VYBERTE SI REGION

Z lavičky Hradce až do "repre". Mareš prožívá pohádku: Krásné pocity

Mladá Boleslav - Lepší budíček si fotbalista Petr Mareš mohl těžko představovat. V úterý ráno ho probudil telefonát, že se má hlásit v národním týmu. A večer už prožíval reprezentační debut. Navíc svým výkonem si řekl o to, aby nešlo o ojedinělou záležitost.

16.11.2016
SDÍLEJ:

Lasse Schöne z Dánska a český reprezentant Petr Mareš.Foto: ČTK/Petrášek Radek

"Pocity jsou to krásné. Hezčí by bylo, kdybychom se rozloučili vítězstvím a já bych proměnil nějakou ze šancí, kterou jsem měl, ale jinak jsou to pěkné první dojmy. Zápas jsem si užil," řekl Mareš novinářům. "Byl to pro mě ráno takový příjemný budíček, že se dneska nebudu připravovat s Mladou Boleslaví, ale připojuji se k reprezentaci," dodal.

V týmu mohl být už před měsícem, ale o dodatečnou pozvánku přišel vinou zranění. "Upřímně musím říct, že jsem už nevěřil, že bych se letos do národního týmu dostal. Připravoval jsem se normálně s Mladou Boleslaví, už jsem na reprezentaci ani nemyslel, ale stalo se a je to pro mě takový malý sen, ze kterého bych se nechtěl probudit," uvedl pětadvacetiletý záložník.

Právě Mladé Boleslavi vděčí za to, že jde jeho kariéra strmě nahoru. V úvodu sezony se těžko probojovával do sestavy Hradce Králové a naskakoval často jako náhradník. Po přestupu do Boleslavi se však ihned zařadil mezi opory a rázem přišla i reprezentace.

"Je to taková malá pohádka. V Hradci jsem od začátku ani nehrál. Trenér mě stavil na beka, pak vypadli nějací hráči ve středu zálohy, kde je můj post. Tak jsem tam naskočil a chytil jsem se šance. Pokračování už všichni známe. V Boleslavi se zranil Jakub Rada, angažovali mě, já jsem jim to chtěl splatit, podávat dobré výkony, což se mi podařilo a vyústilo to v to, že jsem teď tady," popisoval s úsměvem Mareš.

Trenéra Jarolíma dobře zná

I když se v národním týmu ocitl narychlo, stihl být nervózní. "Když jsem sem přijížděl mezi kluky, tak jsem nervózní byl, nebudu říkat, že ne. Ale na rozcvičce to opadlo. Jak jsem nastoupil na hřiště, tak mě kluci povzbudili, ať se chytnu. Prvním dotekem s balónem ze mě nervozita spadla a zbytek utkání jsem si užil," řekl.

Pomohlo mu, že se s mnoha hráči znal z mládežnických reprezentací a dobře znal i trenéra Karla Jarolíma, pod kterým začínal ve Slavii. "Byl to můj první trenér v dospělých. Přivítal mě tady tak, že mi řekl, že dostanu šanci, tak ať ji chytnu za pačesy. Doufám, že jsem mu alespoň trošku splatil tu příležitost dostat se do sestavy," prohlásil Mareš.

Mrzelo ho jen to, že nevyužil některou ze svých šancí. Jednou už gólmana překonal, ale gól odvrátil vracející se obránce.

"Chtěl jsem co nejrychleji vystřelit, protože jsem věděl, že mě dobíhají obránci, ale bohužel mi balón sjel po pravé noze. Byla škoda, že to následně Krmenčík nedorazil. Ve druhé šanci mě také dobíhali obránci, tak jsem se taky pokusil co nejrychleji vystřelit, ale bohužel to nevyšlo. Možná jsem mohl dát míč ještě pod sebe Krmenčíkovi, ale to už teď nezměním," řekl Mareš.

ČTĚTE TAKÉ: První zápas, první gól. Jsem strašně šťastný a naměkko, přiznal Barák

Autor: ČTK

16.11.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies