Objektivně ten konflikt nemá řešení, protože Palestinci nemohou zvítězit, Izraelci si nemohou dovolit prohrát a o kompromis nikdo nestojí. Diskutuje se o přiměřenosti respektive nepřiměřenosti Izraelské reakce na palestinské ostřelování Izraele, přičemž odpalování raket Palestinci někdo odsuzuje jako terorismus a jiný hájí coby národně osvobozenecký boj. Je přitom evidentní, že odpalování raket na Izrael je od Palestinců počínáním sebevražedným, a vojenská odplata Izraele že je kontraproduktivní, neboť jen zhoršuje beztak bídnou situaci Palestinců, což vede k jejich další radikalizaci.

V dnešním světě je Gaza jedním z míst, kde se pořizují fotografie zmaru a neštěstí. Při jejich prohlížení se nás zmocňuje mrazivé podezření, že mezinárodní společenství rezignovalo na úkol být arbitrem míru, o kterém už jen planě řeční. Ve všeobecném řinčení zbraní není na vymáhání mírových řešení pomyšlení. To, na čem se vydělává a čím se maskuje neschopnost řešit narůstající problémy světa, je válka.

Nad soucitem s oběťmi ozbrojených konfliktů převažuje žízeň po krvi. V kurzu je nenávist k „těm druhým", hrubost, agresivita. Gaza je jedním z míst, kde jsme ve válce, jež nemůže mít vítěze. A je tomu tak proto, že investovat do míru se v dnešním světě považuje za zbytečné vyhazování peněz a ztrátu času. V Gaze to skončí příměřím po té, co Izraelská armáda zlikviduje většinu tunelů a Hamasu dojdou rakety. Politicky se nevyřeší nic.