Kutilství
Obchodníci hlásí, že si více než dosud pořizujeme nářadí a materiál, potřebný k opravám a rekonstrukcím domů a bytů.
Ivan Hoffman
1×audio 1×foto Diskutovat (110) 13.11.2009 0:00
Flashový přehrávač se spouští.
Pokud se vám nespustil, aktualizujte si ho zde.
Odkládáme nákladné projekty, na které bychom potřebovali úvěry a rozpomínáme se na pozapomenuté dovednosti, jako je zatloukání hřebíků či malování pokojů. Když nad to svépomocně opravujeme nábytek, rekonstruujeme si vodovodní a elektrickou instalaci, klademe podlahy a sami si lepíme v koupelně nové obklady, říká se tomu kutilství.
Jak rozumět tomuto trendu? Na začátku nynější krize byly předražené domy. Předražené proto, že si je lidé pořizovali na klíč a na dluh. Zcela jinak otáčíme v ruce korunu, kterou se nám podařilo vydělat a ušetřit. Však také developeři, kteří staví za vypůjčené peníze, nedosáhnou na peníze, které si lidé našetřili, nýbrž jenom na peníze, které si lidé půjčí. A lidé, kteří mají strach si půjčit, dosáhnou ještě tak na materiál a nářadí, ale nikdy na novostavby, zbudované na předražené bankovní úvěry.
Kutilství zdá se není jenom volnočasovou aktivitou, nejedná se o pouhé hobby. Také už jde o sebeobranu, kdy se lidé snaží vysvobodit z bludného kruhu života na dluh. Pro politiky posedlé „spotřebou domácností“ je to znepokojivý signál. Kutil neuvažuje o tom jak za peníze, co si vypůjčí u lichváře, zachrání HDP podporou developera, co vytvoří pracovní místa… Kutil přemýšlí, jak se nenechat vydírat bankou, a jak nenaletět podvodné vlezlé reklamě. Počítá, kolik ušetří, když si něco udělá sám a pečlivě zvažuje, co potřebuje a co ne. Kdyby kutilů bylo víc, politikům by třeba došlo, že nemá smysl zachraňovat banky z našich peněz. To bychom ale museli mít politiky, co svedou alespoň zatlouct hřebík a vymalovat.





















