem ani moc nepracujeme. Když přišel, začal s defenzivou. Týdny vysvětloval posuny. To víte, klasický Ital a jejich catanaccio (propracovaný systém defenzivy, pozn. red.). Postupem času šel na útok.

Působíte skromným dojmem. U fotbalisty nezvyklé. Může za to Amerika? Přece jen, pracoval jste tam jako malíř pokojů. Poznal jste tedy tvrdou a obyčejnou práci.
Jestli mi Amerika nějak pomohla, tak v tom, že jsme poznal hodnotu peněz. Jen tak za něco neutratím.

Čím jezdíte?
Passatem…

Hrál jste v Americe i chvíli za rezervu Chicago Fire. Povídejte…
Pár zápasů. Ještě před tím jsem působil v týmu Sparta Chicago, kde hráli jen Češi. Nastupovali jsme proti polským klubům, které se pak o mě začaly zajímat, nabízely mi i nějaké peníze. Třeba 200 dolarů za zápas. A jelikož jsem hrál ve Spartě zadarmo, přestoupil jsem.

Jak se díváte na rozhazování. Vadí vám, když hráč utrácí miliony?
Když to vyhodí kluk, který bere nehorázný peníze, tak ať si utrácí. Ale když někdo má malý plat a bere si drahý auto na leasing, to se mi nelíbí. Sám jsme už splácel a doplatil jsme na to. Teď se snažím radit. Když třeba někdo v kabině říká, já si koupím tohle, odpovídám: ‚Hele, radši buď opatrnej, nikdy nevíš, co se stane. Třeba už ty prachy nebudeš brát.‘

Dá se nějak porovnat průměrný plat prvoligového fotbalisty s obyčejnými výdělky v Americe?
Záleží, jak kdo pracuje. Já dělal v Chicagu pro jednu americkou firmu, takže jsem špatně placený nebyl. Ale zase jsem se hodně nadřel. To je práce od rána do večera, od pondělka do soboty. Teď dělám něco, co mě baví. Peníze jsou asi tak na stejné úrovni, ale za dřinu, která mě baví.

Boháči, o kterých se bavíme, hrají většinou v předních klubech – ve Spartě nebo Ostravě. A právě tyhle kluby o vás projevují zájem. Nějaký posun v jednáních?
Já nic konkrétního nevím. Mluvil jsme jen s panem Starkou (boss příbramského klubu, pozn. red.) a on říkal, že to zatím nebudeme řešit. Ale prý nějaké nabídky jsou, avšak nechtěl předjímat.

Jen připomeňte, kdo se o vás zajímá. Pražská „S“, Ostrava…
To, co víte vy, vím i já. Tedy vše jen z novin a televize.

Jste „horké zboží“ váš agent Pavel Vandas vás nezpravuje?
Ne. Už pět měsíců mi nevolal… Trochu mě to štve.

… A kdyby z takových klubů nějaká konkrétní nabídka přišla…?
Takové kluby se neodmítají. Je mi 29 let a pořád chci ještě něco dokázat. Ať už doma nebo v zahraničí. Já bych se nebránil žádnému angažmá, kdyby bylo zajímavé.

Máte nějaký talisman?
Ne, jen se upínám k Bohu, nic víc. Jsem katolík.

To možná vysvětluje to, že z vás vyzařuje „obyčejnost“. Napadá mě, jestli to není právě důsledek té víry.
Je to o možnosti. Nežijeme si v nějakém přepychu, ale ani v bídě. Jsme spokojení. Žijeme podle možností. K víře jsem byl vedený babičkou už odmalička. A třeba pod dresem nosím tričko s Ježíšem.

Před půlrokem vás znali jen nějak spříznění lidé. Teď jste určitě zaregistroval větší zájem.
To ano. A každý mě varoval. Říkali: ‚Hele, teď ti všichni budou volat, otravovat tě.‘ Ale já se ničemu nebráním, když, vy, novináři máte zájem, jsem přístupný. Rád si o sobě přečtu. (smích)

Vzpomeňte na své začátky profesionála.
Po návratu z Ameriky jsme dostal nabídku hrát za Souš. Pak jsem se dozvěděl o nabídce Bohemky. Jednou jsem přišel za trenérem a předsedou Souše a řekl, že bych s nimi potřeboval mluvit. Aniž bych cokoli nakousl, jejich první slova byla: ‚Do Kadaně tě nepustíme!‘ (smích) Chvíli před tím tam totiž odešel jeden místní trenér. Mysleli si, že mě tam budou taky lanařit. Tak říkám: ‚Ale já mám nabídku z Bohemky.“ Tak to jo. Tak to jdi. (smích)

A pak?
Jeden známý z Ameriky znal pana Uhrina (mladší) a pana Vejsadu (tehdejší majitel Bohemians Praha, rok 2004). Domluvili mi tedy trénink. Jednou večer ale zvoní telefon: ‚Hele zítra hrajeme v Nymburce, přijeď si zahrát.‘ Po zápase mi řekli, že se mnou podepíší smlouvu. Mezi tím jsem jel domu, ale volali, ať se vrátím, že ji podepíšeme hned.

Bez agenta?
Bez kohokoli. Můj agent byl tehdy táta, který zrovna řídil. Je to takový hezký sen. A fanoušci mi říkali Americký Hartig. (smích. Lukáš Hartig také přišel z přeboru, pozn. red).

Autor: Jan Zelenka

20.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Donald Trump.
AKTUALIZOVÁNO
12 22

S Trumpem začínají nebezpečné roky, píše polský list

Advokát Miroslav Jansta

Vlivný advokát Jansta se v Zemanově kampani angažovat nehodlá

Déčko může mít ze začátku jen dvě stanice. Sousedící

Praha /INFOGRAFIKA/ - Problémy s výkupem pozemků komplikují stavbu metra D. Dopravní podnik nyní vypracovává analýzu, v jakém pořadí by se měly stanice trasy budovat. V úvahu přichází i varianty, které nepočítají s tím, že by vozy z počátku jezdily až do Písnice.

Le Penová: Každá země musí mít možnost opustit euro

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že každá země musí mít možnost opustit euro, pokud si to bude přát. "Neříkám, že každá země musí opustit euro, ale musíme mít tuto možnost, pokud si to daná země přeje," řekla a sklidila potlesk na konferenci evropské krajní pravice v Koblenzi.

Ze zavaleného hotelu v Itálii vytáhli další čtyři živé lidi

Z trosek lavinou zasypaného hotelu ve střední Itálii záchranáři v noci na dnešek vyprostili další čtyři živé lidi, což zvyšuje počet zachráněných na devět. Informovala o tom dnes italská záchranná služba. Pět lidí bylo vyproštěno už v pátek. Lavina na hotel, v němž bylo kolem 30 lidí, spadla ve středu krátce po zemětřesení, které zasáhlo střední Itálii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies