Mluví tiše, až plaše. A spisovně. Na prahu čtyřicítky bydlí na koleji a nemá auto, po Praze jezdí na koloběžce nebo tramvají v teplákách, zahloubán do knížek.

Přitom na tréninku velí hvězdám světových trávníků a multimilionářům. „Jsou na mě hodní, často mě někam svezou,“ usmívá se Aleš Kaplan, první kondiční kouč české fotbalové reprezentace v dějinách.

„Respektují mě, co jim nabízím. I když vidí, že máme některé hodnoty trošku jinde.“

Jak tady vypadá vaše práce?

Komunikuju nejvíc s hlavním trenérem Radou. Snažím se naplňovat jeho představy a hráčům dávám určitý servis. Bavím se s nimi a sleduju i metody jejich klubů, aby se nám nekřížily dva směry. Dnes už dokonce i některé manažerské skupiny začínají mít své kondiční trenéry, takže je důležitá výměna informací.

Pustí kluby know-how své práce, abyste víc věděl o jejich aktuálním stavu, parametrech?

S řadou kondičních trenérů v klubech si píšeme maily a vyměňujeme informace, funguje to dobře.

Můžete být, prosím, trochu konkrétnější?

Nechci moc jmenovat, přece jen se jedná o jistá „výrobní“ tajemství. Naposledy jsme dělali test vertikálního výskoku s brankáři. Dan Zítka ho znal už z Anderlechtu. Diagnostický specialista má software, které vyhodnotí výsledky a přesně rozpozná stupeň únavy. Nejde jen o subjektivní pocity.

Jsou hráči v reprezentaci vyspělejší ve schopnosti přijímat odborné podněty o svém těle?

Dostávají servis, ale vzít si ho musejí sami. Záleží na každém, jaký má cíl a charakter, jak je vytrvalý a zda vidí do budoucna. Rád bych připomenul třeba Míru Baranka, který pracoval po autonehodě s těžce zraněnou kyčlí hodně poctivě přes půl roku. A dokázal se vrátit.

Zato Jan Šimák, jemuž jste před jeho nástupem do protialkoholické léčebny také dost věnoval, v Česku, neuspěl. Proč?

Hodně jsme se o tom bavili. Neseděl mu úplně styl hry. A nejspíš mu vyhovuje líp německé prostředí i co se týká systému tréninku, dynamiky.

Pozice kondičního kouče v klubu a v národním týmu se liší asi podobně jako u trenéra. Jeden pracuje s hráči denně, druhý musí umět jen v krátkém čase ovlivnit momentální formu.

Samozřejmě. V klubu můžete dlouhodobě dělat na rychlosti, síle. Znáte přesné údaje ze sporttesterů, máte pravidelnou interakci. Hráči si postupně uvědomují, že potřebují pracovat sami na sobě i po této stránce. U reprezentačního výběru je to jiné. Snažil jsem se studovat v literatuře zejména německý boom okolo Marka Verstegena. Ale i teď jak pracuje Capello v Anglii.

CELÝ EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR S ALEŠEM KAPLANEM ČTĚTE VE ČTVRTEČNÍM VYDÁNÍ DENÍKU.