Z novely zákona o léčivech vláda na poslední chvíli vypustila opatření, které mělo zabránit situacím, kdy v lékárnách chybí léky, neboť pro distributory je výhodnější prodat je s vyšším ziskem za hranice.

Podle prezidenta lékárnické komory u nás působí jednak nadnárodní distributoři, kteří mají sítě lékáren v různých zemích a mezi nimi s léky šibují, a také firmy, které označuje jako parazity, neboť se živí ryze reexportem a jinou přidanou hodnotu nemají. Nejspíše právě o těchto parazitech hovoří paní vicepremiérka Peake jako o středních a drobných distributorech, které je třeba bránit před čtyřmi distributory velikými. Co má paní vicepremiérka konkrétně na mysli je rébus pro ty nejchytřejší hlavy. Z agenturních citací se zdá, že nám říká: Ucpání tunelu by poškodilo tuneláře. To je samozřejmě každému jasné. Čím by ale poškozování těch, co nám škodí, podle Lidem škodilo lidem?

Většina podobných paradoxů nastává tehdy, když se místo hledání rozumného řešení konkrétního problému praktikuje věrnost nějakému dogmatu. Hrozí-li se paní Peake neadekvátního omezení trhu, je to stejné, jako když se kdysi prominenti jejího typu zaklínali vedoucí úlohou KSČ ve společnosti a třídním bojem. Dogmata, čili teze, o kterých se nediskutuje, mají tendenci degenerovat. Možná ale paní vicepremiérce křivdíme. Třeba brání parazity před nesystémovým postihem, neboť má na ně daleko účinnější liberální koště!