VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pohár chci konečně zvednout nad hlavu, říká Kordula

Uhersaké Hradiště - Záložník fotbalového Slovácka Michal Kordula chce napočtvrté uspět ve finále Poháru ČMFS.

26.5.2009
SDÍLEJ:

Hráč Slovácka Michal Kordula (vpravo) v duelu s Karvinou. Foto: Deník

Před devíti lety si zahrál Michal Kordula ve finále národního poháru v dresu druholigových Ratíškovic proti Liberci. Překvapení se tenkrát nekonalo. Ratíškovice prohrály 1:2 a vstupenku do pohárové Evropy si odnesl favorit ze severu Čech. To ale není zdaleka vše.

Ještě dvakrát byl Kordula ve finále s Jabloncem, ale pokaždé zvedal trofej soupeř. Ve středu se tak zkušený záložník bude pokoušet o zisk poháru počtvrté. Tentokrát v dresu druholigového Slovácka, které se utká s favorizovanými Teplicemi. Prolomí konečně smolnou sérii?

Před devíti lety jste za tehdy druholigové Ratíškovice nastoupil ve finále poháru proti Liberci. Jak na to utkání vzpomínáte?

Strašně rád, protože tam byla zásluhou našich fanoušků úžasná atmosféra. Tehdy tím zápasem žily celé Ratíškovice. Byl to historický úspěch klubu, i když jsme prohráli.

Ze současných spoluhráčů jste ve finále hrál s Richardem Hrotkem. Už jste si na to spolu vzpomněli?

Richard Hrotek dal v tom zápase dokonce gól. Ještě tam byl Aleš Chmelíček, ten byl ale jenom na tribuně. Myslím, že byl po nějaké operaci nebo měl zranění na ruce. Nějaké vzpomínky už padly, ale nijak zvlášť jsme ten zápas nerozebírali.

Vidíte nějakou podobu v těch finálových duelech?

Podoba je jenom v tom, že s Ratíškovicemi jsme hráli také jenom druhou ligu. Tehdy jsme ale byli daleko větší outsider než dnes se Slováckem. Na naší cestě do finále jsme také měli daleko příznivější los.

Myslíte si tedy, že letošní cesta do finále byla složitější?

Určitě. Letos jsme vyřadili daleko kvalitnější mančafty včetně několika prvoligových klubů. Kladno, Brno, Baník a nakonec i mistra ligy pražskou Slavii – to všechno je síla. Teď jsme si to finále daleko víc zasloužili.

Jaké máte zkušenosti proti fotbalistům Teplic? Jak moc znáte soupeře?

Já osobně znám jenom některé starší hráče jako Verbíř nebo Doležal.

Bavíte se se spoluhráči o tom, že jste vlastně krůček před největším úspěchem v historii klubu?

No tak to je jasné. Já si myslím, že o tom každý ví. Ono se takových důležitých zápasů za ten fotbalový život moc nehraje. Je to obrovská výzva, vyhrát národní pohár. Je to druhá nejprestižnější trofej v našem fotbale.

Kam řadíte toto finálové utkání ve své kariéře?

Byl bych rád, aby to byl po středečním večeru můj nejkrásnější zápas kariéry. Přeji si, abychom to zvládli a zvedli pohár nad hlavu. Není nic horšího, než se dívat na to, jak zvedá pohár soupeř. Já už jsem to zažil třikrát a nikomu to nepřeji, je to strašné.

Finále se hraje na Strahově, kolikrát jste tam nastupoval a jak se vám tam vůbec hraje?

Já ten stadion moc rád nemám. Nastupoval jsem tam v dresu Jablonce, když tam ještě hrávala Slavia. Ani nevím, jestli jsem tam někdy vyhrál. Je tam atletická dráha a celé to působí takovým nefotbalovým dojmem.

Už jste někdy ve své kariéře hrál Evropské poháry?

S Jabloncem jsem si zahrál pohár UEFA proti Austrii Vídeň. Vypadli jsme, ale na konkrétní výsledky si už nevzpomínám.

Kudy vede cesta do pohárové Evropy? Co by podle vás mělo platit na Teplice?

Měli bychom hrát podobně jako se Slavií a Baníkem. Oni jsou favorit. Mají v kádru větší kvalitu, kterou my musíme nahradit větší bojovností. Musíme hrát zezadu, trpělivě a zlobit Teplice z brejků. Nesmíme se ze zápasu podělat a hlavně hrát sebevědomě.

Troufal by jste si odhadnout procentuální šance Slovácka na vítězství?

Je to 50:50, každý zápas přece začíná za stavu 0:0.

To je takové klišé, které používá před utkáním většina trenérů a hráčů. Opravdu si myslíte, že jsou šance vyrovnané?

Já si nemyslím, že by to mělo být jinak. Mají asi větší fotbalovou kvalitu a určitě jsou favorit, ale je to jenom jeden zápas, ve kterém se může stát cokoliv. Proto říkám, že šance na vítězství jsou naprosto stejné.

Pokud by rozhodoval penaltový rozstřel, troufl by jste si jít na penaltu?

Já určitě ne! Já bych se někam schoval. Penaltu jsem kopal naposled někdy v dorostu. V takovém zápase bych šel kopat jako poslední, až za Mirem Filipkem.

Máte od vedení klubu za zisk poháru slíbené nějaké speciální prémie?

Já o ničem nevím, takže si myslím, že ne. Pro mě to ale není vůbec podstatné. Pro mě je nejdůležitější zvednout ten pohár konečně nad hlavu. To by byla nádhera. Já potřebuji jenom zvednou ten pohár, nic víc…

Michal Kordula ve finále Poháru ČMFS:

2000: Ratíškovice – Liberec 1:2

2003: Jablonec – Teplice 0:1

2007: Jablonec – Sparta Praha 1:2

2009: Slovácko – Teplice ???

STANISLAV DUFKA

26.5.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies