Odhlédneme-li od objektivních kritérií, subjektivně je nejlepším místem pro život domov. Domov je místem, kde to člověk zná a má rád, kde je obklopen lidmi, na které se může v nouzi spolehnout. Je to místo kam se člověk vrací, kam patří, kde je šťastný. Problémem dnešního světa není, že je vněm spousta špatných destinací, které se nemohou rovnat Praze, Paříži či New Yorku. Problémem jsou lidé bez domova, kteří se snaží dostat do těch objektivně nejlepších míst pro život, kde pak zůstávají cizinci, sami uprostřed davu.

Ze zjištění, že Praha je bezkonkurenčně nejlepším místem pro život, neplyne, že se tam máme všichni nastěhovat. Je to výzva vážně se zamýšlet nad rozpočtovým určením daní. Něco je hodně špatně, když se mimo Prahu hůř léčí či učí. Není důvod, aby většina peněz šla tam, kde je nejlépe. Ať směřují tam, kde jsme doma.