Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Někdejší kouč Sparty a národního týmu se v roli lodivoda Jihlavy vyjádřil k rozhodujícímu momentu utkání se Zlínem, kdy se jeho svěřenec Antonín Rosa přiznal k teči, což nakonec rozhodlo po porážce jeho týmu. Na pozápasové tiskové konferenci nabídl dva úhly pohledu. Rosu ocenil, ale také se zamyslel nad tím, jestli by si rozhodčí v takových situacích neměli umět poradit sami.

Jak už bývá u jeho osoby, která na část fotbalové veřejnosti působí jako červený hadr na býka, zvykem, vybrali si zainteresovaní z vyjádření jen to, co se jim hodí do krámu. Z Bílka se tak během víkendu stal necharakterní člověk, který chudáka Rosu pokáral. Je pravdou, že si mohl svou domněnku o práci rozhodčích nechat pro sebe, ale zase na druhou stranu.

Zlínští se po odpískání ofsajdu seběhli k sudímu Aredeleánovi jako vosy a rozhodně se k němu nechovali jako v rukavičkách. Jeden z nich do něj strčil tak, že se arbitr otočil o 180 stupňů. Rozohněná debata plná agresivních gest hostujících hráčů pokračovala, stejně jako pátrání po tom, co se vlastně stalo. A najednou – zvuk píšťalky a ukazováček namířený ke středovému kruhu – gól platí.

Pokud se k tomu přičte ještě situace ze závěru zápasu, kdy jeden ze zlínských hráčů evidentně natahoval čas poleháváním, zřejmě na oplátku Rosova gesta fair play, není se co divit, že se trenér poraženého mužstva bojujícího o záchranu nad prací rozhodčích zamyslí. Neřekl nic, co by neřekl jiný trenér na jeho místě. Bílek svou roli zvládl s nadhledem, to, co se děje okolo, je jen vykonstruovaný hon

TAKÉ ČTĚTE: Hrdina Rosa o gestu fair play: Dělat mrtvého brouka? Byl bych za blbce