Propírají ho už kromě žurnalistů a opozice i straničtí kolegové a koaliční partneři. A podle znalců zákulisí ODS to má pan Kocourek jako ministr nahnuté. Prý za sebou nemá v ODS žádnou vlivnou partu, která by ho podržela. ODS pak po dlouhé době mírně narostly volební preference a riskovat, že opět klesnou kvůli Kocourkovi, asi občanští demokraté nebudou.

Kocourkův problém není v tom, že jeho maminka před třemi lety přišla k hezkému jmění a má problém vysvětlit jak. Kocourkův problém je, že to na něj někdo nažaloval. Politici se totiž už nějakou dobu u nás nedělí na čestné a nepoctivé. Dělí se na ty, kterým se nic nedokázalo a na ty, kteří byli chyceni na hrušce. Kocourkovi spolustraníci pak od něj dají ruce pryč nikoli proto, že jak to vypadá, přijal jakousi odměnu, provizi či úplatek, nýbrž proto, že se u toho nechal chytit. Trest ho čeká za trestuhodnou neobratnost.

Z odhalení a vytrestání jednoho Kocourka nemá cenu se radovat. Určitě nejsme svědky respektu k občanovi, obnovy politické odpovědnosti ani kajícnosti hříšníků. Odepsáním Kocourka se nic neřeší, nic nenapravuje, pokud se nezmění systém, který umožňuje neprůhledné čachry, na jaké právě pan Kocourek dojíždí. A ten systém se nezmění. Lidem, kteří se snaží zpeněžit svůj vliv a za odměnu dělají movitým zájemcům všelijaké laskavosti, stojí za to riskovat. Třeba pan Kocourek přijde o ministerské křeslo, ale ty milióny jeho mamince nikdo nevezme. Jakmile pan prezident přijme jeho demisi, média o něj ztratí zájem a pojede se dál. Řečeno s básníkem: močálem černým kolem bílých skal.