Zvenčí lze vcelku jednoduše vytvořit chaos, rozeštvat lidi proti sobě a vyprovokovat konfrontaci, při níž je prolita krev. Naopak téměř nemožné je přesvědčit zvenčí znesvářené ozbrojence aby upustili od násilností a upřednostnily gentlemanskou výměnu názorů.
Naději, že se Ukrajina nepropadne do občanské války, nemá cenu spojovat s politiky velmocí, které mají s Ukrajinou své vlastní plány či sledují své zájmy. Povzbudivé jsou spíše některé informace o postoji samotných Ukrajinců. Předně je to sociologický průzkum, podle kterého na proruském východě Ukrajiny sedm lidí z deseti nestojí o přičlenění k Rusku a současně většina z nich považuje současnou vládu v Kyjevě za nelegitimní. Optimistické jsou rovněž zprávy o tom, že vojáci, které posílá Kyjev na východ Ukrajiny zjednat pořádek, odmítají střílet do vlastních lidí a na znak své mírumilovnosti ozdobují ukrajinské tanky ruskými prapory.
Těm, co by z geopolitických důvodů rádi na Ukrajině občanskou válku, se daří rozpoutat pouze chaos. Rozhodující je, že se jim do konfliktu nepodařilo vtáhnout normální lidi. Ti s nelibostí přihlížejí řádění radikálů a drží si odstup od kompromitovaných politiků, za jejichž zájmy by krvácel jen pitomec.