Ne minaretům

Něco se ale v atmosféře mění a nejen ve Švýcarsku. Muslimů v Evropě přibývá a stále hlasitěji o sobě dávají vědět. Z evropských minaretů se sice zatím nesvolávají věřící k modlitbám, ale protože smyslem těchto věží je demonstrace pevnosti ve víře a propagace islámu, převládl u Švýcarů názor, že symbolizují radikální náboženství usilující o dominanci, nikoli pokojné soužití s jinými vyznáními.

Část Švýcarů je sice s výsledkem referenda nespokojena, ale platit bude. Vzhledem k vysoké účasti je navíc důvodem k hlubšímu zamyšlení. Po francouzských muslimských šátcích se i v případě švýcarských minaretů vede spor o symboly. Evropa muslimům říká, že jsou zde se svým vyznáním na návštěvě, nikoli doma a podle toho že by se měli chovat. Dalo by se také říct, že smyslem boje proti symbolům je odvrátit boj s vírou, respektive střet civilizací, jak se také někdy varuje. Zákazem minaretů se Švýcaři přiznávají k jistému strachu, ale také dávají najevo, že jejich tolerance má své meze.

Muslimové se prý cítí diskriminováni a dotčeni. Spíše by ale měli být rádi, že vědí, na čem jsou. Drobné ústrky je konec konců posílí ve víře. A připomenutí, že jsou zde tolerováni, nikoli obdivováni, by je mělo odradit od pokusů obtěžovat hostitele tím, v co věří. O pěstování zvyků, jako jsou vraždy ze cti, anebo o nápadech propagovat islámské právo šaríja ani nemluvě. Švýcaři muslimy nevyhánějí, ani jim nebourají mešity. Pokud se muslimové obejdou bez minaretů, není co řešit. Obejdou se ale? To kdybychom věděli!