VYBERTE SI REGION

Proč Baroš nemluvil s českými novináři? Z hvězdy se stal v zemi štvanec

Ostrava /ROZHOVOR/ - Takhle nějak zřejmě vypadá válečný stav. Na jedné straně barikády novináři, na druhé Milan Baroš. Vyhrál Ligu mistrů s Liverpoolem, byl nejlepším střelcem Eura, za nároďák nasázel 41 gólů. Přesto se snad hůře psalo jenom o některých českých politicích.

22.2.2013
SDÍLEJ:

Milan Baroš se stal hvězdnou posilu Baníku.Foto: Deník/Pavel Sonnek

„Nemám sílu ani chuť s médii bojovat. A nezměnilo se na tom nic ani teď, když jsem se vrátil do Baníku. Nechci nikomu nic dokazovat, přišel jsem jen pomoci svému mateřskému klubu, který se nachází v kritické situaci," řekl v rozhovoru pro Deník Milan Baroš.

V jednatřiceti letech toho máte už doopravdy hodně za sebou. Na kterou část kariéry vzpomínáte nejraději?
Nejsem člověk, který by se rád ohlížel zpátky. Co se stalo, stalo se, beru život tak, jak plyne. Vzpomínek mám samozřejmě spoustu, ale spíše se mi vše vybaví náhodně. Nedávno jsem v televizi viděl zápas Česko Nizozemsko z ME v Portugalsku. Bylo to fajn, zase jsem si ty okamžiky připomněl, ale že bych někde na internetu hledal záznam, tak to určitě ne. Asi je to i tím, že roky přibývají. Když jsem byl mladší, tak jsem věci víc prožíval.

Kdy jste byl v kariéře nejšťastnější?
Vždycky si najdu něco pozitivního. I teď jsem šťastný, že jsem se vrátil do Ostravy a mohu se potkat s lidmi, které jsem třeba dvanáct let neviděl. Samozřejmě i během kariéry jsem měl nějaké cíle, a když něčeho dosáhnete, jste spokojený. Vyhrál jsem Ligu mistrů, uspěli jsme na Euru v Portugalsku, z pohledu rodiny jsem prožil úžasné chvíle v Turecku, kde se nám narodili dva kluci. To je asi největší štěstí, které může člověk vůbec prožít.

Z portugalské party zůstali v národním týmu už jen Tomáš Rosický a Petr Čech. Jste s některým z nich v kontaktu?
Nejčastěji jsem býval s Tomášem Ujfalušim, protože jsme spolu hráli za Galatasaray. Jinak během sezony není moc příležitostí. Čas od času si zavolám s Tomášem Rosickým, Markem Jankulovským, René Bolfem. Teď budu doma, tak se s Markem a Rendou budu určitě potkávat častěji.

Vytvořil jste údernou a úspěšnou útočnou dvojici s Janem Kollerem. Jak to máte s ním?
S Dinem jsme se viděli akorát jednou v Monaku, a že bychom si volali, to ne. Rozhodně to však neznamená, že bychom nebyli kamarádi nebo snad dokonce byli nějací rozhádaní. V každém týmu se prostě vytvoří určité skupiny podle věku. Já byl tehdy v nároďáku za holuba a spíše jsem držel basu se svými vrstevníky, se kterými jsme se znali z jednadvacítky. Dino už patřil k mazákům, víc se bavil s Pavlem Nedvědem, Karlem Poborským, Vráťou Lokvencem.

Vybavíte si, kdy jste naposledy mluvil s trenérem Karlem Brücknerem?
Vůbec netuším, ale s Baníkem hrajeme na jaře v Olomouci, tak se třeba přijde podívat. Určitě bych se s ním rád pozdravil.

Posila Milan Baroš na společném tréninku Baníku.Vzpomenete si někdy na něj? Byl to podle vás doceněný trenér?
V žádném případě (důrazně)! Ale nejde jen o trenéra, doceněný nebyl ani Pavel Nedvěd, který vyhrál Zlatý míč. Já si pamatuju, jak na něj během zápasu lidi pískali. U nás je strašně těžké získat na vážnosti. Bulvár má obrovský vliv a z mého pohledu, bohužel, i převahu nad seriózními médii…

Mluvíte z vlastní zkušenosti?
Já tu nechci připomínat úspěchy Karla Brücknera, který pro náš fotbal odvedl neskutečnou práci. Měl už úspěchy s jednadvacítkou, pak i s nároďákem. Jenže na Euru ve Švýcarsku jsme nepostoupili ze skupiny a psalo se: Brücknere, vypadni, jsi starý, nemáš tu co dělat. To se mě hodně dotklo.

Jaký vůbec máte názor na české novináře?
Někdy jsem si říkal, že lidé musejí mít opravdu žaludek dělat tuhle práci. U nás je problém, že lidé si přečtou článek, který je třeba jen z deseti procent pravdivý, ale bezmezně mu věří. Můžete dělat cokoliv, jenže pravda už nikoho nezajímá. Já si o sobě přečetl tolik lží, že si to neumíte představit.

Například?
Vždyť to je pořád dokola. Třeba že jsem se popral v šatně s trenérem, spoluhráčem. Nebo že jsem močil na veřejnosti.

Zrovna v Turecku vás ale u toho močení dokonce vyfotili…
No vidíte, a nikoho nezajímalo, jak to bylo. Jel jsem taxíkem a nikde nebyla žádná benzinová pumpa. Už jsem to nemohl vydržet, tak jsme zastavili a já odběhl do parku. Bohužel za mnou jelo auto a někdo mě vyfotil. Protože jsem Baroš, tak po tom média skočila. Co se dá dělat, stalo se. Řekněte, koho někdy něco podobného nepostihlo. Tohle umím překousnout. Mně ale vadí, že se tyhle pseudokauzy pak pořád vytahují a dokola opakují.

Proto jste přestal mluvit s českými novináři?
Už jsem na to neměl sílu, donekonečna něco vysvětlovat. Bylo pro mě nejlepší řešení, abych se soustředil na to, co dělám. Nebyl jsem první ani poslední, ale už se to prostě nedalo vydržet.

Milan Baroš (vlevo) a Giannis Maniatis z Řecka.Ale to, že jste na posledním Euru s médii nemluvil, vám v Česku moc nepomohlo.
Byl jsem z toho opravdu unavený a navíc jsem věděl, že po Euru v národním týmu skončím. Jasně, spousta fanoušků na mě byla za to naštvaná, ale já už prostě rezignoval a nechtěl jsem se k ničemu vyjadřovat. Dostal jsem se do situace, že ať bych řekl cokoliv, stejně by se to obrátilo proti mně.

Po návratu do Baníku jste ale ochoten si s českými novináři opět popovídat…
Mediální humbuk okolo mě je logický, protože i to je součást mého působení v Baníku. Chci klubu pomoci a vím, že i tyhle věci k tomu patří. Nečiní mi problém mluvit po zápasech a na tiskovkách, ale speciální profilové rozhovory s nějakým focením, to vážně rád nemám. Teď chci co nejvíc pomoci Baníku, takže budu dělat maximum nejen na hřišti. Je ale jasné, že pokud půjdu ještě hrát do ciziny, tak se českým fanouškům zase odmlčím.

Není v naší národní povaze, že nedokážeme ocenit lidi, kteří něco dokázali?
O fotbale se u nás všeobecně píše málo pozitivně. Spíše se pořád hledají nějaké skandály, aféry a podobně. Vezměte si třeba Tomáše Hübschmana, který hraje už řadu sezon skvěle za špičkový klub v Doněcku, ale u nás o něm není vůbec slyšet. Tomáš Ujfaluši měl fantastické sezony ve Španělsku nebo v Turecku, ale česká média o něm v nadsázce napsala jen ve chvíli, kdy zajel do kotníku Messiho. Najednou vyjde titulek: Vrah Ujfaluši. A píše se o tom tři dny. Je to normální?

S bulvárem jste se ale musel setkat také v Anglii. Neříkejte, že tam se k fotbalistům chovají jinak.
Taky Rooney něco udělá, třeba se i popere v baru, a bulvár to samozřejmě napíše. O. k. Tak to má být, lidé to chtějí a mají právo o tom vědět. Ale za tři dny je úplný klid. A to nemluvím o tom, že za rok si nedovolí nikdo tuhle věc vytáhnout. Je to dáno i tím, že v Anglii berou fotbal úplně jinak než u nás doma. Chodí na něj osmdesát tisíc lidí a všichni hráči jsou pro ně modly.

U nás to tak není.
Je to pravda, vždyť u nás chodí na reprezentaci pět tisíc, na ligu někde dva. Český fotbal by měl ještě více s fanoušky pracovat. Já vím, že všechno je o penězích, kterých u nás ve sportu všeobecně moc není. Ale já se díval třeba na pořady z turecké ligy, které se během víkendu vysílají od rána do večera. A pak jsem čekal v neděli večer na naše Dohráno. Nechci to kritizovat, ale ten rozdíl byl šílený!

Milan BarošPovídejte.
Televizní šot ze zápasu Liberce měl snad minutu a z toho polovinu času zabral záběr, jak někdo loví balon z řeky. To srovnání mi přišlo naprosto brutální. Ale teď jsem četl, že by se liga měla hrát ve třech dnech a v televizi by se snad měl vysílat nějaký delší souhrnný pořad. To je podle mě správná cesta.

Zájem o naši ligu zvednete určitě i vy. Nemáte z reakcí fanoušků strach?
Vůbec ne. Problém by byl, pokud by na mě pískali fanoušci Baníku, ale jinak ne. Jsem zvyklý, že když přijedu ven, tak se na mě píská a nadává se mi. To je všude stejné. V Turecku na mě házeli mince a zapalovače, takže z toho pohledu jsem připravený skoro na všechno. Já navíc věřím, že kluci z našeho kotle budou na jaře jezdit ve velkých počtech a my se budeme všude cítit jako doma.

Autor: Aleš Uher

22.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies