Vedle odborné diskuse jak rozumně nastavit paušály pro administrativně jednoduché odpisy a jak řešit slevy na dani, je tady i obecnější dilema, zda je spravedlivější přímá progresivní daň, odvíjející se od výše příjmu, anebo zda má stát inkasovat peníze od občanů prostřednictvím rovné daně, privilegující bohaté a daně spotřební, diskriminující slabé. Daně jsou odjakživa nepopulární a politici se v názorech na ně liší podle toho, zda jsou u moci či v opozici: V opozici je populisticky kritizují a u moci je zlovolně zavádějí a zvyšují.

Čeho jsme u daní svědky nově, je diskuse vlády s daňovými poplatníky. Ministr financí nemá chuť pokazit si nějakým nepopulárním opatřením politické preference. Vláda je navíc pravolevá a víc pravá, než levá, takže by teoreticky měla mít spíše sklon šetřit a hospodařit, než zvedat daně, aby mohla utrácet. Však také velkopodnikatel v čele ministerstva financí nevynechá jedinou příležitost okřiknout svého předchůdce na financích, že minulá pravicová vláda sice neutrácela, zato ve velkém kradla… Podstatné je, aby ve stanovování daní existovala triviální spravedlnost a aby se vybraly. A nejtěžší je moudře s nimi naložit.