Věčný princ
Na oficiální návštěvě je u nás princ, který už 62 let, čili celý život, čeká na trůn. Ještě pár let a bude to prý světový rekord.
Ivan Hoffman
1×audio Diskutovat (46) 22.3.2010 0:01
Flashový přehrávač se spouští.
Pokud se vám nespustil, aktualizujte si ho zde.
To ovšem nevysvětluje, proč je kolem jeho návštěvy takové pozdvižení. Do nejmenších podrobností jsme informováni o tom, co si princ Charles a jeho žena vévodkyně prohlížejí, s kým se potkávají, oč se zajímají anebo kde bydlí. Také jsme ujišťováni, že princovi náramně chutná česká kuchyně. Jelikož ji naposledy konzumoval před devatenácti lety, půjde pravděpodobně o pouhou zdvořilost, nicméně není vyloučeno, že si princ pamatuje, že tenkrát neměl z naší stravy žádné zdravotní problémy.
Ať už bude princova návštěva jakkoli podrobně zpravodajsky pokryta, stejně nám to nepomůže pochopit, jaký má vlastně smysl. A jaký smysl má jakákoli návštěva nějakého představitele, kterému se u nás na Hradě naservíruje česká kuchyně s moravským vínem. Mohli bychom to brát tak, že se v zastoupení svých vrcholných potentátů vzájemně navštěvují národy. Prostřednictvím zmíněného Charlese u nás jakoby povečeří poddaní jeho matky královny. A pak zas za nás jinde recipročně nakrmí třeba našeho prezidenta, který bude zdvořile státnicky přežvykovat u vědomí, že zastupuje miliony českých žaludků. Neboť je jasné, že se nemůžeme nahrnout na státní návštěvu všichni.
Není to ale celé pitomost? Politici ať klidně cestují, když je to baví, ale proč se tváří, že cestují za nás? My také necestujeme za ně, nýbrž za sebe. Stejné je to s těmi večeřemi. Každý ať sní co mu chutná a co si zaplatil. Na oficiálních návštěvách prominentů vadí, že si ten feudální přežitek nechávají platit svobodnými (nepoddanými) občany. Přitom jde o peníze vyhozené za nic.





















