Co ještě neznáme, je osud hlasování senátorů o Lisabonské smlouvě a jak dopadneme ve čtvrtfinále se Švédy. Po pravdě to ale s tou naší nejistotou není tak špatné, neboť nejde o život. O Eduardu Janotovi se říká, že z postu nepostradatelného náměstka posledních deset let sestavoval rozpočty on. Ať už vládla ČSSD či ODS, jeho služeb si cenili všichni ministři s jedinou výjimkou Vlastimila Tlustého. Bez rozpočtu tedy nebudeme.

Pokud jde o Lisabonskou smlouvu, proslýchá se, že mezi senátory za ODS má tím více stoupenců, čím menší vliv na dění v ODS má Václav Klaus. Pokud tedy senátoři hlasování z nějakého důvodu neodloží, mohli by nás dnes politici zbavit nálepky evropských potížistů. To hlasování je mimochodem významné právě pro ODS, která dluží nějaké proevropské gesto svému proevropskému voliči, navíc před volbami do evropského parlamentu.

Hokej je nejtěžší hádankou. Poté, co se našim podařilo vyhnout ve čtvrtfinále favorizovaným Rusům, slyšíme, že Švédi nejsou o nic horší. A možná jsou horší. Alternativou. Bude to zas nervák, proti kterému je sestavování vlády či hlasování o evropské smlouvě pohodička. Když to totiž nedopadne, uslyšíme zas Jágra říct: „Je to jen sport…“

Jenomže to je, jako kdyby premiér řekl: „Je to jen rozpočet…“ Anebo kdyby nám senátoři tvrdili: „Je to jenom Evropa…“ Prohra zkrátka nepřipadá v úvahu. Hádankou může být, jestli vyhrajeme v normální hrací době, anebo v prodloužení. Anebo o kolik gólů dáme víc. To by si měli uvědomit Švédi, kteří vítězství tolik nepotřebují. Nemají vládní krizi a Lisabon dávno ratifikovali.