VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tomáš Vaclík: V Ústí jsem chytal za Vítkovice. Jsem zvědavý na nový stadion

/ROZHOVOR/ – Fotbalový národní tým čeká historická premiéra v Ústí nad Labem. Češi se zde utkají s Litvou, pro gólmana Tomáše Vaclíka však nepůjde o první návštěvu krajské metropole. Reprezentační jednička si na severu Čech zachytala před více jak sedmi lety za mateřské Vítkovice. Od té doby se ale ústecký svatostánek změnil k nepoznání.

18.3.2017
SDÍLEJ:

Tomáš Vaclík.Foto: Deník/Lukáš Kaboň

„V Ústí jsem chytal ještě za Vítkovice, což je strašně dlouhá doba. Teď je v Ústí nový stadion, a zajímá mě, jak se prostředí změnilo," těší se na návrat do Ústí sedmadvacetiletá opora mistrovské Basileje a hvězda švýcarské ligy, která Deníku poskytla exkluzivní rozhovor. V něm Vaclík pohovořil i o své budoucnosti.

Více o zápasu reprezentace v Ústí: Ústí se chystá na sportovní událost roku, přijede repre

Ve středu 22. března vás čeká první letošní přípravný duel. V Ústí jde o premiéru, je vyprodáno, jak se těšíte?
Jsem hlavně zvědavý, jak se změnilo prostředí v Ústí. Zápas s Litvou bude především velmi dobrá prověrka na zápas v San Marinu. Chceme uhrát takový výsledek, který nás dobře naladí.

Po Petru Čechovi jste převzal roli reprezentační jedničky. Je to pro vás velká výzva dotáhnout tým na mistrovství světa?
Výzva to je obrovská. Už jako malý jsem snil o tom, že se dostanu do zahraničí a reprezentace, což se mi splnilo v obou případech. A mistrovství světa? Ve fotbale to je největší možná událost a zažít něco takového na vlastní kůži by bylo v reprezentačním dresu skvělé. Nicméně před sebou ještě máme velmi dlouhou cestu. Ale budeme bojovat, to můžu slíbit za všechny.

Pod novým trenérem Karel Jarolímem se ale mužstvu v kvalifikaci příliš nedaří. Zatím jste porazili jen Norsko…
Do kvalifikace jsme nevstoupili podle představ, nemá cenu nic zastírat. Je to umocněné i tím, že jsme z prvních čtyř zápasů hráli tři doma a máme jen pět bodů. Takže teď musíme ztráty dohánět venku. První úkol je po přípravě s Litvou hned v San Marinu a v červnu do Norska můžeme jet na naprosto zlomový zápas. Tato dvě utkání naznačí víc o našich postupových šancích. Pokud nezaváháme, zůstaneme stále ve hře.

Co se změnilo s nástupem Jarolíma, který po Euru nahradil Pavla Vrbu?
Neřekl bych, že jsou nějaké významné změny v týmovém režimu, na tom se ani během reprezentačních srazů ani moc vymyslet nedá. Ano, každý trenér má své představy, ale nejde o úplně radikální zásahy. Zásadní je především to, jak se po loňském Euru ve Francii změnil celý náš tým. Skončilo několik velmi zkušených kluků, kteří toho tady odehráli spoustu, a projevilo by se to na každém mužstvu. Teď zase přišli mladí a hladoví kluci, kteří hrají první kvalifikaci a v reprezentaci se teprve rozkoukávají. Také já jsem vlastně poprvé v kvalifikaci v základní sestavě… Takže logicky chvíli potrvá, než si všechno sedne. Důležité je, že tady máme pořád dobrou partu. Na tom se nezměnilo nic a můžeme na tom stavět.

Jak dlouho jste vstřebával neúspěch na loňském Euru?
Samozřejmě jsem zklamání vnímal. Byť jsem byl náhradníkem Petra Čecha a do zápasů nezasahoval, tak jsem logicky chtěl, abych atmosféru turnaje zažíval co možná nejdéle. Samozřejmě to všechno vnímáte trošku jinak, než když stojíte přímo na hřišti a můžete něco sám ovlivnit… Mrzelo mě vyřazení po základní skupině, sám jsem věřil i v naše lepší výkony. Takže to celé skončilo rozpačitě. Na druhou stranu jsem se po nějakých dvou týdnech hlásil zpátky v Basileji a s novou sezonou člověk na to špatné rychleji zapomíná. A hlavně se nerad pitvám v tom, co bylo…

S Basilejí míříte k obhajobě titulu, v čele máte obrovský náskok… Je další triumf pro Basilej povinností?
Vnímám to podobně, Basilej má našlápnuto k osmému titulu za sebou a dvacátému celkově, což je vynikající vizitka. I proto se k tomu upínáme, abychom vše zvládli. Navíc jsme ve hře ve Švýcarském poháru, což nabízí možnost získání „double". Basilej má zkrátka silnou pozici a teď to dlouhodobě potvrzuje. Vážím si toho, že můžu být součástí tak dominantního klubu, který funguje skvěle po všech stránkách.

Dostal jste se do nejlepší jedenáctky švýcarské ligy za loňský rok, navíc jste byl poněkolikáté zvolen nejlepším brankářem soutěže. Jak si tohoto ocenění vážíte?
Jsem za to rád, jde to ruku v ruce s dobrými výsledky týmu, což je dvojnásob příjemné. Vnímám to také jako ocenění práce celého klubu, kterému ze své pozice můžu nějakým způsobem pomáhat. Doma jsem nikdy nejlepším brankářem ligy nebyl a až ve Švýcarsku se to změnilo. Ale hlavní pro mě jsou jednoznačně pořád týmové trofeje.

V letošní Lize mistrů jste neprošli ze skupiny a nedostali se ani do Evropské ligy. Bylo to pro Basilej velké zklamání?
Zklamání to bylo pro všechny – hráče, klub i fanoušky. Nesplnili jsme jeden z velkých cílů, tedy pokračovat v pohárech i na jaře. Postup v Lize mistrů v těžké skupině v konkurenci Arsenalu a PSG byl spíš snem, přes Razgrad jsme ale měli jít dál ze třetího místa do Evropské ligy. Nehráli jsme úplně špatně, třeba v Paříži jsme měli neskutečnou smůlu a nastřelili tři tyčky. S Razgradem jsme doplatili na horší skóre ze vzájemných zápasů… Čtvrté místo nás štvalo všechny.

V Basileji už působíte dlouho, neuvažujete o změně dresu? Údajně máte nabídky z nejlepších světových soutěží…
Jsem maximálně spokojený v Basileji, ale osobní ambice mám taky. V klubu jsem však vázaný dlouhodobou smlouvu do roku 2021 a záleží hlavně na něm, jaké se mnou bude mít záměry. Rozhodně to není tak, že bych chodil po Basileji s tím, že chci odejít. Absolutně nemám důvod někam utíkat za každou cenu: jsem ve špičkovém klubu a krásné zemi, kde se líbí rodině, mám vedle sebe skvělého parťáka Marka Suchého… Opravdu tomu nechávám volný průběh. Třeba se někdy věci seběhnou tak, že můj přestup bude dobrým řešením pro všechny strany.

Čtěte také: Na přípravný zápas fotbalové reprezentace s Litvou je vyprodáno

Autor: Pavel Mikeš, Pavel Přibyl

18.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Nejčastějšími riziky pro zaměstnance na evropských pracovištích jsou stres a problémy pohybového aparátu, zejména zad a rukou.
10

Odškodné za bolavá záda? Zničí nás to, tvrdí o návrhu firmy

Maria Šarapovová na exhibici v Las Vegas.
14

Pohledem Vojtěcha Žižky: O Máše a pokrytectví

Kde je farmářský trh s kvalitním jídlem? To si lidé musí povědět mezi sebou

Kus nebo třeba jen kousek vlastního pozemku? V Praze to má málokdo. Ani s dostatkem času nebo i chuti hrabat se v hlíně to občas není růžové. Právě v metropoli se tak staly fenoménem farmářské trhy.

Vakcíny proti tetanu docházejí. Lékaři při přeočkování upřednostňují starší děti

V dětské ambulanci v Kunštátě na Blanensku předminulý týden vypotřebovali poslední Boostrix Polio. Vakcínu, kterou povinně přeočkovávají deseti až jedenáctileté děti proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně. A několik měsíců ji ani nedoobjednají. Dodavatel oznámil přerušení výroby. „Potřebujeme obnovu dodávek hned, začínáme mít nenaočkované děti," přiblížila tamní lékařka Marie Neníčková.

Američané jsou v Koreji zatím bezzubí. Nesestřelí balistické střely KLDR

Flotila USA v čele s letadlovou lodí Carl Vinson se vytrvale přibližuje Korejskému poloostrovu. V prostoru by měla být do několika desítek hodin. Svaz disponuje takřka kompletním arsenálem zbraní - střelami země-země Tomahawk, stíhačkami Super Hornet, protilodními střelami. Zatím však chybí výzbroj, která by dovedla zasáhnout severokorejské balistické střely.

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies