Mléko v poli

Především je to ale nefér ke kravám, které to mléko nadojily. A k telatům, co si mohou o doopravdickém mléku od krávy nechat jenom zdát, neboť jsou z ekonomických důvodů krmena všelijakými náhražkami. Nakonec se dovídáme, že příčinou toho pohrdání kravami je neschopnost zemědělců prodat své produkty za rozumnou cenu.

Na to si ale budou muset zvyknout. V globálním kapitalismu pro jejich mléko není místo. A místo není ani pro ně, místní zemědělce. Dávno mohli předvídat, že většina zdejších obyvatel dá přednost levnějším, neboť více dotovaným produktům, co sem dovážejí obchodní řetězce a že i zpracovatelé dají přednost levnější, neboť více dotované surovině z dovozu. Vyléváním mléka jsou zemědělci obchodním řetězcům a štědře dotované konkurenci pro smích, aniž by získali sympatie u spoluobčanů. Co s tím tedy mají udělat? Nejlogičtější by bylo vzít na vědomí, že jim nikdo nepomůže a přestat se vnucovat.

Naši zemědělci ať hlavně mají svou hrdost. Nejsou tomuto státu a jeho obyvatelstvu ničím zavázáni, klidně mohou nevýnosnou živnost zrušit. Proč by se plahočili kolem dobytka, když to tady nikomu nepřipadá důležité? Ať se zařídí pro sebe, prodají půdu a nemovitosti cizincům a za utržené peníze si koupí čtyřkolky a golfové hole! Nikdo nebude mít právo jim to vyčítat. Možná to ale neumějí. Třeba mají rádi své krávy a neumějí je poslat na jatka. Je to prekérní situace. Naši farmáři se nám snaží říct, že to rozlité mléko, nad kterým pozdě brečíme, máme na svědomí my, protože je neumíme podpořit. A mají pravdu. Neumíme je podpořit. Určitě je nepodpoříme.