VYBERTE SI REGION

Zvládne Baník jaro pod novým koučem? Frňka: Celá kabina je už natěšená

Ostrava /ROZHOVOR/ - Dva dny před ostrým jarním startem šířil pozitivní náladu. Trenér Baníku Ostrava Petr Frňka je nažhavený a svému týmu věří. A navíc není před vlastní prvoligovou trenérskou premiérou nijak zvlášť nervózní. „Sobotní zápas v Teplicích není o Petrovi Frňkovi, o nějakém FC Frňka, ale je to o Baníku Ostrava," říká v rozhovoru třiačtyřicetiletý kouč pátého celku prvoligové tabulky.

20.2.2015 1
SDÍLEJ:

Noví trenéři Baníku Petr Frňka a Petr Samec nejsou zatím ze zablokovaných přestupů nervózní.Foto: DENÍK/Pavel Sonnek

Takže žádná nervozita ve vás nebují a spíte normálně?
Jo, normálně spím. Jasně, napětí je cítit, ale to je před každým zápasem, ale bezesnou noc, si myslím, mít nebudu.

Jak to s vámi je před premiérovými zápasy? Jste trémista, nebo naopak nedočkavý typ?
Těším se. A mám pocit, že i kluci v kabině jsou už natěšeni, až se začnou hrát mistráky. A nic z toho nemá co dělat s nervozitou nebo nějakým přehnaným emočním vypětím.

V závěru přípravy jste dosáhli řady cenných vítězství. Je to před nadcházejícími čtrnácti ligovými zápasy pro vás cenné, nebo tomu až zase tolik váhy nepřikládáte?
Rozhodně je to pozitivní. U toho je hlavně dobré, že kvalita hry šla pořád, dá se říct, nahoru. Tohle všechno nám samozřejmě dělalo radost a bylo to fajn.

Máte pocit, že je tým na jaro připravený, nebo je ještě něco, co se třeba úplně doladit nepovedlo?
Víte, na mám svou představu o tom, jak by měl vypadat dokonalý fotbal. Takže vždycky je co zlepšovat. Ale taky je pravda, že každý tým má nějaká zakolísání a výkyvy. Máme je a budeme mít i my. I proto si myslím, že pořád máme na čem pracovat. Na druhé straně jsme však udělali spoustu práce. Nechci ale soupeřům vykládat karty a říkat, co nás ještě trápí.

Když jste zahájil přípravu, určitě jste měl představu o tom, kde Baník těsně před ligou bude. Jak se vaše představy shodují se současnou realitou?
Asi se budete divit, ale já to bral tak, že tohle je nepopsaný list papíru, do kterého jsme od ledna společně všichni, kteří v Baníku spolupracujeme, začali psát první důležité věci. Do Baníku jsem se žádnými přehnanými očekáváními nešel. A bylo by to i nefér, kdybych si stavěl vzdušné zámky, kdybych měl na někoho neadekvátní nároky. Bral jsem to tak, že se na tu práci těším, a že vím, že každá práce má nějaký vývoj. Teď vidím, že kluci se pořád zlepšují, takže jen doufám, že se to ještě nezastavilo.

Co čekáte od Teplic poté, kdy na severu Čech došlo v zimě kromě řady změn v kádru i k pozdní rošádě na trenérském postu?
Asi se budete divit, ale čekám, že proti nám nastoupí deset hráčů v poli a gólman (úsměv). Na Stínadlech nebudu hrát s Teplicemi, já tam pojedu s klukama z naší ostravské kabiny, což jsou ti, kteří mě zajímají. Fakt nevím, jaké tam mají starosti, jestli tam mají nějaký problém. A upřímně řečeno se o to ani nestarám.

V zimě přišla do Baníku šestice hráčů. Máte už jasno v tom, kdo z nich nastoupí v Teplicích v základní sestavě?
Jasno mám, ale klukům to řeknu až před zápasem. Měli by se to dozvědět ode mě a ne z internetu.

Nabitý den? Fotbal, večeře a hovor s přítelkyní

V přípravě jste zkoušel na pravé straně obrany Vojtěcha Štěpána. Dá se s ním na tenhle post počítat?
Určitě dá. Z mého pohledu Vojta Štěpán předváděl v přípravě fantastické výkony.

A jak to vypadá s náhradou za Jána Greguše? Mluvilo se o Marku Šichorovi…
My těch variant máme víc, i když je pravda, že typologicky podobný hráč za Janka nepřišel. Ale hráči, kteří tady jsou, jeho roli, nebo jistý podíl činností, který v týmu měl, můžou jistým způsobem na sebe přebírat. Není to tak, že bych teď něco s někým začal nebo skončil. Naopak je to pro kluky jistá soutěž, aby ukázali, kdo je pro tým nejplatnější.

Abychom se nebavili jen o fotbale jako takovém a o jarním startu ligy. Jak jste se už sžil s novým prostředím? Na první poslech je totiž jasné, že nejste odtud…
Víte, tyhle věci vidím trošku jinak. Jako kluk jsem s bráchou vyrůstal dlouhou dobu v zahraničí, shodou okolností, když mi byly tři roky, tak jsme žili tady v Orlové. Ze strany táty tady máme nějaké příbuzné v okolí Frenštátu, takže já to takhle nevnímám. Ale chápu lidi, že je může tahat za uši můj přízvuk. Ale pro mě to není o tom, kde se kdo narodil, ale jaký je. A když máte kolem sebe fajn lidi, pak se člověk kdekoliv cítí dobře. A bude se cítit dobře v Ostravě, v Džíbútí nebo v Poděbradech, kde dneska bydlím, anebo v Moskvě či Londýně. Je to úplně fuk. Moje dlouholetá přítelkyně má rodinu v Pensacole, a i tam jsem se vždycky dobře cítil. Takže v tom problém není. Všechno je to o lidech a ne o akcentu nebo o nějaké zeměpisné délce nebo šířce.

Měl jste už příležitost setkat se s nějakou reakcí Ostravanů na vás coby nového trenéra Baníku?
Zatím ještě ne. Sice jsem už tady trochu štrádoval, byl jsem v Karolině, byl jsem na nákupech a tak dále, ale nějaká taková situace ještě nenastala.

Když říkáte, že taková situace ještě nenastala, ale co tedy děláte, když nejste na Bazalech?
Asi se budete divit, ale prozatím je to tak, že většinu dne jsem na Bazalech. Třeba ve čtvrtek jsem vstal v šest ráno a zpracoval jsem si nějaké poznámky k Teplicím. Když jsem s tím byl hotový, přijel jsem s nimi na Bazaly, abych se připravil na tiskovku. Po ní mě čekali kluci a trénink, který byl zhruba do půl páté. Potom jsem měl sraz s kolegou Rosťou Helštýnem, se kterým jsem potřeboval dořešit nějaké věci k patronátu hráčů áčka u mládeže. S tím jsem skončil plus minus v takových sedm večer. A takhle to mám teď zhruba pětkrát šestkrát týdně.

To už asi vážně není čas a snad ani chuť někam jít… Jak ale v takovém případě odpočíváte?
To je jednoduché, přijdu domů, uvařím si večeři a pustím si telku. Pak si zavolám s přítelkyní, podívám se na naše čtrnáctiměsíční mimino. Mimochodem už se moc těším, až se s nimi o tomto víkendu uvidím, vždyť já už je skoro dva měsíce neviděl. Takže asi takhle si to užívám a snažím se aspoň večer od fotbalu trochu vypnout, abych zase druhý den měl sílu něco dělat.

Takže, pokud tomu dobře rozumím, v neděli vás na Bazalech nikdo neuvidí?
Jo, po zápase v Teplicích se pojedu podívat domů. Za Mikulášem a mou přítelkyní, se kterými strávím celou neděli.

Doléhá na vás po utkání jeho průběh a výsledek, nebo v rodinném kruhu to dokážete hodit za hlavu?
Jasně že to nedokážu hned hodit za hlavu. Když se něco v zápase nepovedlo, doma mi jdou všichni z cesty (úsměv).

Autor: Martin Maceček

20.2.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies