Deník.cz: Hoffmanův deník

Poslanci oželeli doživotní imunitu. Jedni říkají, že šlo o nemístné privilegium, jiní konstatují, že jim stejně byla k ničemu. Co když si ale zákonodárci počínají sebevražedně?

Odstranit reklamní panely od silnic je nesrovnatelně komplikovanější, než byla jejích instalace. Samozřejmě komplikovanější právně, nikoli technicky.

Politici prominou, ale po zkušenostech z minula je těžké věřit, že by nekvalifikovaným občanům přenechali tak těžký a odpovědný úkol, jakým je volba prezidenta. Všechno k tomu sice směřuje, ale určitě se to jako vždy na poslední chvíli zvrtne.

Mráz, který k nám nyní zavítal, zaslouží komentář, i když je jasné, že s ním nic nenaděláme. Paní zima nás dost možná ledovým krunýřem sevřela právě proto, abychom nahlédli svou závislost na přírodě.

Takového kostlivce, jaký politikům vypadl ze skříně na Slovensku, mají politici ve skříních všude a nepochybně i u nás. Propojení politiků s finančníky se totiž donedávna nebralo jako problém. Nebylo žalobce a tedy ani viníka, neboť se naivně mělo za to, že politici společně s finančníky pečují o náš blahobyt.

Takže nově uhlí o polovinu. A také víno, abychom byli v Evropě v něčem originální. A co ještě by se dalo danit? Jistě cokoli, ale stejně to nakonec nebude stačit, protože multizazobanci v daňových rájích, u kterých nakonec naprostá většina vybraných peněz končí, z principu nikdy nebudou mít dost.

Plzeňská práva konečně končí. Akreditační komise došla k závěru, že na škole, která proslula skandálním rychlostudiem prominentů nedošlo ke zlepšení. Času na nápravu přitom měli v Plzni dost, aféra naplno propukla na podzim 2009.

Podle ministra zahraničí je premiér škůdce, když se nepřidal k evropské dohodě o rozpočtové odpovědnosti. Pokud jde o dokument, který nakonec ležel na stole, je jako všechny politické kompromisy poněkud bezzubý, ale představuje krok správným směrem.

Zatímco zaměstnanci úřadů práce kolabují u kolabujícího softwaru a jako profesionály je ponižuje, že cizí vinou nejsou schopni zajistit řádný chod státní správy, jejich šéf je v dokonalé pohodě.

Odjakživa je tomu tak, že když stát neumí vybrat daně tam, kde se dělají velké peníze, nezbývá mu než zdanit alespoň ty, co vydělávají drobné. Anebo jinak, zatímco silným zákonodárci podlézají, na slabé si s oblibou dovolují.

Proč politici na hasičích šetří, když tito obětavě hasí požáry a zachraňují lidi? Na to je jednoduchá odpověď: právě proto! Abychom porozuměli postupné likvidaci hasičského záchranného sboru, financovaného z veřejných prostředků, je třeba vidět oheň v tržně politických souvislostech.

Takže nakonec půjčíme a podepíšeme, jak bylo předem jasné každému, kdo zná naši vládu. Třeba z fotky. Mezinárodnímu měnovému fondu půjde 38 miliard korun z devizových rezerv ČNB, což je ale méně, než kolik si eurozóna představovala.

Je podepsáno. Do půl roku dostanou od České spořitelny sociální kartu příjemci dávek. Sloužit bude k identifikaci na úřadech, ale také za trest. Kdo dávky v minulosti zneužíval, bude povinně používat sockartu k placení.

Za snahu vyzbrojit se jadernou bombou čeká Írán trest. EU přestane kupovat od Íránců ropu. Představitelé EU tento krok dlouze pečlivě zvažovali a tak snad nehrozí, že EU vytrestá sama sebe tím, že ropy bude mít nedostatek a navíc dražší.

Ministrem školství by určitě neměl být člověk, který neumí diskutovat, nedokáže argumentaci opřít o fakta, má problém naslouchat oponentům a nectí dohody.