Jisté je, že předělat divočinu na životní prostředí, stálo hodně tvrdé práce a výsledek není z lidského pohledu špatný. A právě z titulu své převahy si nyní může dovolit rozmar nechat někde přírodu jejímu osudu a se zájmem sledovat, jak to dopadne. Takový přístup může připadat pošetilý lidem, kteří v divoké přírodě vidí pouze promarněnou šanci něco vytěžit, zregulovat, vybudovat. Novela zákona o ochraně přírody a krajiny představuje prohru developerů, kteří sní o tom, jak učinit divočinu pro člověka pohodlnou, civilizovanou.

Poslancům patří dík, že si nakonec osvojili názor, že si kus nepohodlné divočiny v naší pohodlné, zregulované krajině můžeme dovolit. Jde o větší luxus, než jaký představují turistické resorty lákající na wellness. Divočina je něco, co žádný stavitel nesvede zrealizovat a co dokonce ani není třeba zainvestovat. Že by toto na divočině vadilo komunistům a ODS?