VYBERTE SI REGION

Vydra by si rád na půdě Baníku připomněl góly: Lidé nás poženou, vyhrajeme

Ostrava /ROZHOVOR/ - Návrat na místo činu. Útočník Matěj Vydra je zpět v Ostravě. A hlavně ve Vítkovicích. Právě zde, ještě na starém a rozpadajícím se stadionu, prožil na jaře 2010 úžasnou domácí premiéru v ostravském dresu. Baník porazil silný Jablonec 4:1 a tehdy osmnáctiletý forvard se na triumfu podílel dvěma góly, které vstřelil v závěrečných minutách.

11.10.2016
SDÍLEJ:

Matěj VydraFoto: ČTK

„Baník mi pomohl. Dostal jsem šanci v lize a toho si vážím," uvědomuje si Vydra, který pak po sezoně, v níž vstřelil čtyři ligové branky, zamířil do italského Udine.

Teď se na městský stadion vrátil, aby pomohl reprezentaci v kvalifikační bitvě proti Ázerbájdžánu. „Chtěl bych být opět gólový, vítězný a celkově úspěšný," směje se Matěj Vydra.

Loni vás duel v Ostravě proti Srbům minul. Vzpomněl jste si na zápas s Jabloncem z roku 2010, když jste přijel?
Právě proto, že jsem tady minulý rok nebyl, tak jsem se na nový stadion těšil. Musím říct, že na góly ve Vítkovicích se zapomenout nedá. Vzpomínky to jsou krásné. Byl to první domácí zápas v Baníku, vystřídal jsem a hned jsem dvakrát skóroval. I proto se do Ostravy rád vracím. Když jsem zjistil, že tady budeme hrát, moc jsem se těšil. Navíc jsme tehdy ten zápas zvládli a vyhráli.

Co se vám po takřka sedmi letech z angažmá v Baníku vybaví jako první?
Samozřejmě Bazaly. Vím, že tady byli skvělí fanoušci, což většina potvrdila při nedávném derby s Opavou, které bylo vyprodané, byť se jedná jen o druhou ligu. Toho by si lidé měli vážit, protože to jen tak někde nenajdete. Bohužel, celou atmosféru zkazili ti, kteří vběhli na hřiště. Jinak to ale bylo krásné a fandové tady potvrdili, že jsou výborní a pro klub žijí.

Podle toho, jak mluvíte, to vypadá, že Baník stále sledujete. Bez ohledu na to, že v Ostravě už je jen druhá liga.
Já hraji také druhou ligu (smích). Ale jinak pochopitelně Baník sleduji, a také Jihlavu. Sice nekoukám na samotné zápasy, ale výsledky mě zajímají.

Na Bazalech jste nakonec působil půl roku. Přesto ve vás toto angažmá zanechalo takovou stopu?
Určitě. Vím, že tehdy na to byly kritické hlasy, ale prostě to vyšlo tak, že jsem se po pár měsících stěhoval do Itálie. Když se ale za tím zpětně ohlížím, tak jsem strašně moc rád, že ten přestup vyšel. I když začátky v zahraničí jsou vždy těžké, zvlášť pro mladého hráče, tak teď už tam jedu asi sedmou sezonu a nemohu si na nic stěžovat.

Co vás však netěší, je fakt, že národní tým má po dvou zápasech kvalifikace pouze bod. Po domácí ztrátě se Severním Irskem jste naposledy nestačili na Německo.
Musím přiznat, že jsem dlouho po zápase nespal. Usnul jsem snad až ve tři ráno, pak jsme dlouho cestovali do Ostravy. Důležitá byla také regenerace, což pro mě zase takový problém není, jelikož ve druhé anglické lize hrajeme běžně v rytmu sobota-úterý-sobota, takže jsem na to zvyklý a už vím, co moje tělo potřebuje. S Německem jsme chtěli být odvážní a hrát dopředu, bohužel se to nedařilo. Na domácích bylo vidět, že si strašně věří na míči. Nebáli se dát těžkou přihrávku, dotyčný ji pak zase v pohodě zpracoval. Bez obav si udělají o jeden dotek navíc, vyhoví si. V tom byl hlavní rozdíl, a proto jsme prohráli 0:3.

Nejste trochu nervózní z toho, že se vám ani týmu nedaří v ofenzivě? Na účtu vstřelených branek svítí nula.
Jako útočník nemůžete být spokojený, když ani neohrozíte bránu. A po takovém výsledku tuplem ne. Když vám to tam nepadá, je to nepříjemné a musíte hledat cestu. My věříme, že se nám to dnes podaří. Ázerbájdžán je v uvozovkách neznámé mužstvo, ale dnes už umí běhat i pracovat s míčem každý. Navíc oni mají šest bodů, my jeden. A nelze se vymlouvat na těžký start. Máme jasný cíl: za každou cenu zvítězit. Osobně bych ve Vítkovicích chtěl být opět gólový, vítězný a s týmem úspěšný.

Koneckonců český tým má soupeři co vracet. V roce 2009 s ním prohrál přátelský zápas v Emirátech.
To vůbec nevím, to jste mě překvapili. To už je hodně dávno, já měl asi svých starostí dost (smích). Nemyslím, že ve skupině je lehký soupeř, a když jej podceníte, tak můžete jednoduše prohrát. Dnes se to ale snad nestane. Věřím, že bude vyprodáno, lidé nás poženou, my podáme dobrý výkon a vyhrajeme.

Autor: David Hekele

11.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies