Pozoruhodné na tom skandálu je, že zatímco z iráckého pohledu byl americký prezident nesmírně uražen, tento to tak vůbec nebral. Zavtipkoval dokonce o čísle boty! Možná nakonec spíše urazil Bush Iráčany: tím, jak je mu dokonale lhostejné, co se v jejich kultuře bere jako urážka. Nějaký okupovaný Iráčan ho nemůže urazit!
Americký prezident dodnes obhajuje invazi a následnou okupaci Iráku, pro kterou právě končí mandát Rady bezpečnosti OSN. Těžko čekat jiný postoj, když ten špás přišel Američany už na 100 miliard dolarů. A to není konečný účet, protože Bush v Bagdádu čerstvě podepsal s iráckou vládou dohodu, že tam američtí vojáci setrvají ještě tři roky.
Kvůli americkým miliardám se ale novinář Muntadar Zajdí určitě na tiskovce nezouval. Má vztek na americké vojáky, kteří nejenže neochránili Iráčany před terorem, ale i sami mnoho Iráčanů neomluvitelně pobili.
A co to přineslo? Kromě „bezpečí pro USA“, „naděje pro Iráčany“ a „světového míru“, jak to tedy tvrdí Bush, ještě oněch 100 miliard dolarů. Někomu totiž ty peníze, vyúčtované na válku a okupaci, musely být vyplaceny. Někdo vystavoval faktury za bomby, proviant, obvazy, dopravu či za žold pro vojáky. Ty peníze se zkrátka neztratily, někdo je vydělal.
Ztratily se „jenom“ životy a v dlouhé řadě případů pro to není omluva. Za ty mrtvé by Bush zasloužil nejen, aby ho irácký novinář trefil, ale i nějakou americkou urážku. Řekněme, kdyby mu někdo od CNN plivnul mezi oči. To by snad zafungovalo. Tomu by se nesmál.