VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vydra by si rád na půdě Baníku připomněl góly: Lidé nás poženou, vyhrajeme

Ostrava /ROZHOVOR/ - Návrat na místo činu. Útočník Matěj Vydra je zpět v Ostravě. A hlavně ve Vítkovicích. Právě zde, ještě na starém a rozpadajícím se stadionu, prožil na jaře 2010 úžasnou domácí premiéru v ostravském dresu. Baník porazil silný Jablonec 4:1 a tehdy osmnáctiletý forvard se na triumfu podílel dvěma góly, které vstřelil v závěrečných minutách.

11.10.2016
SDÍLEJ:

Matěj VydraFoto: ČTK

„Baník mi pomohl. Dostal jsem šanci v lize a toho si vážím," uvědomuje si Vydra, který pak po sezoně, v níž vstřelil čtyři ligové branky, zamířil do italského Udine.

Teď se na městský stadion vrátil, aby pomohl reprezentaci v kvalifikační bitvě proti Ázerbájdžánu. „Chtěl bych být opět gólový, vítězný a celkově úspěšný," směje se Matěj Vydra.

Loni vás duel v Ostravě proti Srbům minul. Vzpomněl jste si na zápas s Jabloncem z roku 2010, když jste přijel?
Právě proto, že jsem tady minulý rok nebyl, tak jsem se na nový stadion těšil. Musím říct, že na góly ve Vítkovicích se zapomenout nedá. Vzpomínky to jsou krásné. Byl to první domácí zápas v Baníku, vystřídal jsem a hned jsem dvakrát skóroval. I proto se do Ostravy rád vracím. Když jsem zjistil, že tady budeme hrát, moc jsem se těšil. Navíc jsme tehdy ten zápas zvládli a vyhráli.

Co se vám po takřka sedmi letech z angažmá v Baníku vybaví jako první?
Samozřejmě Bazaly. Vím, že tady byli skvělí fanoušci, což většina potvrdila při nedávném derby s Opavou, které bylo vyprodané, byť se jedná jen o druhou ligu. Toho by si lidé měli vážit, protože to jen tak někde nenajdete. Bohužel, celou atmosféru zkazili ti, kteří vběhli na hřiště. Jinak to ale bylo krásné a fandové tady potvrdili, že jsou výborní a pro klub žijí.

Podle toho, jak mluvíte, to vypadá, že Baník stále sledujete. Bez ohledu na to, že v Ostravě už je jen druhá liga.
Já hraji také druhou ligu (smích). Ale jinak pochopitelně Baník sleduji, a také Jihlavu. Sice nekoukám na samotné zápasy, ale výsledky mě zajímají.

Na Bazalech jste nakonec působil půl roku. Přesto ve vás toto angažmá zanechalo takovou stopu?
Určitě. Vím, že tehdy na to byly kritické hlasy, ale prostě to vyšlo tak, že jsem se po pár měsících stěhoval do Itálie. Když se ale za tím zpětně ohlížím, tak jsem strašně moc rád, že ten přestup vyšel. I když začátky v zahraničí jsou vždy těžké, zvlášť pro mladého hráče, tak teď už tam jedu asi sedmou sezonu a nemohu si na nic stěžovat.

Co vás však netěší, je fakt, že národní tým má po dvou zápasech kvalifikace pouze bod. Po domácí ztrátě se Severním Irskem jste naposledy nestačili na Německo.
Musím přiznat, že jsem dlouho po zápase nespal. Usnul jsem snad až ve tři ráno, pak jsme dlouho cestovali do Ostravy. Důležitá byla také regenerace, což pro mě zase takový problém není, jelikož ve druhé anglické lize hrajeme běžně v rytmu sobota-úterý-sobota, takže jsem na to zvyklý a už vím, co moje tělo potřebuje. S Německem jsme chtěli být odvážní a hrát dopředu, bohužel se to nedařilo. Na domácích bylo vidět, že si strašně věří na míči. Nebáli se dát těžkou přihrávku, dotyčný ji pak zase v pohodě zpracoval. Bez obav si udělají o jeden dotek navíc, vyhoví si. V tom byl hlavní rozdíl, a proto jsme prohráli 0:3.

Nejste trochu nervózní z toho, že se vám ani týmu nedaří v ofenzivě? Na účtu vstřelených branek svítí nula.
Jako útočník nemůžete být spokojený, když ani neohrozíte bránu. A po takovém výsledku tuplem ne. Když vám to tam nepadá, je to nepříjemné a musíte hledat cestu. My věříme, že se nám to dnes podaří. Ázerbájdžán je v uvozovkách neznámé mužstvo, ale dnes už umí běhat i pracovat s míčem každý. Navíc oni mají šest bodů, my jeden. A nelze se vymlouvat na těžký start. Máme jasný cíl: za každou cenu zvítězit. Osobně bych ve Vítkovicích chtěl být opět gólový, vítězný a s týmem úspěšný.

Koneckonců český tým má soupeři co vracet. V roce 2009 s ním prohrál přátelský zápas v Emirátech.
To vůbec nevím, to jste mě překvapili. To už je hodně dávno, já měl asi svých starostí dost (smích). Nemyslím, že ve skupině je lehký soupeř, a když jej podceníte, tak můžete jednoduše prohrát. Dnes se to ale snad nestane. Věřím, že bude vyprodáno, lidé nás poženou, my podáme dobrý výkon a vyhrajeme.

Autor: David Hekele

11.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Lubomír Bystroň nacistický poklad na Budišovsku hledá už více než dvacet let.
DOTYK.CZ
4

Nacistický poklad na Budišovsku: reálná možnost anebo čirá utopie?

S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla.
4

VIDEO: S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla

VIDEO: Tenistům budou na turnaji v Brazílii nosit míčky psi

K noze! Přines! Tyto povely opět uslyší tenisoví fanoušci na antukovém turnaji v Sao Paulo. Jak to? Hráčům totiž budou během rozehrání dělat společnost netradiční pomocníci. Míčky jim budou sbírat psi z útulku.

V obchodě už jen s účtenkou. Startuje EET

Malé krámky i velké supermarkety. Řeznictví, pekařství, trafiky nebo třeba prodejny textilu a obuvi. Tam všude už ve středu dostanete – nebo byste alespoň teoreticky měli dostat – povinnou účtenku.

Kdo neumí, ten učí? Může to být ale naopak

Ministerstvo školství chce, aby všude před tabulí stáli kvalitní lidé, kteří rozumějí svému oboru a zároveň mají požadované pedagogické vzdělání. Ne vždy se to potkává s realitou. Kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie je kupříkladu velký nedostatek. Nejde o planý poplach, neboť zatímco před revolucí třeba obor učitelství fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK absolvovalo na 150 lidí ročně, v posledních letech je to necelá desítka.

Národní park Křivoklátsko? Kraj znovu otočil

Současný stav ochrany přírody na Křivoklátsku je dostačující, říká Ivo Šance.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies